Maia Sanduová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maia Sanduová
6. prezidentka Moldavska
Úřadující
Ve funkci od:
23. prosince 2020
PředchůdceIgor Dodon
Premiérka Moldavska 
Ve funkci:
8. června 2019 – 14. listopadu 2019
PrezidentIgor Dodon
PředchůdcePavel Filip
NástupceIon Chicu
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana akce a solidarita (2016–2020)
Rodné jménoMaia Sandu
Narození24. května 1972 (51 let)
Risipeni
Alma materAcademy of Economic Studies of Moldova (do 1994)
Academy of Public Administration of Moldova (do 1998)
Harvard Kennedy School (do 2010)
Profeseekonomka a politička
NáboženstvíMoldavská pravoslavná církev
OceněníGPSA Award for Leadership in Social Accountability (2015)
velkokříž Řádu čestné legie (2024)
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy
Řád slávy práce
CommonsMaia Sandu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, (*24. května 1972, Risipeni, okres Fălești) je moldavská politička, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka Moldavské republiky. V listopadu 2020 zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb.

Mládí a vzdělání

Narodila se 24. května 1972 ve vesnici Risipeni v okrese Fălești v tehdejší Moldavské SSR. V roce 1989 začala studium na Moldavské akademii ekonomických studií (Academia de Studii Economice a Moldovei) v Kišiněvě které zakončila v roce 1994 bakalářským titulem z ekonomie. V roce 1998 získala magisterský titul v oboru mezinárodních vztahů na Akademii veřejné správy při vládě Moldavské republiky (Academia de Administrare Publică de pe lângă Președintele Republicii Moldova). Mezi lety 2010–2019 studovala magisterský program ve veřejné správě na John F. Kennedy School of Government Harvardovy univerzity. Kromě mateřské rumunštiny mluví plynně anglicky a rusky. Pracovala pro Světovou banku, nejdříve pro její moldavskou kancelář v letech 1998–2005 a později mezi lety 2010–2012 jako poradkyně jednoho z 25 výkonných ředitelů v sídle Světové banky ve Washingtonu, D.C.[1]

Politická kariéra

Mezi lety 2012 a 2015 zastávala post ministryně školství v kabinetech Vlada Filata, Iurie Leancy a Chirila Gaburiciho.[1] V červenci 2015 byla jednou z možných kandidátek proevropské Liberální demokratické strany Moldavska na premiérku po Gaburiciho rezignaci v červnu 2015. [2] Sanduová podmínila přijetí této funkce odvoláním guvernéra Moldavské národní banky Dorina Drăguțanu a státního zástupce Corneliu Gurina v návaznosti na zmizení jedné miliardy amerických dolarů z bankovního systému.[3] Nakonec prezident Nicolae Timofti pověřil úřadem Valeriu Streleța.

Prezidentské volby 2016

23. prosince 2015 založila politické hnutí ze kterého se později vyvinula „Strana akce a solidarity“ (Partidul Acțiune și Solidaritate), za kterou kandidovala v přímých prezidentských volbách 2016. V prvním kole získala 38,2 % jako druhá po Igoru Dodonovi s 48,5 %. Ve druhém kole zvítězil prorusky orientovaný Igor Dodon s 52,11 % proti 47,89 % Sanduové.[4][5]

Ministryně školství

Od 24. července 2012 do 30. července 2015 působila Maia Sanduová jako ministryně školství. Krátce po jejím jmenování začala s řadou reforem. Zejména byla změněna pravidla pro provádění národních zkoušek na středních a vysokých školách. Snažila se tak zabránit podvádění během testů. U vchodu škol byly instalovány detektory kovů a učebny byly vybaveny kamerami. Studenti, kteří byli přistihnuti, že během písemného testu podváděli, ztratili právo zkoušku opakovat. Změny byly společností přijímány kontroverzně, neboť mnoho občanů a politiků se domnívalo, že taková kontrola u zkoušek na studenty vyvíjí silnou psychickou zátěž.[6] Další změnou bylo upřednostnění výuky anglického jazyka na úkor ruského. Od roku 2014 je tedy podle učebních osnov angličtina povinným předmětem pro všechny a ruština pouze předmětem volitelným.[7]

Maia Sanduová na schůzi s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenskym v červenci 2019

Premiérka Moldavska

V parlamentních volbách v roce 2019 její Strana akce a solidarity vytvořila společně se stranou PPDA (Partidul Platforma Demnitate și Adevăr) vedenou Andreiem Năstasem proevropský volební blok ACUM, který získal 26 ze 101 křesel jednokomorového parlamentu.[8] 8. června byla Maia Sanduová parlamentem zvolena premiérkou v koaliční vládě vytvořené s vítěznou Strana socialistů Moldavské republiky (PSRM).[9] Ještě téhož dne prohlásil Ústavní soud Moldavska jmenování její vlády protiústavní a odebral pravomoce prezidenta Igoru Dodonovi, což vyvolalo ústavní krizi.[10] 15. června Ústavní soud toto stanovisko změnil a uznal vznik její vlády v souladu s ústavou a potvrdil Dodonovy pravomoce prezidenta.[11][12]

Socialisté, koaliční partner strany ACUM, vyvolal po neshodách ohledně procesu jmenování generálního prokurátora 12. listopadu 2019 hlasování o důvěře její vládě. Ze 101 poslanců se 63 postavilo proti Sanduové a ta byla tedy nucena podat demisi.[13] Po dvou dnech byl jmenován jako její nástupce Ion Chicu, bývalý ministr financí, který se zavázal prohloubit vztahy s Evropskou unií.[14]

Prezidentské volby 2020

Čtyři roky po neúspěšných volbách opět kandidovala na post prezidenta a 1. listopadu 2020 postoupila do druhého kola z prvního místa s 36 % hlasů před obhajujícím Dodonem s 33 %.[15] Sanduová znovu vedla proevropskou kampaň a přislíbila finanční podporu z Evropské unie, Dodonovi naopak vyjádřil podporu Vladimir Putin. Ve druhém kole, konaném 15. listopadu, získala podle předběžných výsledků přes 57 % hlasů.[16] Stávající prezident Igor Dodon uznal v pondělí porážku a Sanduové k vítězství pogratuloval. Vyzval také občany ke klidnému předání moci bez protestů.[17] Sanduová by měla složit prezidentskou přísahu a být jmenována do úřadu do 45 dnů po volbách.[18]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maia Sandu na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Maia Sandu [online]. Government of Republic of Moldova [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-16. (anglicky) 
  2. ↑ Ex-World Bank economist set to become prime minister in Moldova. Deutsche Welle [online]. 2015-07-23. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ TANAS, Alexander. Moldova PM nominee pushes tough demands for taking top job. Reuters [online]. 2015-07-24. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Prezidentem Moldavska se stal proruský kandidát Igor Dodon, jeho první cesta povede za Putinem. Aktuálně.cz [online]. 2016-11-14 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Alegerile din 13 noiembrie 2016 [online]. Comisia Electorală Centrală a Republicii Moldova [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. (rumunsky) 
  6. ↑ ПРАВДЫ», Александра БАТАНОВА | Сайт «Комсомольской. Ужасы БАКа — 2014 в Молдове: металлоискатели, суды и отмена всех сданных экзаменов за списывание. kem.kp.ru - Сайт «Комсомольской правды» [online]. 2013-11-11 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (rusky) 
  7. ↑ Aif.md [online]. 2013-11-14 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (rusky) 
  8. ↑ Moldova’s Constitutional Court Confirms February 24 Vote Result. Radio Free Europe/Radio Liberty [online]. 2019-03-10. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Candidatura Maiei Sandu, în funcția de prim-ministru, votată de Parlament. unimedia.info [online]. 2019-06-08. Dostupné online. (rumunsky) 
  10. ↑ Curtea Constituţională a examinat decretele Președintelui Republicii Moldova privind desemnarea în funcţia de Prim-Ministru şi numirea Guvernului [online]. Curtea Constituţională, 2019-06-06. Dostupné online. (rumunsky) 
  11. ↑ Constitutional Court Revised Acts Delivered on 7-9 June 2019 [online]. Curtea Constituţională, 2019-06-15. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Ústavní soud obrátil, v čele Moldavska zůstává proruský prezident Dodon. Šéf opozice odletěl ze země. iROZHLAS [online]. 2019-06-15. Dostupné online. 
  13. ↑ RUSNAC, Corneliu. Moldova’s government falls after losing no-confidence vote. Associated Press [online]. 2019-11-12 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Moldova lawmakers vote to back new technocrat-led government. Associated Press [online]. 2019-11-14 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Do druhého kola prezidentských voleb v Moldavsku postoupil proruský politik s proevropskou kandidátkou. iROZHLAS [online]. 2020-11-02 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby v Moldavsku vyhrála proevropská kandidátka, soupeři nepomohl ani Putin. Seznam Zprávy [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ RUSNAC, Corneliu. Pro-Western candidate wins Moldovan presidential election. Associated Press [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Oath of the President [online]. Presidency of the Republic of Moldova [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Premiéři Moldavska
Mircea Druc (1990–1991) • Valeriu Muravschi (1991–1992) • Andrei Sangheli (1992–1997) • Ion Ciubuc (1997–1999) • Serafim Urechean (1997), dočasný • Ion Sturza (1999) • Dumitru Braghiș (1999–2001) • Vasile Tarlev (2001–2008) • Zinaida Greceanîiová (2008–2009) • Vitalie Pîrlog (2009), dočasný • Vlad Filat (2009–2013) • Iurie Leancă (2013–2015) • Chiril Gaburici (2015) • Natalia Ghermanová (2015), dočasný • Valeriu Streleț (2015) • Gheorghe Brega (2015), dočasný • Pavel Filip (2016–2019) • Maia Sanduová (2019) • Ion Chicu (2019–2020) • Aureliu Ciocoi (2020–2021), dočasný • Natalia Gavrilitsaová (2021–2023) • Dorin Recean (od 2023)
Prezidenti Moldavska
Mircea Snegur (1990–1996) • Petru Lucinschi (1996–2001) • Vladimir Voronin (2001–2009) • Mihai Ghimpu (2009–2010) • Vlad Filat (2010) • Marian Lupu (2010–2012) • Nicolae Timofti (2012–2016) • Igor Dodon (2016–2020) • Maia Sanduová (od 2020)
 Prezidentská standarta
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maia_Sanduová&oldid=19169036“