Mařský vrch (přírodní památka)
 Mařský vrch | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.jpg) Balvanové moře na vrchu stejnojmenného kopce | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 24. května 1989 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Prachatice |
| Nadm. výška | 870–907 m n. m. |
| Rozloha | 0,67 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Prachatice |
| Umístění | Mařský vrch; Bošice, Štítkov |
| Souřadnice | 49°4′22,38″ s. š., 13°50′51,35″ v. d. |
  Mařský vrch | |
| Další informace | |
| Kód | 1240 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Mařský vrch | |
|---|---|
| Vrchol | 907 m n. m. |
| Prominence | 38 m ↓ sedlo u Lštění |
| Izolace | 3,4 km → Běleč |
| Seznamy | Hory Šumavského podhůří |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Šumavské podhůří / Vimperská vrchovina / Bělečská vrchovina / Štítkovská vrchovina |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mařský vrch je přírodní památka na vrcholku stejnojmenného kopce (dříve nazývaného Liščí skála[3]) tvořící část Vimperské vrchoviny[4], která se nachází zhruba 1¼ km východně od vesnice Štítkov v okrese Prachatice. Důvodem ochrany je balvanové moře syenitového porfyru na severním svahu, které vzniklo v pleistocénu.[3]
Poblíž památky se nachází volně dostupná a přístupná deset metrů vysoká[3] rozhledna Mařský vrch a rotunda svatého Václava z roku 1935, ke které vede Křížová cesta. Jižně od přírodní památky se nachází další přírodní památka Skalka.
Důvod ochrany
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Důvodem ochrany je balvanové pole tvořící tzv. kamenné moře o délce přibližně 150 metrů a šířce 40 metrů[3], které vzniklo rozpukáním porfyrové žíly v okolní biotitické pararulové hornině.[4] Tyto pukliny se táhnou do značné hloubky a umožňují vznik balvanů, které se v přírodní památce nacházejí chaoticky uspořádány a poskládány na sobě. Předpokládá se, že balvany vznikly jako výsledek mrazového zvětrávání, které vytvořilo převážně deskové struktury o velikosti 1 až 3 metrů.[4] Proces postupného rozrušování skalních bloků stále pokračuje, což dokládají rovnoběžné pukliny na balvanech.[4] Pole se uklání pod sklonem 30°.[3]
Samotný vrchol včetně chráněné památky není zalesněn a vystupují zde na povrch balvany o mocnosti až několika metrů. V balvanovém poli chybí půdní profil, který až na výjimky, není vyvinut.[3] Jedná se o význačný vrch na severozápadním okraji přibližně 7 kilometrů dlouhého hřebenu, který je zalesněn.[3]
.jpg)
Přírodní památka byla vyhlášena 24. května 1989 okresním národním výborem Prachatice s účinností od 1. července 1989.[3] Kolem památky se nachází 50metrové ochranné pásmo.[3] Jelikož se nachází na poměrně špatně dostupném místě, nebyla v historii výrazně negativně poškozena či ohrožena. V současnosti je dopad na památku minimální a nebezpečí v podobě zániku nehrozí.[3]
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]Většina oblasti památky je bez vegetace, ale v některých zastíněných místech roste chráněná plavuň vranec jedlový, jelikož se zde hromadí humus. Dále zde roste zvonek broskvolistý, jestřábník zední, brusnice borůvka, z keřů pak bez hroznatý.[3] Z živočichů se zde vyskytuje například zástupce pavouků snovačka Rugathodes bellicosus, dále zmije obecná či jezevec lesní.[3]
Geomorfologické zařazení vrchu
[editovat | editovat zdroj]Geomorfologicky vrch spadá do celku Šumavské podhůří, podcelku Vimperská vrchovina, okrsku Bělečská vrchovina a podokrsku Štítkovská vrchovina[5].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e f g h i j k l Plán péče o přírodní památku Mařský vrch mezi lety 2007 až 2016 [online]. [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-07.
- ↑ a b c d Významné geologické lokality - Mařský vrch [online]. Česká geologická služba [cit. 2011-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 332.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mařský vrch na Wikimedia Commons
