Přeskočit na obsah

Městský hřbitov ve Slaném

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Městský hřbitov Slaný
Hřbitovní brána
Hřbitovní brána
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresKladno
ObecSlaný
Zeměpisné souřadnice
Map
Specifikace
Výstavba1578
SvětitelJan Bernard, Karel Jaenig
Odkazy
Oficiální webhttps://www.meuslany.cz/sprava-hrbitovu/ds-1170
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský hřbitov ve Slaném je hlavní městský hřbitov ve Slaném. Nachází se v severovýchodní části města, v ulici Na Vinici, nedaleko historického jádra města. Sestává ze čtyř hřbitovních částí, které byly zřizovány průběžně.

Kostel Nejsvětější Trojice a hlavní brána

První hřbitov

[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov vznikl jako historicky druhý hřbitov ve Slaném v roce 1576 v lokalitě zvané Na Golgotě.[1] Nejstarší dochovaná deska je epitafem slánského měšťana Jiříka Balase (nebo Balaše), jeho manželky a dětí z roku 1584. Nedlouho poté byl roku 1602 dokončen hřbitovní protestantský raně barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pod vlivem počínající rekatolizace obyvatel Habsburské monarchie byl kostel roku 1622 přeměněn na katolický, roku 1655 byl hrabětem Bernardem Ignácem Martinicem a jeho manželkou Proximenou založen františkánský klášter. Mniši přišli do Slaného ze znojemského kláštera. Roku 1744 došlo po vzájemných sporech k oddělení areálu kláštera a hřbitova a kláštera, vznikl zde hrobníkův dům, brána a hřbitovní zeď.

Druhý, třetí a čtvrtý hřbitov

[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu nedostatečné kapacity starého hřbitova byl vedle pohřebiště roku 1867 otevřen druhý hřbitov. Vznikl s přispěním tehdejšího starosty Josefa Hlaváčka, hřbitov posvětil Kanovník metropolitní kapituly Jan Bernard, který se ve Slaném narodil. Již roku 1888 byl během úředního období starosty Augusta Hemerky a s posvěcením mons. Karla Janeiga otevřen třetí hřbitov, roku 1922 potom areál čtvrtého hřbitova. Židé ze Slaného okolí byli pohřbíváni na místním židovském hřbitově.

Podél zdí a při hlavní ose hřbitova je umístěno několik hrobek významných obyvatel města. Pohřbeni jsou zde i rakousko- uherští vojáci a legionáři bojující v první a vojáci druhé světové války.[2]

Po roce 1945

[editovat | editovat zdroj]

S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby.

Ve Slaném není krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Kladně či Mělníku.

Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově

[editovat | editovat zdroj]
Hrobky na hřbitově


Rodinné hrobky

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrobka svobodných pánů Stockarů z Bernkopfu, Rudolf I. byl knížecím správcem ve Zlonicích, Rudolf III. pražský architekt a designér
  • Hrobka rodiny Dvořákovy
  • Hrobka rodiny Wassermannovy (hrobku navrhl architekt Antonín Wiehl a provedl ji slánský kameník )
  • Hrobka rodiny Hiekovy – rodina slánského stavitele
  • Hrobka rodiny Vlčkovy – rodiče první dámy Hany Benešové
  • Hrobka rodiny Jiráskovy
  • Hrobka rodiny Košťálovy
  • Hrobka rodiny Sedlákovy
  • Hrobka rodiny Brožovských z Pravoslavů
  • Hrobka rodiny Štulíkovy
  1. Hřbitov (Slaný, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  2. FRANKOVÁ, Božena; HUŠÁKOVÁ, Iva. Slánské hřbitovy [online]. Slaný: 2002 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 538

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]