Židovský hřbitov ve Slaném

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Židovský hřbitov ve Slaném
Slany KL CZ zidovsky hrbitov Lazenska ul 163.jpg
Lokalita
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj středočeský
Okres Kladno
Obec Slaný
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavba 1881
Užívání hřbitov udržován, nepohřbívá se
Odkazy
Kód památky 103977 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov ve Slaném je kulturní památka České republiky, která se nalézá v severovýchodní části města Slaný v sousedství městského hřbitova. Rozloha hřbitova je 3 188 m².[1] V roce 2010 byl prohlášen kulturní památkou České republiky číslo 103977 (PkMnMISSezObr).

Historie hřbitova[editovat | editovat zdroj]

Slánští Židé, kteří se mohli ve městě usazovat až po roce 1848, byli pohřbíváni na hřbitovech v Blevicích a ve Zlonicích. Dne 27. července 1881 Židovská náboženská obec zakoupila za 1 600 zlatých od manželů Mrzílkových pozemky parcelní číslo 1119, 1120 a 1121 v sousedství městského hřbitova, aby zde zřídila hřbitov přímo ve Slaném. Podmínkou bylo, že hřbitov musí být obehnán omítnutou zdí s korunou z pískovcových desek a stavba musí být dokončena do konce srpna 1881.[2] První zde pohřbenou osobou byla Berta Bondyová, která zemřela 23. srpna 1881.[3]

V letech 1931-1932 došlo k významné přestavbě hřbitova. Byla postavena funkcionalistická obřadní síň, kterou provedl stavitel Vilibald Hieke. Funkcionalistický styl je pro budovy tohoto typu na území Čech a Moravy neobvyklý, patří sem jen přestavba synagogy v Praze na Smíchově z roku 1931 od architekta Leopolda Ehrmanna, synagoga ve Velvarech ze stejného roku podle projektu Františka Alberta Libry a Synagoga Agudas achim v Brně od architekta Otto Eislera z let 1935-1936. Po stranách obřadní síně se nacházejí další dva přízemní objekty, které sloužily správě hřbitova a přípravě pohřbů.

Ve dnech 22. - 26. února 1942 bylo ze Slánska nacisty odvlečeno 1 632 osob, z nichž většina zahynula v koncentračních táborech. Po skončení 2. světové války se do Slaného vrátilo pouze 11 Židů.[4] Židovská náboženská obec nebyla ve Slaném obnovena a poslední pohřeb zde proběhl v roce 1949, kdy zemřel Hugo Kellner, mlynář z Klobuk. Jeho náhrobek je současně symbolickým náhrobkem jeho manželky a synů, kteří byli zavražděni nacisty. Další pohřeb se zde odehrál až v roce 2004.

Poté hřbitov po desetiletí chátral. Byl majetkem Židovské náboženské obce v Praze. Ta se rozhodla v roce 1982 odprodat část pozemku hřbitova, kde se nacházela obřadní síň a sad.

V roce 1998 byla Okresním úřadem v Kladně zahájena snaha o to, aby byl hřbitov zapsán mezi kulturní památky České republiky. Proti této snaze se ale postavili soukromí vlastníci části areálu.

Podruhé požádaly o zapsání hřbitova mezi kulturní památky Židovská náboženská obec v Praze a Federace židovských obcí v České republice v roce 2008. Na základě této žádosti byl hřbitov dne 10. května 2010 prohlášen kulturní památkou.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HEŘMAN, Jan. Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. Praha: Rada židovských náboženských obcí v ČSR, 1980. 32 + 71 stran obrazové přílohy s. S. 25. 
  2. ROZKOŠNÁ, Blanka. Židovské obce na Kladensku a Slánsku. Kladno: Okresní muzeum Kladno, 2000. 133 s. ISBN 80-238-6130-1. S. 43. 
  3. VÍŠEK, Zdeněk. Židovský hřritov ve Slaném v proměnách času. In: DVOŘÁKOVÁ, Zora. Slánský obzor. Slaný: Vlastivědné muzeum Slaný, 2014. ISBN 978-80-904657-7-0. S. 36.
  4. Víšek, str. 40
  5. PŘIBYL, Václav. Slánský židovský hřbitov kulturní památkou [online]. Městský úřad Slaný - odbor kultury, 2010-07-08 [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERÁNKOVÁ, Olga. Utrpení Židů ve Slaném. Slánský obzor. 1945 
  • FANTA, Richard. Dějiny Židů v Slaném a okolí. In: GOLD, Hugo. Brno ; Praha: Židovské nakladatelství, 1934. (česky a německy)
  • HEŘMAN, Jan. Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. Praha: Rada židovských náboženských obcí v ČSR, 1980. 32 + 71 stran obrazové přílohy s. S. 25. 
  • ROZKOŠNÁ, Blanka. Židovské obce na Kladensku a Slánsku. Kladno: Okresní muzeum Kladno, 2000. 133 s. ISBN 80-238-6130-1. 
  • VÍŠEK, Zdeněk. Židovský hřritov ve Slaném v proměnách času. In: DVOŘÁKOVÁ, Zora. Slánský obzor. Slaný: Vlastivědné muzeum Slaný, 2014. ISBN 978-80-904657-7-0. S. 33 - 51.