Přeskočit na obsah

Bohdan Bolzano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Theodor Bolzano)
Bohdan Bolzano
Narození9. května 1834
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. července 1884 (ve věku 50 let)
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánípodnikatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdan Bolzano, německy celým jménem Theodor Bolzano von Kronstätt (9. května 1834[1] Praha12. července 1884 Slaný[2]), byl český podnikatel, zakladatel firmy Bolzano, Tedesco a spol. ve Slaném (později ČKD Slaný).

Otec Ludvík Bolzano von Karstätt (1788–1875) žil v době narození syna Theodora (česky Bohdan, pokřtěn Theodor Wilhelm) v Praze, kde byl obchodníkem. Jeho manželka se jmenovala Karolina, rozená Scharschmidová (1802–1884).[1] Později působil Ludvík Bolzano v Horním Litvínově, kde byl továrním účetním (Fabrikenbuchhalter). V Horním Litvínově se narodili další sourozenci Bohdana Bolzana: Marie (1836–??), Hugo Josef (1837–??), Karolina (1840–??)[3]. Dalšími sourozenci byli Ludvík (1822–??), Karel (1824–??), Fridrich (1828–??) Augusta (1824–1907),[4] Henrietta (1825–??) a Johanna (1831–??).[5]

Od roku 1869 byla rodina otce Ludvíka Bolzana policejně hlášena v Praze,[6]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Bohdan Bolzano byl ženat s Augustou, rozenou Riessigovou (1836–1907), se kterou měl syny Jindřicha Julia a Fridricha (1870[7]–??).[8] Vdova Augusta Bolzanová je na pražské policejní přihlášce uvedena ještě s dalším synem Ludvíkem (1870–??).[9]

Firma Bolzano Tedesco

[editovat | editovat zdroj]

Dílo Bohdana Bolzana je spjato s existencí slánské firmy, která nesla jeho jméno:

  • V roce 1873 opustil místo technického ředitele v místní přádelně a odkoupil její část, která se specializovala na údržbu strojního zařízení. Umožnil mu to krach na vídeňské burze téhož roku a následný konkurs firmy. Po spojení se sousedním podnikem Tedesco vznikla firma Bolzano, Tedesco a spol. jejímž společníkem se Bolzano stal od září 1873. Firma obchodovala se stroji a jejich částmi, kotli a plechovým zbožím.[10] Továrna vyráběla zařízení pro cukrovary a doly a spojení jí usnadňovala Pražsko-duchcovská dráha, která byla uvedena do provozu roku 1874. Koncem desetiletí již továrna zaměstnávala zhruba 220 dělníků a 20 úředníků.[11]
  • Bohdan Bolzano byl též zdatný technik. Ve své době byl populární jím navržený rošt pro kamna. Umožňoval prohrabávání paliva bez otevírání dvířek parních kotlů a tím mělo docházet k úsporám.[12] Rošt byl oceněn na Světové výstavě ve Vídni 1873.[11]

Vývoj firmy po smrti Bohdana Bolzana

[editovat | editovat zdroj]

Po úmrtí Bohdana Bolzana v roce 1884 zachoval nový majitel Max Hirsch jméno firmy Bolzano, Tedesco a spol. a vedl podnik s tichými společníky. Po smrti Maxe Hirsche přešel podnik roku 1898 pod akciovou společnost Breitfeld, Daněk a spol. Firma dále expandovala a v letech 1904–1907 vystavěla novou výrobní halu o ploše 3 000 m2, od roku 1912 začala vyrábět lokomotivy. V roce 1927 zfúzovala s koncernem Českomoravská Kolben.[13]

Ve třicátých letech 20. století, v období krize se stala součástí libeňské strojírny a od 1. 1. 1940 byl název společnosti změněn na Českomoravské strojírny, akciová společnost. Dne 24. října 1945 byl podnik spolu s ostatními jednotkami koncernu ČKD znárodněn. ČKD Slaný prodělalo v letech různé reorganizace a závod se rozšiřoval. Po roce 1990 byla firma rozdělena na více subjektů a část ČKD Slaný a. s. byla prodána norské společnosti Harding. Od roku 2015 je vlastníkem česká společnost Salten s. r. o.[14]

Jméno Bohdana Bolzana nese též firma Bohdan Bolzano, s. r. o se sídlem v Kladně, která obchoduje s hutními materiály.[15]

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Některé zdroje mylně uvádějí, že slavný matematik Bernard Bolzano (1781–1848) byl strýcem Bohdana Bolzana.[11] Otec Bohdana Bolzana (Ludvík Bolzano) a Bernard Bolzano však nebyli sourozenci.[p 1]

  1. Podle matričních zápisů se otec Ludvíka Bolzana jmenoval Johann,[1] otec Bernarda Bolzana Bernard[16]; jednalo se tedy o vzdálenější příbuzenský vztah.
  1. a b c Matrika narozených, Kostel Matky Boží před Týnem, 1829–1837, snímek 173, Záznam o narození a křtu
  2. Úmrtí. Národní listy. 15. 7. 1884, s. 2. Dostupné online. 
  3. Matrika narozených, Horní Litvínov, 1830–1849, snímek 70, 89, 117
  4. Matrika zemřelých, sv. Štěpán, 1899–1907, snímek 284
  5. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 43, obraz 267, Bolzano Ludwig
  6. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 43, obraz 266, Bolzano von Kronstätt Ludwig
  7. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 43, obraz 260, Bolzano Friedrich
  8. Bolzano.cz: Život Bohdana Bolzana. www.bolzano.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-12. 
  9. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 43, obraz 257, Auguste Bolzano
  10. Úřadní oznamovatel. Národní listy. 13. 11. 1873, s. 3. Dostupné online. 
  11. a b c Bolzano: Historie značky. www.bolzano.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-12. 
  12. Bolzanův nejnovější rošt. Posel z Prahy. 13. 1. 1876, s. 3. Dostupné online. 
  13. Vývoj průmyslu ve Slaném. Národní listy. 22. 10. 1927 (Příloha), s. 2. Dostupné online. 
  14. Salten.cz: Historie společnosti. www.salten.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  15. Bohdan Bolzano, s.r.o.
  16. Matriční záznam o narození a křtu Bernarda Bolzana

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]