Městská knihovna Tábor je veřejná univerzální knihovna, kterou zřizuje město Tábor. Předmětem činnosti je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb.
1831 V Táboře působil pouze německý čtenářský spolek "Taborer Leseverein"[1], který neměl jedinou českou knihu.
1866 Jsou doloženy zprávy o čtenářském spolku Občansko-čtenářská beseda.
1896 Dne 15.4.1896 projednává obecní zastupitelstvo žádost místního odboru Národní jednoty Pošumavské na zřízení obecní knihovny.
1897 Vznik knihovny. Knihovníkem se stává městský oficiál Antonín Zeis. Prvním půjčovním dnem knihovny byl 19. prosinec, do konce roku bylo půjčeno 29 knih.[2]
1906 Je dochován tištěný seznam knih městské veřejné knihovny táborské, který nákladem knihovní rady vydala tiskárna Petra Franka.
1910 Rostoucí počet svazků ve fondu nutí knihovní komisi hledat lepší umístění. V srpnu se knihovna stěhuje z náměstí do obecního domu v Převrátilské ulici 315, do místností po zimní hospodářské škole. V první místnosti se nachází vlastní knihovna, druhá slouží jako čekárna. Současně je zavedeno elektrické osvětlení.
1921 Knihovna se stěhuje do větších prostor na náměstí, do domu číslo 3 vedle radnice. Dvě místnosti slouží knihovně, další tři místnosti čítárně.
1923 K městské knihovně je připojena obecní knihovna legionářská.
1946 Knihovna se v prosinci stěhuje do 1. patra budovy Domu osvěty v Jiráskově ulici číslo 1775, kde sídlí doposud. Prvně se zde půjčuje 16. prosince.
1950 Knihovna je umístěna v jediné místnosti, nemá volný výběr. Ředitelem je Dr. František Kroupa.
1951 Na základě směrnice Ministerstva informací a osvěty vzniká v červnu spojením Městské knihovny a Státní doplňovací knihovny Okresní lidová knihovna (OLK).
1952 Je zaveden obálkový výpůjční systém.
1953 K dispozici je jmenný katalog, za pomoci studentů středních škol se buduje katalog názvový. Je budován katalog jmenný, názvový, hudebnin, gramodesek a divadelní. Připravuje se katalog tematický (budoucí systematický).
1960 V závěru roku je zavedeno desetinné třídění, podle kterého se ústředně zpracovávají katalogizační lístky.
1961 V souladu s novým zákonem plní OLK funkci městské knihovny a současně funkci střediska metodické, bibliografické, informační a meziknihovní služby pro všechny knihovny jednotné soustavy. Utváří se samostatné metodické oddělení.
1965. Knihovna se stává příspěvkovou organizací.
1969 V květnu odchází do důchodu dosavadní ředitel Antonín Rejlek. Novou ředitelkou se stává pracovnice knihovny Blanka Fischerová (Sýkorová). Profesionalizuje se knihovna Malšice.
1970 Jsou zahájeny práce na budování střediska Tábor. Je podán návrh na stavbu samostatné budovy pro knihovnu. Systematicky je budován bibliograficko - informační aparát, tematické kartotéky.
1972 1.1.1972 jsou k Táboru přičleněny k OK jako pobočky MLK v obcích, které se stávají součástí města - Klokoty, Náchod, Měšice, Smyslov, Záluží, Zárybničná Lhota, Svrabov - pobočka Klokoty je zrušena a připravuje se otevření nové pobočky na Pražském sídlišti.
1973 OK přebírá od MěNV do své péče pobočky po stránce materiální i personální. Otevírá se pobočka na Pražském sídlišti. Zpřesňuje se evidence výpůjček novin a časopisů. Budují se katalogy: jmenný, názvový, systematický, předmětový, pro gramodesky a hudebniny: jmenný, názvový, tematický, dále regionální katalogy.
1980 Odd. hudebnin a časopisů zavádí novou službu - půjčování zvukových knih zrakově postiženým.
1982 Knihovna přechází z organizace příspěvkové na rozpočtovou.
1985 Je dokončena úprava a reorganizace hudebního oddělení.
1986 V přízemí je v místnosti po zrušené kanceláři kina otevřená čítárna denního tisku.
1990 Provádí se aktualizace fondu, končí používání Tropovského úpravy MDT a přechází se na Mezinárodní desetinné třídění. Prostory ve 3. patře se adaptují, vzniká nové společenskovědní oddělení a studovna. Je zakoupena první kopírka a elektrické psací stroje.
1991 Začíná nová etapa ve vývoji knihovny. V květnu je zrušeno kino OKO a probíhají jednání o dalším využití prostor. Okresní úřad jako zřizovatel knihovny dává souhlas k přestavbě kina pro knihovnu. Je zavedena počítačová síť (do konce roku 6 PC) a připraven záznam na vkládání údajů o knihovním fondu - vzniká automatizovaný knihovní systém LANius. Je otevřeno nové společenskovědní oddělení. V hudebním oddělení se začínají půjčovat kompaktní disky. Je obnovena činnost pobočky Měšice.
1992 Knihovní systém LANius je zaveden do každodenního provozu knihovny. Začíná retrospektivní zpracování fondu s knihou v ruce i zpracování nových přírůstků na počítači. Na podzim je v oddělení pro dospělé zpřístupněn čtenářům první on-line katalog. Připravuje se rekonstrukce bývalého kina. OK doplňuje další vybavení výpočetní technikou, tiskárnami apod., je zakoupen první CD-ROM - právní systém JURIX a čtecí jednotka pro tento nosič.
1993 Od 1. ledna probíhá přestavba bývalého kina OKO pro knihovnu. 18. listopadu je slavnostně otevřeno nové oddělení pro dospělé čtenáře se studovnou, provoz v něm je plně automatizován včetně výpůjčního protokolu. OK se stává kolektivním členem obnovené profesní organizace SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků.
1994 Pokračuje automatizace dalších agend knihovny v rámci systému LANius. Čtenáři v oddělení pro dospělé mají v klasické lístkové formě k dispozici katalog názvový a tematický, jmenný katalog slouží jako generální a je pouze služební. Vzniká nová pobočka na Sídlišti nad Lužnicí.
1996 Končí ukládání výměnného fondu do počítače a je zahájena evidence výměnných souborů v systému LANius. Souborný katalog naučné literatury knihoven, používajících systém LANius (SKAT), je zpřístupněn čtenářům. OK se stává zakládajícím členem Sdružení uživatelů systému LANius.
1997 OK je jedním ze zakládajících členů Asociace knihoven ČR. Knihovna získává grant Ministerstva kultury ČR na připojení k síti Internet.
1998 Končí budování všech klasických lístkových katalogů pro čtenáře v oddělení pro děti a pro dospělé. Nadále se buduje v lístkové formě pouze generální katalog jmenný jako katalog služební. Knihovní fond se začíná zpracovávat podle anglo-amerických katalogizačních pravidel (AACR2). Knihovna se zapojuje do sdílené katalogizace v systému LANius.
2002 13. srpna přechází knihovna na nový knihovní systém Clavius. Pobočky na Sídlišti nad Lužnicí a na Pražském sídlišti zahajují plný automatizovaný provoz.
2003 Po zrušení okresních úřadů mění knihovna od 1. ledna 2003 zřizovatele (tím se stává Město Tábor) i název na Městská knihovna Tábor. V dětském oddělení je zpřístupněn Internet.
2006 Pobočky Pražské sídliště a Sídliště nad Lužnicí přecházejí na knihovní systém Clavius a jsou propojeny sítí s ústřední budovou.
2008 Knihovna zveřejňuje nové webové stránky, poskytující více informací a rozšířenou nabídkou on-line služeb.
2009 Po uzavření smlouvy s Knihovnou a tiskárnou pro nevidové K. J. Macana v Praze zahajuje nová služba v hudebním oddělení - půjčování zvukových knih handicapovaným.
2010 Zásadní změnou pro knihovníky i čtenáře je on-line katalog nové generace – Carmen.
2012 Oslavy 150 let vzniku knihovny. Novou ředitelkou se stává Mgr. Eva Měřínská.[5] K 1.3.2012 ukončeno budování generálního lístkového systému. Celý systém evidence pokryt a kontrolován automaticky knihovním systémem Clavius. Celá budova pokryta signálem Wi-Fi pro připojení k internetu.
2013 Oživen prostor hudebního oddělení, přesun sci-fi a fantasy, komiksů na toto oddělení, Bibliobox - nová služba pro vracení knih.
2014 Zavedení půjčování elektronických knih, zprovoznění mobilní knihovny.
2015 Půjčování filmů na DVD, umístění tzv. knihobudek.
2016 Oprava 3. patra knihovny (hudební oddělení), zavedení tzv. parkovací karty, ukončena činnost dvou neautomatizovaných poboček Měšice a Zárybniční Lhota.
2017 Knihovna oslavila 120 let své působnosti. Zahájila spolupráci s nemocnicí, uvedla projekt VU3V (Virtuální univerzita třetího věku).
2019 Otevření pobočky na Sídlišti nad Lužnicí po rekonstrukci.[6][7] Zahájení oprav přízemí hlavní budovy v Jiráskově ulici.[8]
Knihy půjčují se v místnosti od rady městské určené.
Právo vypůjčovati si knihy mají osoby obojího pohlaví od 14. roku počínajíc, když jim kdo hodnověrný podepíše lístek, jímžto se o knihu přihlásiti lze.
Lístky takové vydává knihovník. Na každém ona hodnověrná osoba potvrzuje, že zná vypůjčujícího a že mu knihu půjčiti možno; od toho upustiti lze v případech, je-li osoba vypůjčujícího knihovníkovi známa jako spolehlivá osoba.
Knihovník půjčí každému pouze knihu jedinou. Dobu, kdy se knihy půjčují, určí a vyhlásí knihovní komise.
Kniha vypůjčená budiž nejdéle do 14 dnů odvedena.
Dokud kniha neodvedena, knihovník jiné nepůjčí.
Škodu popřípadě na knize způsobenou neb její ztrátu nahraditi povinen jest vypůjčovatel. Kdo náhrady nedá, pozbývá práva knihy si nadále vypůjčovati; toho práva pozbývá i ten, kdo bez vážné omluvy knihu do 14 dnů neodvedl.
Za knihy odpovídá knihovník komisi knihovní.
Od půjčené knihy platí se jeden krejcar, jež vybírá a vyúčtuje knihovník.
Žádosti a stížnosti knihovny se týkající vyřizuje knihovní komise obecním zastupitelstvem zřízená.
Usnesením knihovní komise z 21. dubna 1898. ustanoven poplatek od půjčení časopisů ilustrovaných na 20 haléřů, při čemž ponecháno knihovníkovi časopisy ty zapůjčiti pouze čtenářům spolehlivým, aby ze svévole nebyly kaženy.[9][10]
↑ Táborská knihovna má nové hudební oddělení, nechybí mu styl. TV Jéčko - Televize Jéčko, regionální a internetová televize se sídlem v Českých Budějovicích. Denně Vám přinášíme to nejzajímavější z celého Jihočeského kraje.. 2017-01-18. Dostupné online [cit. 2018-10-23].[nedostupný zdroj]
Česko
multimediální obsah na Commons
Nový výpůjční pult,vstupní hala
Prostory pro čtenáře,nová vstupní hala
Oddělení pro dospělé
Oddělení pro dospělé-beletrie
Hudební oddělení
Hudební oddělení gramodesky
Dětské oddělení / 1
Dětské oddělení / 2
Náchodské sídliště pobočka
Čekanice pobočka
Pražské sídliště pobočka
Měsíc - malba na zdi hvězdárna
Tábor - malba na zdi hvězdárna
Kometa - malba na zdi hvězdárna
Sezimovo Ústí pobočka / 1
Sezimovo Ústí pobočka / 2
Bibliobox
Miniknihovnička na plovárně
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna Tábor na Wikimedia Commons 
