Městská část a městský obvod

Městské části Prahy

Městské části Brna

Městská část či městský obvod je v České republice podle zákona o obcích od roku 1990 označení samosprávných částí územně členěných statutárních měst. Obě označení jsou z hlediska zákona rovnocenná, zastupitelstvo statutárního města může zvolit kterékoliv z nich. Na městské části se člení Brno a část Opavy, na městské obvody se člení Ostrava, Pardubice, Plzeň a Ústí nad Labem, v Liberci je městským obvodem pouze jedna místní část. Pojem městská část (resp. mestská časť) se také používá na Slovensku.

V hlavním městě Praze se samosprávné celky podle zákona o hlavním městě Praze nazývají městské části, je jich 57.

Obvod (nebo též městský obvod) je v Praze oficiální název pro deset jednotek územního členění podle zákona o územním členění státu (Praha 1 až Praha 10), které jsou z některých hledisek obdobné mimopražským okresům. V současné době nejsou samosprávnými jednotkami. Členěním jiných měst se zákon o územním členění státu nezabývá.

Správní obvody Praha 1 až Praha 22 je neoficiální označení správních obvodů působnosti obdobné mimopražským obcím s pověřeným obecním úřadem nebo s rozšířenou působností. Statut hlavního města Prahy ji svěřuje 22 z celkového počtu 57 pražských městských částí. Je-li v mapách Prahy i úřední praxi použito v souvislosti s Prahou termínu správní obvod, často je tím míněn správní obvod této působnosti a úrovně.

Městské obvody do roku 1990

Městské obvody existovaly v několika československých městech (Bratislava, Brno, Košice, Ostrava, Plzeň a Praha) už před rokem 1990. Spravovaly je obvodní národní výbory (ObNV), v jejich čele stáli předsedové. Působnost státní správy tehdy nebyla rozlišena od místní samosprávy.

Obvody v Praze

Obvod nebo městský obvod ve vztahu k hlavnímu městu Praze je jednotka územního členění státu podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, od 1. července 1960. Původně mělo těchto deset obvodů (Praha 1 až Praha 10) vlastní obvodní národní výbory, později obvodní zastupitelstva a obvodní úřady. Dnes tyto obvody vlastní samosprávu ani úřady obecné státní správy nemají.

Se vznikem městských částí byla samostatná působnost pražských obvodních zastupitelstev a rad omezena na území nových městských částí s názvy původních obvodů. Přenesená působnost z obvodních úřadů byla částečně přenášena na některé místní úřady postupně už od roku 1988 (tehdy ještě šlo o ONV a MNV), postupně pak byly přejmenovány úřady dalších městských částí na Prahu 11 až Prahu 15 jakožto jakési „pseudoobvody“. Nakonec bylo celé území Prahy rozděleno z hlediska přenesené působnosti úrovně odpovídající zhruba pověřeným obecním úřadům do působnosti 22 správních obvodů, a názvy městských částí s příslušnými úřady byly sjednoceny na podobu Praha 1 až Praha 22.

Postavení samosprávných městských částí a obvodů

Už zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, a zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, stanovily, že se území statutárních měst a hlavního města Prahy může členit na samosprávné městské části nebo obvody, pokud tak určí zastupitelstvo příslušného statutárního města ve statutu města.

Do určité míry jsou městské části a obvody obdobou obcí, mohou mít také vlastní symboliku (znak a vlajka) a mají také podobné správní orgány, kterými je úřad, zastupitelstvo, rada a starosta. Jejich kompetence a rozsah samosprávy jsou však menší a určuje je městská vyhláška s názvem statut města. Rovněž vznik a zánik těchto samosprávných jednotek je plně v kompetenci zastupitelstva statutárního města.

Na rozdíl od obcí může území městské části či obvodu zahrnovat i necelé části jednoho nebo více katastrálních území. Městské části nebo městské obvody nemusí pokrývat celé území města – v Liberci a v Opavě centrální části města nespadají do žádného městského obvodu či části a spravují je přímo orgány města. Pro účely statistiky a některé jiné účely se však mezi městské části počítají také dotyčné části územně členěných statutárních měst, které vlastní samosprávu nemají a jsou spravovány přímo magistrátem dotyčného statutárního města.

Městské části a městské obvody nemají vlastní právní subjektivitu, jsou pouze organizačními jednotkami města. Při svých činnostech jednají jménem města a nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení, město na ně nemůže tuto činnost přenést ani pomocí statutu.

Stav v konkrétních městech

• Praha: celé území města je rozděleno na 57 (od roku 2002) městských částí. Z nich 22 s většími pravomocemi přenesené působnosti je pojmenováno po vzoru obvodů (Praha 1 až Praha 22), ostatní jsou pojmenovány podle místní části, v níž sídlí úřad (například Praha-Petrovice). Mnohá katastrální území, zejména v centrální oblasti města, jsou rozdělena do více městských částí. (Viz článek Části Prahy)
• Brno: celé město je od roku 1990 rozděleno na 29 městských částí. Mnohá katastrální území jsou rozdělena mezi více městských částí. (Viz článek Členění Brna)
• Ostrava: člení se na 23 městských obvodů (v letech 1990–1994 jich bylo 22). Obvody respektují katastrální členění.
• Plzeň: rozdělena do 10 městských obvodů označených arabským číslem, část názvů je ještě doplněna názvem za spojovníkem (např. Plzeň 7-Radčice), tři obvody tento doplněk nemají (např. Plzeň 1).
• Liberec: má městský obvod Vratislavice nad Nisou, zbytek města podléhá přímo orgánům města
• Ústí nad Labem: rozděleno do 4 městských obvodů.
• Pardubice: rozděleny do 8 městských obvodů číslovaných římskými čísly (Pardubice I až Pardubice VIII)
• Opava: má 8 městských částí, které nepokrývají celé území města, střed města podléhá přímo orgánům města

Nečleněná statutární města

(řazeno podle počtu obyvatel)

• Olomouc: nemá samosprávné členění. Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 tzv. komisí městských částí, které jsou poradními orgány rady města.
• České Budějovice: člení se na části obce České Budějovice 1 až České Budějovice 7, ale ty nejsou samosprávné.
• Hradec Králové: nemá samosprávné členění
• Havířov: nemá samosprávné členění
• Zlín: nemá samosprávné členění.
• Kladno: nemá samosprávné členění
• Most: nemá samosprávné členění
• Karviná: nemá samosprávné členění
• Frýdek-Místek: nemá samosprávné členění
• Děčín: místní části mají sice v názvu římská čísla I až XXXV, ale nejde o samosprávné obvody.
• Teplice: nemají samosprávné členění
• Jihlava: nemá samosprávné členění
• Karlovy Vary: nemají samosprávné členění
• Chomutov: nemá samosprávné členění
• Přerov: nemá samosprávné členění
• Jablonec nad Nisou: nemá samosprávné členění
• Mladá Boleslav: čtyři z částí města jsou sice označeny římskými čísly I až IV, ale nejde o samosprávné obvody.
• Prostějov: nemá samosprávné členění

Ve Zlíně je zřízení samosprávných městských částí dlouhodobě aktuálním politickým tématem. Některé okrajové místní části se v průběhu 20 let po roce 1990 zcela osamostatnily. V roce 2010 se do městského zastupitelstva dostalo hnutí M. O. R. (Morální očistu radnice), které mělo vznik samosprávných městských částí v Přílukách, Malenovicích, Vršavě, Klečůvce či v Lužkovicích jako jeden z klíčových bodů ve svém volebním programu, avšak neprosadilo tento záměr u svých koaličních partnerů, takže do programového prohlášení rady se dostalo již jen neurčité posílení pravomocí městských částí. Prakticky nedošlo k žádným změnám, v zastupitelstvu nakonec neprošel ani kompromisní návrh na posílení pravomocí komisí místních částí. Hnutí M. O. R. se pod vlivem tohoto neúspěchu rozpadlo a část jeho politiků odešla z hnutí i z rady města.

Slovensko

Slovenská města Bratislava a Košice se také člení na samosprávné městské části. Také zde stojí v jejich čele starosta, mají vlastní zastupitelstva a radu, a užívají také vlastní vlajky a znaky.

Odkazy

Externí odkazy

• Slovníkové heslo městský obvod ve Wikislovníku
• Slovníkové heslo městská část ve Wikislovníku

Související články

• Praha - městské části
• Statutární město