Přeskočit na obsah

Luisa Ulrika Pruská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luisa Ulrika Pruská
švédská královna
Portrét
Luisa Ulrika na portrétu od Antoine Pesne (1744)
Doba vlády17511771
Narození24. července 1720
Berlín, Pruské království
Úmrtí16. července 1782
(ve věku 61 let)
Svartsjö, Švédsko
Pohřbenakostel Riddalholm
PředchůdceUlrika Eleonora Švédská
NástupceŽofie Magdalena Dánská
ManželAdolf I. Fridrich
PotomciGustav III. Švédský
Karel XIII.
Fridrich Adolf
Žofie Albertina Švédská
DynastieHohenzollernové
OtecFridrich Vilém I.
MatkaŽofie Dorotea Hannoverská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Ulrika Pruská (24. července 1720, Berlín, Prusko16. července 1782, Svartsjö, Švédsko) byla rodem pruská princezna a sňatkem švédská královna.

Původ a mládí

[editovat | editovat zdroj]

Luisa Ulrika se narodila jako desáté dítě (šestá dcera) ze čtrnácti potomků pruského krále Fridricha Viléma I. a jeho manželky Žofie Dorotey Hannoverské. Jejím nejstarším bratrem byl pozdější pruský král Bedřich II. Veliký, na nějž Luisa Ulrika ze všech sourozenců měla později, již jako švédská královna, největší vliv.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

17. července roku 1744 se v Berlíně zasnoubila s tehdejším následníkem švédského trůnu, princem Adolfem Frederikem. Svatba se uskutečnila v paláci Drottningholm ve Švédsku 29. srpna roku 1744. Její manžel byl parlamentem vybrán za následníka díky straně se silným ruským vlivem.

Z jejich manželství vzešlo pět potomků:

Politické ambice a působení

[editovat | editovat zdroj]

Luisa Ulrika se velmi rychle zapojila do politického dění. Stejně jako její bratr Fridrich II. Pruský byla obdivovatelkou francouzské kultury a snažila se o spojenectví svého manžela Adolfa Frederika a stranou klobouků, inklinující k francouzské politice. Sblížení s klobouky vyvolalo nevůli v ruském diplomatickém sboru a to svým způsobem způsobilo, že vztahy mezi Adolfem Frederikem a klobouky, úzkostlivě střežícími nezávislost na Rusku, ještě zesílily.

Jako švédská princezna vedla od počátku Luisa Ulrika intenzivní společenský život, plný uměleckých a kulturních aktivit. Sídlila v okázalých palácích, z nichž nejoblíbenějším jí byl Drottningholm. Její záliba v přepychu a nezřízené utrácení stálo veřejné finance mnoho prostředků. Za této situace se proslýchalo, že Luisa Ulrika zastavila své šperky, aby získala prostředky na financování revoluce, jež by přinesla návrat absolutní monarchie. Zvěst měla za následek soupis šperků koruny. Královna dovedla své snahy do důsledků a spikla se se strůjci revoluce. Spiknutí bylo odhaleno v roce 1756 s následnými popravami řady královniných stoupenců. Luise Ulrice se dostalo pokárání ze strany kléru, který ji za tyto zmařené životy činil odpovědnou. V této době královská moc ve Švédsku upadla jako nikdy předtím.

Královna nabyla opět na významu po propuknutí sedmileté války, v níž Švédsko stálo na straně koalice proti Prusku. Strana klobouků ztratila válkou vážnost a hledala u královny pomoc při uzavření míru s Pruskem, poukazujíc na rodinná pouta Luisy Ulriky s touto zemí.

Pozbyvši nadějí na spojenectví se svými protivníky v parlamentu, našla Luisa Ulrika mocného spojence ve svém synovi Gustavu III., který nastoupil na švédský trůn po smrti otce v roce 1771 a jehož politická činnost ho rychle přivedla do strany dvora, politického subjektu reprezentujícího v parlamentu zájmy monarchie.

Vztahy se synem se však velmi rychle zhoršily, když královna odmítla akceptovat jeho vedoucí pozici. V roce 1777 Luisa Ulrika byla nucena opustit Drottningholm s celým jeho uměleckým inventářem, který od této chvíle náležel státu. V roce 1778, když se narodil její první vnuk Gustav Adolf, byla Luisa Ulrika u zrodu zvěstí, že princ není královým synem. Pomluva a následný skandál zcela zničily vztahy mezi ní a Gustavem a Luisa Ulrika musela tuto zvěst veřejně dementovat. Poté jí byl zakázán pobyt u dvora a měla nadále žít v exilu na zámcích Fredrikshov nebo Svartsjö. V exilu však nežila dlouho – zemřela na zámku ve Svartsjö 16. července roku 1782. Na svém smrtelném loži se se svým synem smířila.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Braniborský
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Frederik Hendrik Oranžský
 
 
Luisa Henrietta Oranžská
 
 
 
 
 
 
Amálie zu Solms-Braunfels
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Falcký
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Stuartovna
 
'Luisa Ulrika Pruská'
 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Falcký
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Alexandre Desmier d'Olbreuse
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
 
 
 
 
Jacquette Poussard du Bas-Vandré et de Saint-Marc
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Švédská královna
Předchůdce:
Ulrika Eleonora Švédská
17511771
Luisa Ulrika Pruská
Nástupce:
Žofie Magdalena Dánská