Lesná (Nová Ves v Horách)
| Lesná | |
|---|---|
 Horský hotel Lesná | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Nová Ves v Horách |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′7″ s. š., 13°25′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lesná v Krušných horách (5,6268 km²) |
| Nadmořská výška | 914 m n. m. |
| PSČ | 435 46 |
| Počet domů | 1 (2011)[2] |
  Lesná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 105996 |
| Kód k. ú. | 705993 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lesná (německy Ladung[3]) je osada, která je součástí obce Nová Ves v Horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se na stejnojmenném návrší v nadmořské výšce 914 metrů, čímž je nejvýše položeným sídlem v okrese Most. Leží zhruba pět kilometrů jihozápadně od Nové Vsi v Horách. Osada má pouze tři domy s adresou, z nichž jeden je hotel a nemá žádné trvalé obyvatele.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název vesnice Langendorf byl odvozen z příjmení zakladatele Mikuláše Langa z Langenhardtu.[4] V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Langederff (1621) a Ladung nebo Landendorf (1787, 1846).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Lesné pochází z roku 1564, kdy je zmiňována v souvislosti se založením Nové Vsi v Horách. Lesná patřila k lobkovickému panství Nové Sedlo – Jezeří. V roce 1850 se Lesná (do roku 1945 se nazývala česky Ládunk) stala osadou Nové Vsi v Horách v okrese Most.
Již v první polovině 20. století se Lesná stala vyhledávaným turistickým centrem. Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, osada se postupně vylidnila a většina domů byla zbořena.
Nejvýznamnější zdejší stavbou je Horský hotel Lesná (čp. 22). Dům existoval již v 19. století a byl v majetku německé rodiny až do konfiskace v roce 1945. Poté sloužil jako rekreační středisko Severočeských elektráren Komořany a následně Chemických závodů Litvínov. V osmdesátých letech 20. století koupilo budovu jednotné zemědělské družstvo Řevničov, které plánovalo objekt využívat jako školící středisko. Od roku 2000 je objekt v soukromých rukou a byl přebudován na horský hotel. Zbylé objekty v osadě slouží převážně k individuální rekreaci.
V jednom z dochovaných domů (čp. 25) sídlí obecně prospěšná společnost Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, vzdělávací středisko České zemědělské univerzity a Environmentální vzdělávání pro život“ pro žáky základních a středních škol Ústeckého kraje.[6]
Osada je křižovatkou několika turistických cest a prochází jí i cyklostezka.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 77 obyvatel (z toho čtyřicet mužů) německé národnosti, kteří kromě dvou evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 74 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 73 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 138 | 134 | 115 | 103 | 89 | 77 | 74 | 30 | 0 | 2 | 0 | 0 | 0 | 1 |
| Domy | 29 | 30 | 25 | 22 | 22 | 19 | 20 | 19 | 0 | 2 | 0 | 0 | 3 | 1 |
Pamětihodnosti v okolí
[editovat | editovat zdroj]- Pomníček vojákům Rudé armády z roku 1946
- Lesenská pláň (821 metrů) nabízí vyhlídku do okolí
- Malé peklo je údolí Kundratického potoka 1 km jihovýchodně od Lesné
- Rašeliniště o rozloze 13,5 ha leží severně od osady po pravé straně silnice směrem do Rudolic, pramení zde Telčský potok
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Ladung, s. 219.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Ladung, s. 476.
- ↑ Environmentální vzdělávání pro život. www.enviedulife.cz [online]. [cit. 2010-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 31–39
- Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 174–178
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lesná na Wikimedia Commons - Stránky o osadě Lesná Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Historie Horského hotelu Lesná
- Informace na stránkách České geologické služby o Malém pekle
