Lesná (Nová Ves v Horách)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lesná

Horský hotel Lesná
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Domů 3
Nadmořská výška 914 m
Lokalita
PSČ 435 46
Součást obce Nová Ves v Horách
Okres Most
Historická země Čechy
Katastrální území Lesná v Krušných horách (5,6268 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°33′53″ s. š., 13°25′51″ v. d.
Lesná
Lesná
Lesná, Česko
Další údaje
Kód části obce 105996
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesná (německy Ladung[1]) je osada, která je součástí obce Nová Ves v Horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se na stejnojmenném návrší v nadmořské výšce 914 metrů, čímž je nejvýše položeným sídlem v okrese Most. Leží zhruba 5 km jihozápadně od Nové Vsi v Horách. Osada má pouze tři domy s adresou, z nichž jeden je hotel a nemá žádné trvalé obyvatele.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zpráva o Lesné pochází z roku 1564, kdy je zmiňována v souvislosti se založením Nové Vsi v Horách. Lesná patřila k lobkovickému panství Nové Sedlo-Jezeří. V roce 1850 se Lesná (do roku 1945 se nazývala česky Ládunk) stala osadou Nové Vsi v Horách v okrese Most.

Již v 1. polovině 20. století se Lesná stala vyhledávaným turistickým centrem. Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, osada se postupně vylidnila a většina domů byla zbořena.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Vzdělávací a rekreační centrum

Nejvýznamnější zdejší stavbou je Horský hotel Lesná (čp. 22). Dům existoval již v 19. století a byl v majetku německé rodiny až do konfiskace v roce 1945. Poté sloužil jako rekreační středisko Severočeských elektráren Komořany a následně Chemických závodů Litvínov. V 80. letech koupilo budovu JZD Řevničov, které plánovalo objekt využívat jako školící středisko. Od roku 2000 je objekt v soukromých rukou a byl přebudován na horský hotel. Zbylé objekty v osadě slouží převážně k individuální rekreaci.

V jednom z dochovaných domů (č.p. 25) se nachází obecně prospěšná společnost Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, kde zároveň sídlí vzdělávací středisko České zemědělské univerzity a „Environmentální vzdělávání pro život“ pro žáky základních a středních škol Ústeckého kraje.[2]

Osada je křižovatkou několika turistických cest a prochází jí i cyklostezka.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 77 obyvatel (z toho čtyřicet mužů) německé národnosti, kteří kromě dvou evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 74 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 73 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 138 134 115 103 89 77 74 30 0 2 0 0 0 1
Domy 29 30 25 22 22 19 20 19 0 2 0 0 3 1

Pamětihodnosti v okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Pomníček vojákům Rudé armády z roku 1946
  • Lesenská pláň (821 m n. m.) nabízí vyhlídku do okolí
  • Malé peklo je údolí Kundratického potoka 1 km jihovýchodně od Lesné
  • Rašeliniště o rozloze 13,5 ha leží severně od osady po pravé straně silnice směrem do Rudolic, pramení zde Telčský potok

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  2. Environmentální vzdělávání pro život
  3. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha : Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208.  
  4. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha : Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.  
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.  
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 31–39
  • Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 174–178

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]