Přeskočit na obsah

Lesná (Nová Ves v Horách)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lesná
Horský hotel Lesná
Horský hotel Lesná
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecNová Ves v Horách
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 (2021)[1]
Katastrální územíLesná v Krušných horách (5,6268 km²)
Nadmořská výška914 m n. m.
PSČ435 46
Počet domů1 (2011)[2]
Lesná
Lesná
Další údaje
Kód části obce105996
Kód k. ú.705993
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesná (německy Ladung[3]) je osada, která je součástí obce Nová Ves v Horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se na stejnojmenném návrší v nadmořské výšce 914 metrů, čímž je nejvýše položeným sídlem v okrese Most. Leží zhruba pět kilometrů jihozápadně od Nové Vsi v Horách. Osada má pouze tři domy s adresou, z nichž jeden je hotel a nemá žádné trvalé obyvatele.

Původní název vesnice Langendorf byl odvozen z příjmení zakladatele Mikuláše Langa z Langenhardtu.[4]historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Langederff (1621) a Ladung nebo Landendorf (1787, 1846).[5]

První písemná zmínka o Lesné pochází z roku 1564, kdy je zmiňována v souvislosti se založením Nové Vsi v Horách. Lesná patřila k lobkovickému panství Nové SedloJezeří. V roce 1850 se Lesná (do roku 1945 se nazývala česky Ládunk) stala osadou Nové Vsi v Horách v okrese Most.

Již v první polovině 20. století se Lesná stala vyhledávaným turistickým centrem. Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, osada se postupně vylidnila a většina domů byla zbořena.

Vzdělávací a rekreační centrum

Nejvýznamnější zdejší stavbou je Horský hotel Lesná (čp. 22). Dům existoval již v 19. století a byl v majetku německé rodiny až do konfiskace v roce 1945. Poté sloužil jako rekreační středisko Severočeských elektráren Komořany a následně Chemických závodů Litvínov. V osmdesátých letech 20. století koupilo budovu jednotné zemědělské družstvo Řevničov, které plánovalo objekt využívat jako školící středisko. Od roku 2000 je objekt v soukromých rukou a byl přebudován na horský hotel. Zbylé objekty v osadě slouží převážně k individuální rekreaci.

V jednom z dochovaných domů (čp. 25) sídlí obecně prospěšná společnost Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, vzdělávací středisko České zemědělské univerzity a Environmentální vzdělávání pro život“ pro žáky základních a středních škol Ústeckého kraje.[6]

Osada je křižovatkou několika turistických cest a prochází jí i cyklostezka.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 77 obyvatel (z toho čtyřicet mužů) německé národnosti, kteří kromě dvou evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 74 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 73 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 138 134 115 103 89 77 74 30 0 2 0 0 0 1
Domy 29 30 25 22 22 19 20 19 0 2 0 0 3 1

Pamětihodnosti v okolí

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Ladung, s. 219. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Ladung, s. 476. 
  6. Environmentální vzdělávání pro život. www.enviedulife.cz [online]. [cit. 2010-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 31–39
  • Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 174–178

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]