Přeskočit na obsah

Leopold Mandić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Leopold Mandić
OFMCap
řeholní kněz
Fotografie
Fotografie
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutkapucíni
Sliby 
            dočasné3. května 1885
            doživotní28. října 1888
Svěcení
Kněžské svěcení20. září 1890, Benátky
světitel Domenico Agostini
Osobní údaje
Rodné jménoBogdan Ivan Mandić
Datum narození12. května 1866
Místo narozeníHerceg Novi, Dalmatské království
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí30. července 1942 (ve věku 76 let)
Místo úmrtíPadova
Italské královstvíItalské království Italské království
Příčina úmrtírakovina jícnu
Místo pohřbenísvatyně sv. Leopolda Mandiće, Padova, Itálie
RodičePetar Antun Mandić a Dragica Zarević
Svatořečení
Začátek procesu25. května 1962
Beatifikace2. května 1976
bazilika sv. Petra, Vatikán
beatifikoval Pavel VI.
Kanonizace16. října 1983
bazilika sv. Petra, Vatikán
kanonizoval Jan Pavel II.
Svátek30. července nebo 12. května
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatéhokněz
Atributyřeholní oděv, plnovous, růženec
Patronlidí trpících rakovinou
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Bogdan Mandić, OFMCap, známý také jako Leopold z Castelnuova (12. května 1866, Herceg Novi30. července 1942, Padova) byl chorvatský římskokatolický kněz, řeholník Řádu menších bratří kapucínů a významný zpovědník. Část svého života prožil v Itálii. Toužil po sjednocení pravoslavné církve s katolíky, díky čemuž je pokládán za významnou osobnost ekumenismu. Katolická církev jej uctívá jako světce.[1][2][3]

Raný život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Bogdan Ivan Mandić v pobřežním městě Herceg Novi, jež tehdy patřilo pod Rakouské císařství, ale dnes je součástí Černé Hory. Byl dvanáctým dítětem Petara Antuna Mandiće a Dragici, rozené Zarević. Rodiče byli původem z Bosny.[4][5]

V jeho rodném městě žila komunita kapucínů, se kterými často přišel do styku. Ve svých 16 letech se do tohoto řádu rozhodl vstoupit. Odcestoval do kapucínského kláštera v italské Udine, kde požádal o vstup do řádu. O dva roky později byl přijat do noviciátu v Bassano del Grappa, kde přijal jméno Leopold. Dne 3. května 1885 složil své první dočasné řeholní sliby, načež byl poslán na studia do klášterů v Padově a v Benátkách, kde se mimo jiné připravoval na kněžské svěcení. V roce 1888 složil své věčné sliby.[6][7]

Kněžství

[editovat | editovat zdroj]
Svatý Leopold Mandić při zpovídání

Dne 20. září 1890 byl benátským patriarchou a kardinálem Domenicem Agostinim v bazilice Santa Maria della Salute v Benátkách vysvěcen na kněze. Tehdy mu bylo 24 let.[4][8]

Po svém vysvěcení se stěhoval po mnoha klášterech, kde plnil různé jednoduché funkce, například byl vrátným. Nakonec byl roku 1906 poslán do kláštera Santa Croce v Padově, kde prožil zbytek svého života. Zde se stal oblíbeným zpovědníkem, ve zpovědnici strávil někdy i celý den. Během první světové války byl za svůj původ z „nepřátelské země“ popotahován. Horlivě toužil po sjednocení pravoslavné a katolické církve, jelikož v oblasti, kde prožil své dětství, neměla tato společenství mezi sebou příliš přátelský vztah.[6][9]

Ke konci života trpěl rakovinou jícnu, která nakonec vedla k jeho smrti. Dne 30. července 1942 se při přípravě na mši svatou zhroutil na podlahu. Poté byl přiveden do své cely, kde přijal svátosti a za zpěvu náboženských písní zemřel. Ještě před smrtí předpověděl, že klášter bude v důsledku druhé světové války bombardován, ale jeho cela zůstane netknuta. Nedlouho po jeho smrti se tak opravdu stalo. Jeho ostatky spočívají v sarkofágu v jemu zasvěcené svatyni v Padově.[8][2]

Socha sv. Leopolda Mandiće v Dubrovníku

Jeho beatifikační proces započal dne 25. května 1962, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 1. března 1974 jej papež sv. Pavel VI. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 12. února 1976 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 2. května 1976 v bazilice sv. Petra papežem sv. Pavlem VI. Dne 9. června 1983 byl uznán další zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho svatořečení. Svatořečen pak byl dne 16. října 1983 v bazilice sv. Petra papežem sv. Janem Pavlem II.[10]

Jeho památka je připomínána 30. července[11] nebo 12. května.[5] Někdy je titulován jako „apoštol jednoty“. Na osobní žádost papeže Františka byly jeho ostatky (spolu s ostatky jeho spolubratra, italského kapucína sv. Pia z Pietrelciny, jež taktéž proslul jako zpovědník) dočasně přeneseny do Říma k uctění během mimořádného roku milosrdenství v letech 20152016.[12][13]

  1. CatholicSaints.Info » Blog Archive » Saint Leopold Bogdan Mandic [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 San Leopoldo (Bogdano) da Castelnuovo Mandic. Santiebeati.it [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (italsky)
  3. Leopoldo da Castelnovo. www.causesanti.va [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (italsky)
  4. 1 2 SAN LEOPOLDO - La vita [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (italsky)
  5. 1 2 Zagrebačka nadbiskupija - Saint Leopold Bogdan Mandić. www.zg-nadbiskupija.hr [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
  6. 1 2 Leopold Bogdan Mandić, kňaz, rehoľník : Životopisy svätých. www.zivotopisysvatych.sk [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-10-14. (slovensky)
  7. Den hellige Leopold Bogdan Mandić (1866-1942) | Den katolske kirke. www.katolsk.no [online]. 2009-07-30 [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (norsky (bokmål))
  8. 1 2 » Św. Leopold Mandić [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (polsky)
  9. Mandic?, Leopold Bogdan, St. | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online.
  10. La Santità e il culto [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (italsky)
  11. IVANKA. Svätý Leopold Mandič - Svätec dňa [online]. 2025-07-30 [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (slovensky)
  12. KONFERENCE, Česká biskupská. Leopold Mandič, Boží něha ve zpovědnici - Církev.cz | Zprávy. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online.
  13. PRENSA, A. C. I. Roma se prepara para recibir los restos del Padre Pío en ocasión del Jubileo. ACI Prensa [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. (španělsky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]