Ledečko (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ledečko
Nádražní budova v roce 2020
Nádražní budova v roce 2020
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
ObecLedečko
Souřadnice
Ledečko (nádraží)
Ledečko (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice560060
Tratě014, 212
Nadmořská výška300 m n. m.
V provozu od15. prosince 1900
Zabezpečovací zařízeníTEST 14 (B-90)
Dopravních kolejí4
Nástupišť (hran)4 (4)
Prodej jízdenekAno
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ledečko je železniční stanice v jižní části obce Ledečko v Středočeském kraji v okrese Kutná Hora při řece Sázavě. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích 014 a 212, přezdívané též Posázavský pacifik. Původně neslo až do roku 1910 název Rataje-Přívlaky (nedaleká vesnice Přívlaky je obklopena nedalekým meandrem Sázavy a patří k obci Samopše). V obvodu stanice se nacházejí ještě dvě zastávky: Rataje nad Sázavou a Rataje nad Sázavou zastávka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nádražní budova před rokem 1910

Stanice byla otevřena 15. prosince 1900 spolu s hlavní tratí vlastněnou soukromým subjektem Místní dráha Světlá-Ledeč-Kácov (SLK) z Kolína, kudy od roku 1845 vedla železnice společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy. Nádraží sloužilo jako zázemí dráhy a dopravně obsluhovalo též Rataje nad Sázavou. Nově postavené nádraží zde vzniklo původně jako koncová stanice, dle typizovaného stavebního vzoru. Vystavěna zde byla též lokomotivní výtopna.

Odtud byla dráha 6. srpna 1901 prodloužena do Čerčan, kudy od roku 1871 procházela trať společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Nádraží Františka Josefa I. v Praze, a 28. září 1903 opačným směrem, z Kácova do Světlé nad Sázavou.

Po zestátnění soukromé společnosti roku 1925 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nacházejí se zde čtyři nekrytá jednostranná úrovňová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]