Lavvu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sámská rodina před goahti v popředí a lavvu v pozadí (snímek byl pořízen kolem roku 1900).

Lavvu nebo Lávvu[1] (severosámsky lávvu, inarijskou sámštinou láávu, skoltskou sámštinou kååvas, kildinskou sámštinou koavas, finsky kota nebo umpilaavu, norsky lavvo nebo sametelt a švédsky kåta) je dočasné obydlí používané Sámi severní Skandinávii (v Laponsku). Má podobný vzor jako indiánské týpí, ale je méně vertikální a při silném větru je stabilnější. Umožňuje domorodé kultuře na holých pláních severní Skandinávie a severní Arktidy Eurasie následovat svých stád sobů. Sámové ho stále používají jako dočasný přístřešek a navíc i stále více lidí pro kempování. Nemělo by se zaměňovat s goahti, což je jiný typ sámského obydlí, ani s finským laavu.

Historická definice[editovat | editovat zdroj]

Lavvu na konci 19. století, z "Norge nittende aarhundrede det" (1900).

Existuje několik historických odkazů popisující konstrukci lavvu (také zvané kota nebo variace na toto jméno) používané Sámi. Tyto konstrukce mají společné následující:[2][3][4][5][6]

  1. Lavvu je podepřena třemi nebo více rovnoměrně rozloženými vidlicemi nebo vroubkovanými tyčemi, které tvoří trojnožku.
  2. Kolem je deset nebo i více nezajištěných rovných tyčí, které jsou uloženy proti trojnožce a které konstrukci dávají formu.
  3. Lavvu nepotřebuje žádné kůly nebo vodítka nebo lana, aby vytvořilo svůj tvar nebo pro stabilitu konstrukce.
  4. Tvar a objem lavvu je určen podle velikosti a množství tyčí, které se používají pro konstrukci.
  5. Neexistuje žádná středová tyč potřebná k podpoře této konstrukci.

Neexistuje žádný historický záznam, který popisuje Sámi používající jedno sloupovou konstrukci, která by se nazývala lavvu, nebo jakákoli jiná skandinávská varianta jména pro konstrukci. Definice a popis této konstrukce je poměrně konzistentní od 17. století a možná i mnoho staletí dříve.

Goahti, které Sámové také používají, má jinou konfiguraci tyčí. Zatímco stromy vhodné pro vytvoření tyčí na lavvu se dají poměrně snadně najít a často jsou ponecháni na místě pro pozdější použití, čtyři zakřivené tyče goahti se musí přenášet.

Tradiční a moderní lavvu[editovat | editovat zdroj]

Tradiční lavvu se skládá se ze dvou typů dřevěných tyčí: 1) ze tři nebo více vidlicových tyčí a; 2) několika rovných tyčí. Vidlicové tyče mají na horním konci vidlicovitou vidlici. Tyto tři tyče do sebe zapadají tak, že tvoří trojnožku. Při této sestavě vidlicových sloupů jsou rovné tyče kladeny kruhově. Až do poloviny 19. století se jako používala sobí kůže, od té doby bylo Sámům k dispozici velké množství levných vyráběných britských textilií.

Tradiční lavvu se ještě stále používají, ale pro snadnou přepravu v moderním návrhu byly dřevěné tyče nahrazeny hliníkovými a těžší textilie lehčími tkaninami. Kromě toho se namísto otevřeného ohně mohou používat kamna. Tím se sice snižuje kouř, ale vytváří se méně světla, takže je uvnitř poněkud tma. Lavvu tohoto typu je snazší přenášet a je běžnou alternativou ke stanům často používaných pro kempování.

Existují i velmi velké lavvy s dostatkem prostoru pro tucty osob. Ty se obvykle používají pro velké rodiny.

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Lavvu inspiroval tvar budovy norského sámského parlamentu v Kárášjohka z roku 2005.

Pro Sámi Lavvu bylo a stále je silným symbolem jako kulturní útočiště. Lavvu hrálo významnou roli ve dvou událostech v průběhu 20. století jako více než jen přístřeší. První z nich bylo na konci druhé světové války v zimě 1944-1945, kdy německá armáda ustupovala na západ přes severní Norsko před ruskou Rudou armádou, vypalovala většinu domů v krajích východní Finnmark a Troms. Kvůli tomuto zničení mnozí Sámové žili v laavech mnoho letech později kvůli nedostatku bydlení a nezaměstnanosti v tomto období.[7] Někteří z těchto Sámů, kteří se narodili v těchto lavvech a mají na ně vzpomínky, jsou ještě naživu.[8]

Znak norské obce Kautokeino (Guovdageaidnu)

Druhou událostí bylo použití lavvu v průběhu sporu o výstavbu vodní elektrárny v Altu v Norsku od roku 1979 do roku 1981. Lavvu byl postaven v přední části (budovy norského parlamentu) Stortingu, který se stal mezinárodním ústředním bodem, protože několik Sámů pokračovalo v hladovce na protest proti navrhovanému projektu přehrady. Ta by zničila sobí pastviny v oblasti sámských pastevců a zaplavila sámskou vesnici Máze. Tento lavvu se dostal do centra pozornosti v politickém boji za práva domorodých sámských obyvatel.[9][10][11] Ironie se lavvu nevyhnula, když ho oselská policie během protestu srovnala se zemí.[12] Tento konflikt dal vzniknout Výboru pro sámská práva, který řeší sámská zákonná práva v Norsku, což je dané Zákonem o Sámech z roku 1987. Na druhou stranu se stal základem pro Sámediggi (Sámský parlament Norska), demokraticky volený orgánem pro Sámi v Norsku v roce 1989, a zákonem o kraji Finnmark z roku 2005.

Silná symbolika lavvu bylo také prokázána v jeho obrazové formě jako znaku obce Guovdageaidnu (Kautokeino) a ve fyzickém tvaru budovy Sámediggi (sámského parlamentu), jehož tvar je inspirovaný lavvu.

Moderní spory[editovat | editovat zdroj]

Patent z USA č.14740 z 22. dubna 1856 na zvonový stan.Vynalezen Henry Hopkinsem Sibleyem. Snadno se dá zaměnit s lavvu, ale má velmi odlišnou strukturu.

Od konce 90. let 20. století několik evropských společností tvrdilo, že nabízejí „lavvu“, ale s velmi odlišnou konstrukci. Tento „lavvu“ má jednu tyč, která podpírá stan uprostřed a je udržován a podpírán kůly zatlučenými do země, často s lanovými dráty pro rozšíření krytu směrem ven, což dává plnost. Tento sloup a lanová struktura je blíže ke konstrukci kónické nebo zvonového stanu, který se používal od 50. let 19. století a možná i ještě dříve. Zvonový/kónický stan se od lavvu odlišuje ve třech hlavních směrech:

1) „Stan je usazen pomocí jediné tyče...“ uprostřed stanu, která je nezbytná pro podporu konstrukce;[13]

2) Používají se kůly a jsou nezbytné pro poskytnutí podpory, protože bez nich by se konstrukce zhroutila.

3) Kotevní špagáty nebo lana jsou často potřeba, aby poskytly konstrukci tuhost v závislosti na velikosti stanu.

Nebyly nalezeny žádné historické záznamy, které by popisovaly, že Sámové používali tuto jednokůlovou konstrukci. Teprve od 90. let 20. století mají tito výrobci stanu zmínku o tomto typu jednopólových konstrukcí jako o lavvu. Použití slova „lavvu“ na stan konstrukce jednotyčového, odlišné od historického stanu, který používali Sámové, může být příkladem kulturního zneužívání.

Použití lavvu[editovat | editovat zdroj]

Sámský lavvu ve skanzenu ve švédském Jukkasjärvi

Uprostřed uvnitř obytného místa v lavvu je ohniště sloužící k vytápění a odpuzování komárů. Kouř uniká kouřovým otvorem v horní části lavvu, který je většinou ponechaný otevřený. Občas se kolem kouřového otvoru obtočí hrubá přikrývka, aby byl otvor menší, ale ne do té míry, aby se zabránilo úniku kouře. Aby nedocházelo k tvorbě kouře uvnitř, udržuje se správná cirkulace vzduchu tím, že se ponechává otvor mezi zemí a pokrytím nebo se mírně otevřou dveře. Je nutné udržovat oheň dostatečně horký, aby ohřátý kouř stoupal vzhůru kouřovými otvory.

V zadní části lavvu byly tradičně menší dveře, naproti předním dveřím, nazvané medvědí dveře. Byly používány pro slavnostní účely, jako např. pro vytáhnutí nebožtíka (není na to vhodné používat přední dveře) a podobné funkce.[14] Dnes málokteré lavvy mají tyto dveře pro tyto účely.

Ostatní stany tvarem podobné lavvu[editovat | editovat zdroj]

  • Týpí – Indiánské týpí je vizuálně podobné lavvu ale má jiný střih tkaniny, mírně odlišnou strukturu tyčí a rozmístění.
  • ČumUralské obyvatelstvo severního Uralu, severní Sibiře a turkičtí Tuvinci na jižní Sibiři mají stan designem laavu podobný a často mnohem větší. Tito lidé ho dodnes používají jako celoroční útulek.
  • Goahti (norsky gamme, finsky kota) – Goahti se často zaměňuje s lavvu, i když má jinou strukturu polí, je prodloužený a je obvykle nižší k zemi. Na první fotografii nahoře je stan v pozadí lavvu, zatímco stan v popředí je goahti.
  • Kohte je tradiční německý průzkumný stan odvozený od Lavvu, ale většinou je černý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lavvu na anglické Wikipedii.

  1. STANOVSKY, Michael. Severské listy – Bydlení v Laponsku [online]. severskelisty.cz, 2015-01-03. Dostupné online. 
  2. Schefferus, Johannes. History of Lappland (angl. překlad knihy Lapponia), 1674, p.80-86
  3. Manker, Ernst and Vorren, Ørnulv. Lapp Life and Customs: A Survey., Trans. Kathleen McFarlane, Oxford University Press London, 1962, p.42-46
  4. Muus, Nathan. "Building a Lavvu", Bulletin of Primitive Technology, Fall, 1997, No.14. p.21-22
  5. Manker, Ernst. People of Eight Seasons, Crescent Books, New York, 1963, p.80-81
  6. Eidheim, Harald. "Ethno-Political Development among the Sami after World War II", Sami Culture in a New Era: The Norwegian Sami Experience, Gaski, H. ed. (1997) p.49
  7. Manker, Ernst and Vorren, Ørnulv. Lapp Life and Customs: A Survey., Trans. Kathleen McFarlane, Oxford University Press London, 1962, str. 154
  8. Kitti, Anja. (Sami Elder; former Chair, Sami Siida of North America, Toronto, Kanada), rozhovor červenec 1995/listopad 2007.
  9. Somby, Ande. http://somban.com/nealg06.html. citováno 05/11/2007
  10. Norwegian Broadcasting Corporation, Ville bruke soldater i Alta-aksjon; Archived copy [online]. [cit. 2008-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-07. (anglicky)  Retrieved: 11/7/2007
  11. Eidheim, Harald. "Ethno-Political Development among the Sami after World War II", Sami Culture in a New Era: The Norwegian Sami Experience, Gaski, H. ed. (1997) p.49
  12. Somby, Ande. http://somban.com/nealg09.html. Citováno 05/11/2007
  13. Sibley, Henry Hopkins. Conical Tent, US Patent #14740, 22. April 1856. p.2-3
  14. Schibe, Tom (North American Sami Elder and reindeer owner; Sami Siida of North America, Milltown, WI, USA), interview. July, 2006.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]