Přeskočit na obsah

Ladislav IV. Popel z Lobkowicz

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ladislav IV. Popel z Lobkovic)
Ladislav IV. Popel z Lobkowicz
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1621 – 1621
PanovníkFerdinand II.
PředchůdceLadislav Velen ze Žerotína
NástupceFrantišek z Ditrichštejna
Ve funkci:
1615 – 1619
PanovníkMatyáš
PředchůdceKarel starší ze Žerotína
NástupceLadislav Velen ze Žerotína
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci:
1608 – 1615
PanovníkMatyáš
PředchůdceLadislav Berka z Dubé a Lipé
NástupceVáclav Vilém z Roupova
Místodržící hejtmanství Moravského markrabství
Ve funkci:
1607 – ?
PanovníkRudolf II.
Hejtman tělesné stráže císaře
Ve funkci:
1592 – ?
PanovníkRudolf II.
Císařský číšník
Ve funkci:
1587 – ?
PanovníkRudolf II.
Císařský rada
Stranická příslušnost
Členstvíšpanělská strana
Narození15. října 1566
Úmrtí20. března 1621 (ve věku 54 let)
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťI. (1597) Marie Alžběta ze Salm-Neuburgu († 1615)
II. (1616) Anna Marie ze Salm-Neuburgu (1598–1647)
RodičeLadislav II. Popel z Lobkovic (1501–1584)
Johana Berková z Dubé a Lipé (1545–1601)
DětiLadislav Julius (1598 – před 1621)
Příbuzníbratr: Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (1568–1628)
švagrová: Polyxena z Pernštejna, ovdovělá Rožmberková (1566–1642)
synovec: Václav Eusebius Popel z Lobkovic (1609–1677)
bratr: Václav Popel z Lobkovic († 1596)
děd: Ladislav I. Popel z Lobkovic († 1505)
babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520)
strýc: Jan III. Popel z Lobkovic (1490–1569)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav IV. Popel z Lobkowicz či zjednodušeným pravopisem z Lobkovic, zvaný mladší (15. října 1566 – 20. března 1621 Brno)[1][2] byl příslušníkem chlumecké větve šlechtického rodu Popelů z Lobkovic. Zastával dvorské a zemské úřady v Čechách a na Moravě, kariéru završil jako moravský zemský hejtman, patřil ke španělské straně. Na jeho panství v Holešově působil Jan Sarkander, umučený v době třicetileté války.

Původ a život

[editovat | editovat zdroj]
Tvrz Kurovice

Narodil se 15. října 1566 jako syn dvorského maršálka a pozdějšího nejvyššího hofmistra Ladislava II. Popela z Lobkovic (1501–1584) a jeho třetí manželky Johany Berkové z Dubé (asi 1545–1601). Jeho mladší bratr Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (1568–1628) se stal nejvyšším kancléřem Českého království a prvním knížetem z Lobkovic (1623/1624).

Ladislav IV. působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Stal se císařským radou a v roce 1587 číšníkem.[1][3] V roce 1592 se stal hejtmanem tělesné stráže císaře.[1] V roce 1594 byl císařem vyslán na diplomatickou misi do Polska.[4] Poté, co zakoupil v roce 1604 holešovské panství, se přestěhoval na Moravu.[5] Zaujal post místodržícího hejtmanství Moravského markrabství (1607), o rok později se stal nejvyšším zemským komorníkem Moravského markrabství a v roce 1615 dokonce moravským zemským hejtmanem.[1][5] Z této pozice zahájil na Moravě protireformaci.[6]

Majetek

[editovat | editovat zdroj]
Zámek v Holešově

Vlastnil Neustadt an der Waldnaab a Störnstein (Bavorsko), Rybník, Bohdalec, Dražejovice, Jesenbach, Kurovice, Třebětice a Holešov (zakoupil od Viktorina ze Žerotína v roce 1604).[1] Na svém panství prováděl násilnou rekatolizaci, pronásledoval Jednotu bratrskou a v roce 1615 povolal do Holešova jezuity.[6] Po jeho smrti přešel majetek na bratra Zdeňka Vojtěcha.[6]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Oženil se dvakrát. Nejprve 28. září 1597 s  hraběnkou Marií Alžbětou ze Salm-Neuburgu (30. červen 1565 – 1615), dcerou Julia ze Salm-Neuburgu (1531–1595) a jeho manželky Alžběty Thurzové († 1574).[7] Ta vyznávala luteránskou víru.[5] Podruhé se oženil 31. ledna 1616 s nevlastní sestrou (nebo neteří)[8][pozn. 1] své první manželky hraběnkou Annou Marií ze Salm-Neuburgu (24. říjen 1598 – 15. říjen 1647), dcerou Julia ze Salm-Neuburgu (1531–1595) a jeho manželky Anny Marie z Dietrichsteinu († 1586).[9] Jeho druhá žena byla o více než 30 let mladší než on a kvůli sňatku musela přestoupit od luteránství na katolickou víru.[5] Nekatolické knihy musela odevzdat svému zpovědníkovi. Dispens ke sňatku udělil olomoucký biskup František z Dietrichsteinu.[8] Po smrti manžela se Anna Marie ještě jednou provdala v roce 1623 za Jindřicha Šlika († 1650). Pohřbena byla v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Strahovském klášteře.[9]

Z prvního manželství se narodil jeden syn, který však zemřel mlád ještě za života otce:

  • Ladislav Julius (4. října 1598 – před 1621).[6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Podle Miroslava Marka (viz rodokmeny [1] Archivováno 17. 1. 2015 na Wayback Machine. a [2]) byla první manželka Anna Alžběta dcerou Mikuláše III. hraběte ze Salm-Neuburgu (1528/1530 – 26. 11. 1580) a jeho manželky Kateřiny z Ysenburgu (11. 4. 1532 – 16. 4. 1574). Její rodiče se vzali 24. 4. 1562 v Büdingenu. Druhá manželka Ladislava IV. z Lobkowicz Anna Marie Alžběta byla dcerou Weicharda hraběte ze Salmu (16. 9. 1575 – 1617) a jeho manželky Sidonie z Minckwitzu (1579–1638). Její rodiče se vzali 25. 11. 1596. Pak by Ladislavova druhá manželka byla dcerou bratrance jeho první ženy.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 120. Dále jen Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. 
  2. ↑ MAREK, Miroslav. GENEALOGY.EU - Lobkowicz 10 [online]. Rev. 2008-08-15 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 32. Dále jen Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu. 
  4. ↑ ČERNUŠÁK, Tomáš; HAJNÁ, Milena. Šlechta českých zemí v diplomacii habsburské monarchie na prahu raného novověku. In: PAVELEC, Petr; GAŽI, Martin; HAJNÁ, Milena. Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2020. ISBN 978-80-87890-31-8. S. 99–127, zde 126.
  5. ↑ a b c d Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu, s. 33
  6. ↑ a b c d Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu, s. 34
  7. ↑ Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 120, 124
  8. ↑ a b MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 919. 
  9. ↑ a b Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 124

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ladislav_IV._Popel_z_Lobkowicz&oldid=24061640“