Labsko-vltavská niva
| Labsko-vltavská niva | |
|---|---|
 Soutok Labe s laterálním kanálem u Mělníka | |
| Rozloha | 98,4 km² |
| Nadřazená jednotka | Mělnická kotlina |
| Sousední jednotky | Všetatská pahorkatina Staroboleslavská rovina Vojkovická rovina Lužecká rovina Kostelecká rovina Čelákovická pahorkatina Kojetická pahorkatina Čakovická tabule Středolabská niva Sadská rovina Milovická tabule Dolnooharská tabule Pražská plošina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | sedimenty |
| Povodí | Vltava → Labe |
| Souřadnice | 50°19′10″ s. š., 14°28′52″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Labsko-vltavská niva je geomorfologický okrsek v osové části Mělnické kotliny, ležící v okresech Mělník, Praha-východ a Nymburk ve Středočeském kraji.
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]
Úzký pás okrsku se nachází jednak podél řeky Labe mezi obcí Dolní Beřkovice na severozápadě a městem Lysou nad Labem na jihovýchodě, jednak podél řeky Vltavy od labského soutoku u okresního města Mělník k městu Kralupy nad Vltavou na jihozápadě. Při hranicích nivy či uvnitř ní leží města Neratovice, Kostelec nad Labem, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Čelákovice.[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Okrsek Labsko-vltavská niva (dle značení Jaromíra Demka VIB–3C–4) náleží do celku Středolabská tabule a podcelku Mělnická kotlina.
Podrobnější členění Balatky a Kalvody[2] okrsek Labsko-vltavská niva nezná, uvádí pouze 3 jiné okrsky Mělnické kotliny (Lužecká kotlina, Staroboleslavská kotlina a Všetatská pahorkatina).
Niva prochází mezi dalšími okrsky Středolabské tabule: Všetatská pahorkatina, Staroboleslavská rovina, Vojkovická rovina, Lužecká rovina, Kostelecká rovina, Čelákovická pahorkatina, Kojetická pahorkatina, Čakovická tabule, Středolabská niva, Sadská rovina a Milovická tabule. Dále sousedí s celky Dolnooharská tabule na severozápadě a Pražská plošina na jihozápadě.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Labsko-vltavská niva na Mapy.cz
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.