Přeskočit na obsah

Lípa stříbrná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLípa stříbrná
alternativní popis obrázku chybí
Lípa stříbrná (Tilia tomentosa)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádslézotvaré (Malvales)
Čeleďslézovité (Malvaceae)
Podčeleďlípové (Tilioideae)
Rodlípa (Tilia)
Binomické jméno
Tilia tomentosa
Moench, 1785
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lípa stříbrná (Tilia tomentosa), též známá jako lípa plstnatá, je opadavý strom dorůstající výšky 20-30 m. Listy jsou srdčité, na rubu nápadně bělavě plstnaté. Strom pochází z jihovýchodní Evropy a v České republice je pěstován jako parková a okrasná dřevina. Pod kvetoucími stromy tohoto druhu bývají nacházeny mrtvé včely a čmeláci, obsah toxických látek v pylu či nektaru však nebyl prokázán.

Lípa stříbrná je mohutný opadavý strom dorůstající výšky 20 až 30, výjimečně až 40 metrů. Koruna je široce kuželovitá, borka je šedá a dlouho hladká. Letorosty i pupeny jsou šedavě plstnaté. Listy jsou srdčité, na líci tmavě zelené, na rubu bělošedě plstnaté hvězdovitými chlupy. Čepel listů je 7 až 10 cm dlouhá, na okraji 1-2x pilovitá a někdy mělce laločnatá. Řapík je plstnatý a dosahuje asi poloviny délky čepele. Květenství obsahuje 3 až 10 květů podepřených listenem. Na ploše listenu jsou hvězdovité chlupy. Květy jsou světle žluté, silně vonné. Tyčinky jsou kratší než korunní lístky. Mimo plodných tyčinek jsou přítomny i sterilní patyčinky. Plodem je dřevnatý, elipsoidní až téměř kulovitý, nezřetelně žebrovaný oříšek s plstnatým oplodím.[2][3]

  • Tilia argentea Desf. in DC.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Lípa stříbrná je původní v jihovýchodní Evropě, na sever zasahuje až po Maďarsko, jinak roste též na z. Ukrajině, Rumunsku, býv. Jugoslávii a Bulharsku. Někdy je jako místo původu udávána i Malá Asie, zdejší údaje se však pravděpodobně vztahují k příbuznému druhu, lípě řapíkaté (Tilia petiolaris).[2]

Jedovatost pro hmyz

[editovat | editovat zdroj]

Pod stromy tohoto druhu bývá zvláště v závěru kvetení nacházen mrtvý hmyz (zejména včely a čmeláci), což v minulosti vedlo k teoriím o jeho jedovatosti. U včely medonosné byla zjištěna úmrtnost okolo 1 % z celkového počtu jedinců navštěvujících květy této lípy. U čmeláků byl tento podíl vyšší a dosahoval rozmezí 5 až 8 %.[4][5] Rozdíl může být způsoben odlišnou strategií získávání nektaru z květů lípy u včel a čmeláků.[6] Jedovatost nektaru byla přisuzována obsahu manózy, což je sacharid, který je pro včely jedovatý. Nejnovější analýzy však obsah manózy v nektaru této lípy vyloučily, navíc bylo zjištěno, že je její nektar výživnější než u domácích lip a její květy ho produkují více.[7] V nektaru či pylu lípy stříbrné dosud nebyla identifikována žádná toxická substance. Za pravou příčinu úhynu včel a čmeláků je považováno vyhladovění hmyzu v závěru kvetení, kdy je nektar v květech již vyčerpán, ačkoliv hmyz stále lákají silnou sladkou vůní. Navíc je v této době zejména v městském prostředí již málo jiných zdrojů nektaru, které by hmyz mohl využít. Řešením je výsadba pozdně kvetoucích medonosných dřevin v okolí, které hmyzu poskytnou dostatek nektaru. Kácení těchto lip by naopak ochudilo nabídku nektaru v době, kdy jej již moc není, a je proto kontraproduktivní.[8]

Lípa stříbrná je v České republice vysazována jako okrasný strom v intravilánech obcí, parcích a arboretech.[2] Existují i nečetné okrasné kultivary, např. 'Rhodopetala' s červenými poupaty a růžovofialovými korunními plátky, 'Princeton' a 'Sashazam' s pyramidálním vzrůstem, kulovitě rostoucí 'Silver Globe' aj.[9]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. 
  3. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  4. PAWLIKOWSKI, Tadeusz. Pollination activity of bees (Apoidea: Apiformes) visiting the flowers of Tilia cordata Mill. and Tilia tomentosa Moench in the urban environment. Journal of Apicultural Science. 2010, čís. 54(2). 
  5. JOHNSON, Reed M. Honey bee toxicology. Annual Review of Entomology. 2015, čís. 60. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-19.  Archivováno 19. 4. 2016 na Wayback Machine.
  6. ILLIES, Ingrid; MÜHLEN, Werner. Das Sammelverhalten von Honigbienen und Hummeln an spätblühenden Linden. Entomologia Generalis. 2007-09-04, roč. 30, čís. 2, s. 155–165. Dostupné online [cit. 2019-10-14]. ISSN 0171-8177. DOI 10.1127/entom.gen/30/2007/155. (anglicky) 
  7. JACQUEMART, Anne-Laure; MOQUET, Laura; OUVRARD, Pierre. Tilia trees: toxic or valuable resources for pollinators?. Apidologie. 2018-10, roč. 49, čís. 5, s. 538–550. Dostupné online [cit. 2019-10-14]. ISSN 0044-8435. DOI 10.1007/s13592-018-0581-3. (anglicky) 
  8. KOCH, Hauke; STEVENSON, Philip C. Do linden trees kill bees? Reviewing the causes of bee deaths on silver linden (Tilia tomentosa). Biology Letters. 2017, čís. 13. Dostupné online. 
  9. Dendrologie online [online]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]