Kukačka hnědokřídlá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKukačka hnědokřídlá
alternativní popis obrázku chybí
Kukačka hnědokřídlá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádkukačky (Cuculiformes)
Čeleďkukačkovití (Cuculidae)
Rodkukačka (Clamator)
Binomické jméno
Clamator coromandus
(Linnaeus, 1766)
Synonyma
  • Cuculus coromandus (Linnaeus, 1766)
  • Cuculus collaris (Vieillot 1817)
  • C. coromandelicus (Gray 1870)
  • Oxylophus coromandus var. rubramus (Gray 1846)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukačka hnědokřídlá (Clamator coromandus) je druh kukačky s velkým areálem výskytu napříč jižní a jihovýchodní Asií. Typickým znakem druhu jsou kaštanová křídla a černá chocholka.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Druh popsal již švédský přírodovědec Carl Linnaeus v roce 1766. Jedná se o monotypický taxon, tzn. nejsou uznávány žádné poddruhy.[3] Podle molekulárních dat se jedná o bazálního představitele rodu Clemator.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kukačka hnědokřídlá obývá jižní a jihovýchodní Asii. Je to částečně tažný druh a obecně se dá říci, že léta tráví na severu a zimuje na jihu, v některých oblastech se však zdržuje celoročně. Vyskytuje se od severní Indie od himálajského předhůří, Nepálu, Bhútánu a severovýchodního Bangladéše po jižní Čínu a na jih po Zadní Indii a Malajský poloostrov. Vyskytuje se na četných ostrovech jihovýchodní Asie, k těm největším patří Sumatra, Borneo, Sulawesi a ostrovy Filipín. Vzhledem k širokému areálu výskytu obývá různé habitaty. Patří k nim stálezelené primární i sekundární lesy a křoviny, bambusové háje nebo lesní okraje kultivovaných ploch. Občas se může vyskytovat přímo na plantážích nebo dokonce ve vesnicích.[5] Může vystoupat až do 2450 m n. m.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kukačka hnědokřídlá (Singapur)

Tato středně velká kukačka dorůstá délky 38–46 cm. Horní část hlavy je kovově modročerná. Stejnou barvu má i výrazná vysoká chocholka. Na šíji se nachází tenký bílý pásek, za ním hned pokračuje černé opeření, které pokrývá hřbet, kostřec i ocas. Ocasní pera mají svrchu bílé zakončení. Svrchní strana křídel je na ramenních perutích, vnitřních krovkách a krycích letkách černá, zbytek křídel je kaštanový, přičemž letky mají tmavě hnědé konce. Spodní strana křídel je světle hnědá. Brada a hrdlo jsou rezavé, hruď a břicho bílé, spodina šedá. Spodek ocasu je většinou černý s rezavým zakončením, vnější (okrajová) rýdovací pera jsou zakončena bíle. Duhovky jsou červenohnědé, zobák černý, nohy šedé.[2]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se jednotlivě nebo v malých volně sdružených hejnech.[2] Živí se hmyzožravě, do jídelníčku kukačky patří housenky, brouci, kudlanky, mravenci a pavouci.[5]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o hnízdního parazita. Samice snáší jedno až pět vajec do hnízd jiných ptáků, hlavně pěvců z čeledi Leiothrichidae. Zatímco v Indii se rozmnožuje během období dešťů (duben až srpen, hlavně květen až červen), v Myanmaru to je březen až květen, což je odvozeno od hnízdního období tamějších hostitelů.[2]

Ohrožení a početnost[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje kukačku hnědokřídlou za málo dotčený druh se stabilní populací. Početnost populace není známá, nicméně druh bývá popisován jako docela běžný.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d e ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. S. 260-262. (anglicky) 
  3. Turacos, bustards, cuckoos, mesites, sandgrouse. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SORENSON, Michael; PAYNE, Robert. A molecular genetic analysis of cuckoo phylogeny. In: PAYNE, Robert. The Cuckoos (Bird Families of the World). Oxford: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-19-850213-3. S. 68-94. (anglicky)
  5. a b PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The Cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. S. 311-313. (anglicky) 
  6. Clamator coromandus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22683816A93002963.en. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. (anglicky) 
  • PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]