Krápěl
Krápěl | |
---|---|
Bridelia retusa s plody | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | smuteňovité (Phyllanthaceae) |
Rod | krápěl (Bridelia) Willd., 1806 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krápěl (Bridelia) je rod rostlin z čeledi smuteňovité (Phyllanthaceae). Jsou to stromy a keře s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými drobnými květy v úžlabních klubkách. Plodem je většinou peckovice připomínající bobuli. Rod zahrnuje asi 50 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Řada afrických a asijských druhů je využívána v domorodé medicíně, některé jsou těženy pro tvrdé a těžké dřevo nebo mají jedlé plody.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Krápěle jsou jednodomé nebo řidčeji dvoudomé stromy a keře, někdy s trnitými větvemi. Malajský druh Bridelia whitmorei je dřevnatá liána, některé druhy jsou šplhavé keře. Listy jsou jednoduché, střídavé, víceméně celokrajné, řapíkaté, s palisty a zpeřenou žilnatinou. Květy jsou drobné, jednopohlavné, přisedlé nebo stopkaté, se žláznatým diskem, uspořádané v úžlabních klubkách. Kvetoucí větévky někdy postrádají listy a připomínají hroznovité květenství. Kalich i koruna jsou pětičetné, korunní lístky bývají šupinovité a menší než kališní. V samčích květech je 5 tyčinek s nitkami na bázi srostlými ve sloupek a zakrnělý semeník (pistillodium). Samičí květy obsahují svrchní semeník srostlý ze 2 plodolistů nebo řidčeji jednoplodolistový, nesoucí volné nebo na bázi srostlé, na vrcholu celistvé nebo dvouklané čnělky (stylodia). Plodem je peckovice, často připomínající bobuli (pseudobobule), výjimečně pukavá tobolka. Plody obsahují 1 nebo 2 semena s podélnou rýhou.[1][2]
-
Olistění Bridelia micrantha
-
Otrněný kmínek Bridelia retusa
-
Kvetoucí větévka Bridelia stipularis
-
Plody Bridelia mollis
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod krápěl zahrnuje asi 50 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Areál rozšíření sahá od subsaharské Afriky přes Indický subkontinent, jižní Čínu a Indočínu po jihovýchodní Asii a Austrálii. Centrum druhové diverzity je v tropické Asii a subsaharské Africe, kde roste přibližně srovnatelné množství druhů. Bridelia scleroneura zasahuje ze severovýchodní Afriky i na jih Arabského poloostrova (Jemen). Z Madagaskaru jsou udávány 3 druhy, z Austrálie 4. Bridelia insulana zasahuje i na souostroví Vanuatu v nejzápadnější oblasti Tichomoří.[3] V Asii rostou v primárních i sekundárních lesních porostech, a to jako stromy dosahující korunního patra i jako nižší stromy a keře v lesním podrostu.[4]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Drobné a málo nápadné květy krápělí produkují nektar a navštěvují a opylují je převážně mouchy, zejména bzučivky.[5][6] Plody jsou zdrojem potravy pro širokou paletu nespecializovaných plodožravých ptáků a savců, kteří se podílejí na šíření semen.[7] Na listech různých druhů se živí housenky pestré palety všelijakých druhů motýlů zejména z čeledí babočkovití (Athyma nefte, Charaxes castor, Polyura narcaea aj.), modráskovití (Acytolepis puspa, Phlyaria heritsia, Udara albocaeruleus) a soumračníkovití (Abantis paradisea, Parosmodes morantii) a četných druhů můr včetně některých martináčů a lišajů.[8]
-
Modrásek Acytolepis puspa
-
Babočkovitý motýl Athyma nefte
Taxonomie a etymologie
[editovat | editovat zdroj]Rod Bridelia je v rámci čeledi Phyllanthaceae řazen do podčeledi Phyllanthoideae, tribu Bridelieae a podtribu Pseudolachnostylidinae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Cleistanthus (134 druhů v tropech Starého světa) a monotypické africké rody Pentabrachion a Pseudolachnostylis.[3] Rod byl pojmenován na počest švýcarského botanika jménem Samuel Elisée Bridel-Brideri (1762-1828).[9]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Plody některých druhů jsou jedlé, mezi jinými asijské Bridelia retusa a africké Bridelia cathartica. Některé druhy jsou jedovaté.[10] Četné druhy jsou využívány v domorodé medicíně k léčení pestré palety neduhů. Používají se jako projímadlo, k léčbě syfilis a traumatických zranění, k vypuzení střevních parazitů aj. V Asii jsou využívány zejména druhy Bridelia insulana, B. montana, B. retusa, B. stipularis, B. tomentosa, v Africe B. atroviridis, B. brideliifolia, B. cathartica, B. ferruginea, B. micrantha aj.[10] Některé robustnější druhy jsou těženy pro tvrdé a poměrně těžké dřevo. Jádrové dřevo bývá olivově šedohnědé a v čerstvém stavu je ostře odděleno od žlutohnědé běli. Mívá jemnou, stejnoměrnou strukturu a lze je leštit do vysokého lesku. V Malajsii je obchodováno pod názvem kenidai. Používá se pro dekorativní účely, na zemědělské nářadí, držadla nástrojů a tyčovinu. Jeho širší využití bývá omezeno malým průměrem kmenů.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LI, Bingtao; DRESSLER, Stefan. Flora of North America: Bridelia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DRESSLER, Stefan. The genus Bridelia (Euphorbiaceae) in Malesia and Indochina. A regional revision. Blumea. 1996, čís. 41.
- ↑ LI, Yongquan; LUO, Shixiao; ZHANG, Dianxiang. Fly pollination and duodichogamy in Bridelia stipularis and Cleistanthus sumatranus (Phyllanthaceae). Plant Species Biology. 2014, čís. 29.
- ↑ LUO, Shixiao; ZHANG, Dianxiang; RENNER, Susanne S. Duodichogamy and androdioecy in the Chinese Phyllanthaceae Bridelia tomentosa. American Journal of Botany. 2007, čís. 94(2).
- ↑ SNOW, David W. Tropical frugivorous birds and their food plants: A world survey. Biotropica. Mar. 1981, čís. 13(1).
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GLEDHILL, David. The names of plants. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-521-81863-6. (anglicky)
- ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krápěl na Wikimedia Commons
- Taxon Bridelia ve Wikidruzích
- Smuteňovité
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra Číny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra Papuasie
- Flóra Austrálie
- Flóra Tichomoří
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní tropické Afriky
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra jižní tropické Afriky
- Flóra jižní Afriky
- Flóra západního Indického oceánu