Přeskočit na obsah

Kostel Povýšení svatého Kříže (Loukovec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Povýšení svatého Kříže
v Loukovci
Kostel Povýšení svatého Kříže v Loukovci
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecLoukovec
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátturnovský
FarnostLoukovec
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelObec Loukovec
ZasvěceníPovýšení svatého Kříže
Architektonický popis
Výstavba1726
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky37441/2-1640 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel Povýšení svatého Kříže v Loukovci je barokní sakrální stavba stojící uprostřed hřbitova v areálu zámku v Loukovci. Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]

Valdštejný znak nad vchodem
Vchod do loukoveckého kostela
Detail rohanského znaku nad dveřmi
Hřbitovní brána v Loukovci

Předchozí kostel v Loukovci stál již od středověku a Loukovec náležel k českodubské komendě johanitů. Současný kostel pochází z roku 1726. Obnoven byl v roce 1742. V roce 1821 mu byla při úpravách ubourána kaple sv. Barbory.[3]

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Kostel je obdélný, jednolodní s obdélném presbytářem se sakristií po jižní straně a se západní průčelní věží. Zevně je kostel členěn pilastry. Nad portálem je hranolová jednopatrová věž zastřešena plechovým jehlancem. Nad průčelním oknem se nachází valdštejný znak.[3]

Uvnitř je kostel sklenut valeně s lunetami. Kruchta ve věži má směrem do lodi zvlněný balkón.[3]

Zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Zařízení většinou pochází z doby po roce 1742. Hlavní oltář je z roku 1738. Je barokní, rámový, nesený anděly s obrazem Nalezení sv. Kříže, zpodobňuje klečí císařovnu sv. Helenu v zeleném šatě. Obraz je z poloviny 18. století a pochází od stejného autora jako obraz v kostele v Bosni. Pozoruhodné jsou sochy v životní velikosti sv. Vojtěcha a sv. Prokopa na hlavním oltáři, které pocházejí z Braunovy školy. Dva boční oltáře jsou protějškové. Jedná se o rokokové, rámové oltáře, které jsou zasvěceny Panně Marii a sv. Václavovi. Na těchto oltářích jsou historicky novější, oproti oltářům, obrazy od E. Dítěte a původní figurální sochařská stafáž z období po roce 1742. Boční oltář sv. Barbory je barokní, rámový. Rám je tvořen z rozvilin, pásků a mřížek. Pochází z období výstavby kostela. Kazatelna je barokní se soškami apoštolů v nikách z období asi kolem roku 1730. V kostele se nachází umělecky vydařená socha sv. Jana Nepomuckého od M. Jelínka. V interiéru je také rokokový krucifix z roku 1766.[3] Dochovala se i křtitelnice, varhany a barokní lavice. Vnitřní vybavení kostela doplňuji dva stříbrné kalichy a cínové svícny. Na dveřích do sakristie je velice pěkný tepaný barokní zámek.

Okolí kostela

[editovat | editovat zdroj]

Na pilířích hřbitovní brány vedoucí se nacházely sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jakuba Menšího (Alfeova). Fara byla v Loukovci od nepaměti. Stála patrně na stejném místě jako ta současná. V roce 1700 byla postavena nová fara, ve které se do roku 1899 vystřídalo patnáct farářů, kteří sloužili bohoslužby i v obcích Březina, Jabloneček a Chocnějovice. Fara je volnou stavbou, hladkou s bočními trojhrannými štíty. Nedaleko při cestě k Loukovu strojí socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. století a také socha Ecce homo z roku 1901, která je signována: Braun.[3]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 124. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 149357 : Kostel Povýšení sv. Kříže, Loukovec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Loukovec /Mladá Boleslav/, s. 315. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]