Kostel svatého Václava (Boseň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Václava
v Bosni
Průčelí kostela sv. Václava v Bosni
Průčelí kostela sv. Václava v Bosni
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
okres Mladá Boleslav
Obec Boseň
Souřadnice
Kostel svatého Václava v Bosni
Kostel svatého Václava
v Bosni
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost Boseň
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Datum posvěcení 28. září 1729
Architektonický popis
Stavební sloh vrcholné baroko
Výstavba okolo roku 1745
Další informace
Kód památky 34601/2-1496 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Bosni je postaven na místě bývalého kostela sv. Jana Křtitele, jehož fragmenty jsou zazděny v ohradní zdi tamního hřbitova. Jedná se o cennou vrcholně barokní sakrální stavbu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nechala jej vystavět hraběnka Marie A. z Valdštejna. Kostel byl vysvěcen 28. září 1729.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 2 320 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2004 2005 2006 2007
částka 900 500 520 400

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní, obdélného půdorysu, se zaoblenými nárožími. Má pravoúhlý presbytář se sakristií na severní straně a se západní hranolovou věží zastřešenou cibulí. Stěny kostela jsou členěny lizénami. Okna jsou s polokruhovými záklenky. Loď a sakristie jsou sklenuty valeně s lunetami. Presbytář je sklenut hladkým křížem. Kruchta kostela je zděná.

Vnitřní vybavení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář je rámový, rokokový pocházející zřejmě doby okolo roku 1745. Je v něm umístěn starší hlavní oltářní obraz Zavraždění svatého Václava, který namaloval v roce 1733 J.J. Hertl. V nástavci oltáře je původní obraz sv. Kateřiny. Pozoruhodné jsou sochy sv. Vojtěcha, Prokopa a andělé od M. a J. Jelínků z Kosmonos, které se nacházejí na brankách. Od J. Jelínka pochází i sochařská výzdoba kazatelny (andílci) a skupina postav zobrazující Křest Páně a víku dřevěné křtitelnice. V kostele jsou dva boční oltáře: barokní oltář Zvěstování Panny Marie, na levé straně, z roku 1731. Oltáře je rámový s původním obrázem, jehož autor není znám a horním obrazem sv. Anny od Jiřího Hislera z roku 1801. Druhým bočním oltářem je oltář sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o pseudobarokní umělecké dílo od bratří K. a D. Bušků z roku 1897 s obrazem pocházejícím z této doby. Barokní zpovědnice pochází z roku 1723. Na poprsnici kruchty se nachází barokní obraz Večeře Páně, který byl zakoupen z bývalého kláštera sv. Jana Pod skalou, který je pozoruhodným díle české malířské školy z počátku 18. století. Autory křížové cesty jsou J. a A. Bubákovi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-20]. Identifikátor záznamu 146329 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96-97. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]