Kostřava rákosovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKostřava rákosovitá
alternativní popis obrázku chybí
Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Rod kostřava (Festuca)
Binomické jméno
Festuca arundinacea
Schreb.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea) je travina vysokého, statného vzrůstu pěstována v trávních směsích určených pro krmení hospodářských zvířat. Řadí se do podčeledě vlastní lipnicovité (Pooideae).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pro svou velkou přizpůsobivost, hlavně z hlediska vodního režimu, roste téměř celosvětově. Domovem je v Evropě, v mírném a subtropickém pásmu Asie, v tropických oblastech Indického poloostrova a v severní Africe. Lidmi byla v pozdější době rozšířena do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland

Ve schopnosti odolat suchému počasí překonává všechny kulturní trávy pěstované v České republice, přitom dobře snáší i dočasné záplavy. Lépe ji vyhovují těžké půdy, ale uplatní se i na lehčích. Na vyšší dávky živin reaguje zvýšenou produkci biomasy i konkurenceschopností mezi ostatními rostlinami.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to vytrvalá volně trsnatá rostlina tmavě zelené barvy se stébly vysokými 50 až 150 cm, v optimálních podmínkách doroste do 2 metrů a více. Občas vytváří do 10 cm dlouhé podzemní rozmnožovací výhonky. Kořenvý systém rostliny je silně rozvinutý, sahá do hloubky až 150 cm, má dobrou schopnost absorbovat vláhu i živiny. Nevytváří sterilní stébelné výhonky, ale její poměrně široké přízemní listy jsou velmi dlouhé.

Stébla bývají dost silná, až 10 mm, jsou přímá, nerozvětvená, žlábkovaná, lysá a pod latou drsná. Mívají 2 až 5, nejčastěji 3 lysá kolénka. Pochvy jsou otevřené, žlábkované nebo lysé, spodní jsou světlejší, starší tmavší, vláknitě nerozpadavé. Listy bývají dlouhé 10 až 60 cm, (někdy i 100 cm) a široké 3 až 12 mm (i 18 cm), na horní straně viditelně žebrovaté, na spodní lesklé. Jsou tuhé a jen na koncích převislé, sklerenchymatické pletivo je na horní i spodní straně, v pupench jsou srolované. Jazýčky v podobě nízkého lemu jsou dlouhé do 2 mm, ouška jsou zřetelně obrvená, na konci zaokrouhlená.

Laty bývají dlouhé 10 až 30 cm, extrémně až 50 cm a 8 až 30 cm široké, přímé, i po rozkvětu rozkladité, v horní části někdy převislé. Mají barvu zelenou nebo slabě purpurovou, hranatý profil, drsné vřeteno i větve a ve spodní části nemají klásky. Spodnější větve nejsou shodné, kratší mají jen 4 až 8 klásku a delší jsou s 5 až 15, klásky mívají 3 až 10 květů. Plevy s bělavým okrajem jsou kopinatě zašpičatělé, nejsou shodné, spodní s jedinou žilkou jsou dlouhé 3 až 6 mm a horní se 3 žilkami měří 4,5 až 7 mm, jsou úzce blanitě lemované. Pluchy zdélí 5 až 9 mm jsou vejčitého tvaru, mají 5 žilek, na konci s jednou nebo dvěma špičkami, bývají často bezosinné nebo mají osiny ježatě vybíhající dlouhé až 4 mm. Plušky se dvěma žilkami jsou stejné dlouhé jako pluchy, pod kýlem jsou drsné. Semeník je lysý. Kostřava rákosovitá vykvétá v červnu až červenci. Chromozómové číslo je 2n = 42, méně často i 28, 56 a 70.

Plodem je šedavě žlutá pluchatá obilka, někdy krátce osinatá, dlouhá 6 až 9 mm a široká 1,2 až 1,8 mm. Je tence protáhlá, vejcovitého tvaru, nahoře zašpičatělá. Stopečku má 1,5 mm dlouhou, nálevkovitě rozšířenou. 400 až 450 obilek váží 1 gram. Vzchází středně rychle, za 2 až 3 týdny. [2][3][4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Je to vitální tráva ozimého charakteru, plné reprodukce dosahuje až v druhém užitkovém roce. Její hlavní předností je odolnost proti suchu a vytvoření velkého množství rostlinné hmoty. Vhodná je do intenzivně hnojených travních porostů a do trvalých porostů využívaných pro prodloužení pastevního období a v oblastech se zimní pastvou. Při dostatku živin má dlouhou vegetační dobu, její listy mohou přes zimu zůstávat částečně zelené a na jaře brzy opět obrůstá. Pro pastvu se doporučuje vysévat jako dominantní druh, protože při nízkém zastoupení je zvířaty opomíjena. Pro kosení je vhodná ve směsích, např. s lipnicí luční. První seč je nutno provést na počátku metání, pokosená rychle zasychá, je vhodná na seno i siláž. Její tvrdost a tuhost, včetně přítomnost nežádoucích alkaloidů snižuje její pícní hodnotu, pro lepší přijímáni zvířaty je mnohdy zapotřebí pořezat dlouhá stébla.

Jsou vyšlechtěny odrůdy vhodné i pro zakládání okrasných trávníků na nezavlažovaných místech, tyto rostliny jsou hlavně jemnější, mají užší listy a mohou se sekat na nižší velikost. Trávníky z kostřavy rákosovité snesou velké zatížení a časté sešlapávání. Pro své pevné a hluboké kořeny ji lze s úspěchem použít do protierozních trávníků. Uvažuje se také s jejím využíváním pro energetické účely, průměrně ve druhém roce bez hnojení vyprodukuje 6,8 t/ha a při hnojení dusíkem až 10 t/ha suché biomasy. V EU je registrováno asi 220 odrůd.[3][5][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V České republice rostou dva poddruhy kostřavy rákosovité:

V Evropě rostou další tři poddruhy:

  • Festuca arundinacea Schreb. subsp. atlantigena (St.-Yves) Auquier
  • Festuca arundinacea Schreb. subsp. fenas (Lag.) Arcang.
  • Festuca arundinacea Schreb. subsp. orientalis (Hack.) Tzvelev [7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRIN Taxonomy for Plants: Festuca arundinacea [online]. United States Department of Agriculture, USA, rev. 09.05.2011, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c MAIXNEROVÁ, Daniela. Komplex Festuca pratensis-arundinacea [online]. Masarykova universita, PřF, Brno, rev. 10.05.2006, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Atlas trav: Kostřava rákosovitá [online]. Agrostis Trávniky, s. r. o., Rousínov u Vyškova,, rev. 20.04.2009, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (česky) 
  4. Poaceae. Kostřava rákosovitá [online]. Universita Palackého, PřF, Olomouc, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (česky) 
  5. SOUČEK, Antonín; POSPÍŠIL, Antonín. Pícninářství: Kostřava rákosovitá [online]. Zemědělský výzkumný ústav, Kroměříž, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. STRAŠIL, Zdeněk; ŠIMON, Josef. Stav a možnosti využití rostlinné biomasy v energetice ČR [online]. CZ Biom - České sdružení pro biomasu, Praha, rev. 20.04.2009, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (česky) 
  7. Flora Europaea: Festuca arundinacea [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]