Koronavirus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Koronaviry)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: koronavirus SARS-CoV-2, onemocnění COVID-19 nebo Pandemie COVID-19.
Jak číst taxoboxOrthocoronavirinae[1][2]
alternativní popis obrázku chybí
Baltimorova klasifikace virů
Skupina IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou)
Vědecká klasifikace
Realm Riboviria
Řád Nidovirales
Podřád Cornidovirineae
Čeleď Coronaviridae
Podčeleď Orthocoronavirinae
Rody
Sesterská skupina
Letovirinae[1][2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koronavirus (Coronavirus) je společné označení (nikoli taxonomické jméno) pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Orthocoronavirinae:[1][2] Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Šíří se buď vzduchem, kontaminovanými předměty nebo oro-fekálním přenosem a způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí.[3]

U člověka vyvolávají některé druhy viru běžná onemocnění (nachlazení), ale i závažnější virózy. V roce 2002 byl nově objevený Betacoronavirus, nazvaný SARS-CoV (nově klasifikován jako jedna z forem druhu Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus[4]), zjištěn jako původce nemoci SARS. V roce 2012 byl objeven nový druh betakoronaviru, nazvaný MERS-CoV (The Middle East respiratory syndrome coronavirus), který způsobuje obdobně závažné onemocnění MERS. Na přelomu roků 2019 a 2020 se objevila epidemie respirační choroby COVID-19 v čínském městě Wu-chan a v jeho okolí. Původcem je nový typ betakoronaviru – SARS-CoV-2, patřící do stejného druhu jako SARS-CoV.[4]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Koronaviry jsou obalené jednovláknové RNA viry s pozitivní polaritou. Jejich název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny.[5][6]

Dosahují velikosti kolem 120 nanometrů.[7] Jejich genom obsahuje 30 tisíc bází, což je nejvíce mezi známými RNA viry s nesegmentovaným genomem.[8]

Systém[editovat | editovat zdroj]

Podčeleď Orthocoronavirinae zahrnuje 4 rody:[1]

  • Alphacoronavirus; k roku 2018 uznáno 17 druhů v 12 podrodech:
    • Podrody: Colacovirus, Decacovirus, Duvinacovirus, Luchacovirus, Minacovirus, Minunacovirus, Myotacovirus, Nyctacovirus, Pedacovirus, Rhinacovirus, Setracovirus, Tegacovirus
  • Betacoronavirus; k roku 2018 uznáno 12 druhů v 5 podrodech:
    • Podrody: Embecovirus, Hibecovirus, Merbecovirus, Nobecovirus, Sarbecovirus
  • Gammacoronavirus; k roku 2018 uznány 2 druhy ve 2 podrodech:
    • Podrody: Cegacovirus, Igacovirus
  • Deltacoronavirus; k roku 2018 uznány 4 druhy ve 4 podrodech:
    • Podrody: Andecovirus, Buldecovirus, Herdecovirus, Moordecovirus

Lidské koronaviry a jejich taxonomické zařazení[editovat | editovat zdroj]

K roku 2020 je známo 7 typů lidských koronavirů, taxonomicky řazených na úrovni druhu nebo na poddruhové úrovni:

Onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Schéma koronaviru: červenými výstupky se virion přichycuje k receptoru na buňce. Uvnitř je šroubovice jednovláknové RNA.

Koronaviry byly původně známy jen jako původci infekcí zvířat – ptáků a savců. Jednalo se o jednotlivé formy z rodu Alphacoronavirus, které způsobovaly např. virové infekce drůbeže a jiných ptáků,[9] ale i skotu nebo domácích zvířat (psů a koček).[10] Od 60. let 20. století byly zjištěny i u lidských onemocnění.

Zpočátku šlo jen o běžná nachlazení, ale koronaviry z rodu Betacoronavirus jsou původci i některých závažných respiračních chorob z posledních let. V roce 2002 se objevilo nové závažné onemocnění - SARS (syndrom náhlého selhání dýchání). O deset let později byla diagnostikována nová forma obdobně závažného onemocnění – MERS. Na sklonku roku 2019 vznikl v Číně nový typ nebezpečné choroby COVID-19 a začal se postupně šířit do dalších zemí.[11][6] K 1. březnu 2020 zemřelo na následky nakažení 2 996 lidí a nakaženo bylo více než 87 500. Virus byl potvrzen kromě Číny i v 66 dalších zemích, včetně České republiky (k 1. březnu 2020).[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d International Committee on Taxonomy of Viruses, Virus Taxonomy: 2018b Release. Dostupné online (anglicky)
  2. a b c KING, Andrew M. Q.; LEFKOWITZ, Elliot J.; MUSHEGIAN, Arcady R., Michael J. Adams; Bas E. Dutilh; Alexander E. Gorbalenya; Balázs Harrach; Robert L. Harrison; Sandra Junglen; Nick J. Knowles; Andrew M. Kropinski; Mart Krupovic; Jens H. Kuhn; Max L. Nibert; Luisa Rubino; Sead Sabanadzovic; Hélène Sanfaçon; Stuart G. Siddell; Peter Simmonds; Arvind Varsani; Francisco Murilo Zerbini; Andrew J. Davison. Changes to taxonomy and the International Code of Virus Classification and Nomenclature ratified by the International Committee on Taxonomy of Viruses (2018). Archives of Virology [online]. Springer Nature, 12. květen 2018. Svazek 163, čís. 9, s. 2601–2631. Ratifikační článek k předchozí referenci. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 1432-8798. DOI:10.1007/s00705-018-3847-1. PMID 29754305. (anglicky) 
  3. Státní zdravotní ústav, Centrum epidemiologie a mikrobiologie: Koronaviry - přehled
  4. a b GORBALENYA, Alexander E.; BAKER, Susan C.; BARIC, Ralph S., et al. (Coronaviridae Study Group of the International Committee on Taxonomy of Viruses). The species Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus: classifying 2019-nCoV and naming it SARS-CoV-2. Nature Microbiology [online]. Springer Nature Limited, 2. březen 2020. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 2058-5276. DOI:10.1038/s41564-020-0695-z. (anglicky) 
  5. PAVLÍKOVÁ, Tereza. DNA diagnostika infekcí dýchacích cest. Brno, 2018 [cit. 2020-01-27]. 84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Omar Šerý. s. 26. Dostupné online.
  6. a b Coronavirus: All you need to know about symptoms and risks. Al-Džazíra [online]. 2020-01-23, rev. 2020-01-27 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Coronaviridae [online]. Viral Zone, 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné online. 
  8. THIEL, V. (editor). Coronaviruses: Molecular and Cellular Biology. 1. vyd. [s.l.]: Caister Academic Press, 2007. Dostupné online. (anglicky) 978-1-904455-16-5. 
  9. Virus podobný SARS zabíjel i v Německu, zemřel pacient z Emirátů [online]. iDnes.cz, 2013-03-27 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  10. KOLÁŘOVÁ, Kateřina. Smrtící koronavirus se tváří jako obyčejný kašel [online]. Vitalita.cz, 2012-10-02 [cit. 2013-05-14]. Dostupné online. 
  11. Nakažených koronavirem v Číně přibývá. Okolní země činí preventivní opatření, mimořádně zasedne WHO. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-22 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  12. NEWS, B. N. O. BNO News [online]. 2020-02-18 [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.