Komló

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Komló
Komló
Komló
Komló – znak
znak
Komló – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaBaranya
OkresKomló
Administrativní děleníAnnaakna, Béketelep, Belváros, Bétaakna, Cseresznyág, Dávidföld, Gadány, Gesztenyés, Hármasakna, Határtető, Kakastelep, Kenderföld, Kisbattyán, Kossuthakna, Kökönyös, Körtvélyes, Majálistér, Mecsekfalu, Mecsekjánosi, Mecsekjánosipuszta, Sikonda, Somágtető, Szentimretelep, Szilvás, Újtelep, Zobákpuszta
Komló
Komló
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha46,55 km²
Počet obyvatel22 832 (2018)
Hustota zalidnění490,5 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaPolics József
Vznik1256
Oficiální webwww.komlo.hu
PSČ7300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komló (německy Kumlau, chorvatsky Komlov) je město v Maďarsku v župě Baranya. Je správním střediskem stejnojmenného okresu. Název znamená chmel. Město se rozkládá na ploše 46,55 km² a žije zde přibližně 22 tisíc[1] obyvatel, z nichž jsou 93,4 % Maďaři. Komló je 45. největší maďarské město a druhé největší město župy Baranya. Město je obklopené vrcholky pohoří Mecsek; samo se nachází v jeho severní části. Nejbližším větším městem je Pécs.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V okolních vesnicích byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby existence Římské říše. Na jednotlivých kopcích stály také římské strážní věže.

Již ve středověku se zde nacházela vesnice. Její rozvoj umožnila těžba uhlí, která zde odstartovala v poslední dekádě 19. století. Těžba byla zahájena v roce 1892 a do první hlubinné šachty sfárali dělníci v roce 1898.

Výstavba bytových domů roku 1954.

Komló je relativně novým městem. Postaveno bylo z velké části po druhé světové válce jako hornické město pro potřeby ubytování místních horníků; v Komló byly nalezeny ložiska uhlí, které se maďarský stát rozhodl ve velké míře využít. Po Tatabányi byl druhým největším městem svého typu v zemi. Statut města získala původní osada, která procházela v prvních poválečných letech rozsáhlou transformací, v roce 1951. O tři roky později byly ke Komló připojeny okolní vesnice (Kisbattyán, Mecsekfalu, Mecsekjánosi). Místní doly se staly dodavatelem pro těžký průmysl v Dunaújvárosi (tehdy Sztalinvárosi).

Původní vesnice byla přetransformována na střed rozsáhlého města. To se rozvíjelo také i v oblasti místního nádraží v údolí potoka – dnes se zde nachází sportovní centrum, radniční náměstí a městská knihovna. Lidé bydlí v obytných souborech na sídlištích na svazích okolo potoka, které přiléhají k hlavní třídě Lajose Kossutha v údolí potoka. Nejprve vznikaly oblasti s bytovými domy (např. okolo náměstí Zrínských (maďarsky Zrínyi tér) srovnatelná např. s některými českými (československými) městy 50. let (Havířov apod). Panelová sídliště byla postavena až později, dále od středu města (Kakastelep, Szilvás). Místní část Dávidföld západně od středu Komló se rozvinula jako oblast s rodinnými domy.

V roce 1956 zde revoluční události a politické změny získaly silnou podporu místního obyvatelstva.

Vzhledem k útlumu těžby a postupnému zavírání dolů v 80. a 90. letech 20. století zde byla náročná ekonomická transformace a především vysoká míra nezaměstnanosti. Roku 2000 zde byla těžba uhlí definitivně ukončena. Následně bylo zbouráno místní seřaďovací nádraží a na jeho místě vyrostla nová průmyslová zóna.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 žilo v Komló 22 832 obyvatel, přitom ještě v roce 2007 to bylo téměř o čtyři tisíce více (26 465). Ekonomické problémy způsobují dlouhodobě pokles počtu obyvatel města.

Z dvaceti dvou tisíc obyvatel Komló bylo 93,4 % maďarské národnosti, zastoupeni byli dále Romové (2 %), Chorvati (0,2 %), Němci (1,9 %) a další národnosti. Zhruba polovina obyvatel Komló se hlásí k Římskokatolické církvi.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Komló stojí městské divadlo a městská knihovna Józsefa Atilly. Severně od města se nachází muzejní areál věnovaný dějinám těžby uhlí (maďarsky Borbála Hídépítő-Bányász Emlékpark).

Východně od hlavního nádraží stojí kostel svaté Barbary a dále reformovaný kostel. Nedaleko od nich jsou pozůstatky gotické kaple a hřbitova. Ruiny kaple jsou chráněny jako kulturní památka.

Západně od středu města se rozkládá miniZOO.

Zeleň a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Hlavní zelenou oázu uprostřed města tvoří park s názvem Arboretum, který leží na svahu oddělujícím sídliště od středu Komló. Město je rovněž obklopeno kopci, kam vede řada tuistických tras. Jihozápadně od města v lokalitě Sikonda jsou v provozu lázně a lázeňské léčebné zařízení.

Znečištění ovzduší není způsobeno tolik průmyslem, jako spíše silniční dopravou. Členitý terén a zástavba umístěná v údolích mají stěžují proudění vzduchu, což zhoršuje kvalitu místního ovzduší.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem procházejí silnice 6542 a 6543. Silnice celostátního významu č. 66 město obchází ze západní strany a s Komló je spojena odbočkou z obce Manfa. Ve městě je provozována městská doprava; spojení s ostatními městy zajišťují meziměstské nebo dálkové autobusy.

Z obce Godisa vede do Komló železniční trať.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V Komló se nachází nemocnice.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí fotbalový tým Komlói Bányász SK. První fotbalové družstvo vzniklo v Komló již v roce 1922.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Detailed Gazetteer of Hungary. Dostupné online. [cit. 2022-12-16]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]