Mecsek
| Mecsek | |
|---|---|
 Typická krajina v pohoří Mecsek | |
| Nejvyšší bod | 682 m n. m. (Zengő) |
| Délka | 45 km |
| Nadřazená jednotka | Zadunajská pahorkatina (Dunántúli-dombság), Mecsek a Tolnsko-baraňská pahorkatina (Mecsek és Tolna–Baranyai-dombvidék) |
| Sousední jednotky | Baraňský hřbet (Baranyai-hegyhát), Völgység, Jihobaraňská pahorkatina (Dél-Baranyai-dombság), Pécská rovina (Pécsi-síkság), Jižní Zselic (Dél-Zselic) |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Maďarsko |
 Mecsek (červeně) v rámci Zadunajské pahorkatiny (šedě) na mapě fyzickogeografického členění Maďarska | |
 | |
| Horniny | křída |
| Povodí | Dunaj |
| Souřadnice | 46°6′ s. š., 18°5′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mecsek je pohoří v jižním Maďarsku v župě Baranya. Pohoří se rozkládá v délce cca 45 km a šířce 10-15 km severně od župního města Pécs. Pohoří dosahuje výšky přes 600 m n. m. Na některých vrcholcích se nacházejí hrady, např. u města Pécsvárad nebo v blízkosti nejvyššího vrcholu pohoří Zengő hrad Zengővárkony. Na vrcholu Misina je postavena televizní věž s vyhlídkovou restaurací a terasou.
Na místě povrchového dolu stála městská část Pécse Pécsbányatelep
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Pohoří Mecsek leží v ploché krajině Panonské pánve (110–150 m n. m.) a je proto v krajině i přes svou malou nadmořskou výšku velmi výrazné. Pohoří je při dobrém počasí vidět ze vzdálenosti až 100 km. Nejvyšší horou je Zengő v severovýchodní části pohoří (682 m n. m.). Dále následují: Tubes (611 m), Hármashegy (604 m), Dobogó (594 m), Jakab-hegy (592 m), Szószék (586 m) a Szamár-hegy (564 m) Celkem asi 12 vrcholů přesahuje nadmořskou výšku 500 m.
Rozdělení na západní a východní Mescek je výškově velmi zřetelné. Západní Mecsek je nižší než východní část pohoří. Další částí je severní Mecsek.
Západní Mecsek[editovat | editovat zdroj]
V západní části pohoří leží město Pécs, vrcholy Jakab-hegy a Misina-tetö s televizní věží (cca 600 m n. m.), ke které vede silnice z Pécse. Pod Misinou se nachází zoologická zahrada, zábavní park Vidámpark, dětská železnice a rozhledny (Kis-Tubes, Jánoskilátó, Zsongorkő, Dömörkapu). Část území je prohášena chráněnou krajinnou oblastí (Nyugat-Mecsek Tájvédelmi Körzet).
Východní Mecsek[editovat | editovat zdroj]
V oblasti východního Mecseku se kromě již zmíněného vrcholu Zengő nachází vrcholy Kövestető a Hármashegy.
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
V pohoří pramení několik vodních toků. Nejvýznamnější jsou: Völgységi-patak na severu, Baranya-csatorna na severozápadě, Pécsi-víz na jihozápadě a Vasas-Belvárdi víz na jihu.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Svrchní vrstvy pohoří se skládají převážně z křídy. V oblasti se nachází krasové útvary, z nichž nejznámější je krasová jeskyně u obce Abaliget – Abaligetská jeskyně.
V hlubších vrstvách se nachází až 800 m silné uhelné sloje vzniklé v období jury. Uhelné doly se nacházejí u měst Pécs a Komló, ale v posledních letech je těžba v nich utlumována. V letech 1960 až 1990 se v oblasti těžila uranová ruda.
Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]
Vyšší polohy pohoří jsou pokryty souvislým listnatým lesem. Zvláštností jsou lesy jedlých kaštanů, které se v podobném rozsahu nalézají jen na málo místech světa.
Především jižní svahy jsou využívány pro pěstování vinné révy a ovocnářství.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Pohoří je dostupné po dálnici M6 a silnici č. 66. V pohoří se nachází cca 35 km silnic, které jsou v převážné většině značeny jako nebezpečné. Hustota dopravy na těchto silnicích je velmi nízká.
Osídlení[editovat | editovat zdroj]
Největší města v oblasti jsou:
- Pécs (Západní Mecsek)
- Hosszúhetény (Východní Mecsek, jižní svah hory Zengő)
- Pécsvárad (Východní Mecsek)
- Komló (Severní Mecsek)
Přehled sídel v oblasti[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mecsek na německé Wikipedii a Mecsek na maďarské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mecsek na Wikimedia Commons
