Kněžské bratrstvo svatého Petra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kněžské bratrstvo svatého Petra
Fraternitas Sacerdotalis Sancti Petri (FSSP)
Coat of Arms of FSSP.svg
Základní info
Kategorie: společnost kněží a seminaristů („klerikální společnost apoštolského života papežského práva“)
Síla: 460 členů (listopad 2018)[1]
Sídlo: opatství Hauterive
Země původu: ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Založil: Josef Bisig a kol.
Poslední představený: Andrzej Komorowski
Působnost: Od 18. července 1988

Kněžské bratrstvo svatého Petra (latinsky Fraternitas Sacerdotalis Sancti PetriFSSP) je společnost apoštolského života tradicionalistických katolických kněží a seminaristů. Je největší z tradičních bratrstev s nezpochybňovaným kanonickým statusem a druhé největší tradiční bratrstvo po FSSPX, ze kterého jeho zakladatelé vzešli.

Vedení bratrstva sídlí ve Švýcarsku, jeho generálním představeným je Andrzej Komorowski. V Česku trvale působí v českobudějovické diecézi P. Jakub Václav Zentner a další dva kněží českého původu do ČR dojíždějí, jeden pravidelně a druhý občasně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení[editovat | editovat zdroj]

FSSP bylo založeno 18. července 1988opatství Hauterive ve Švýcarsku skupinou 11 kněží a jednoho jáhna,[2] vedenou Josefem Bisigem. Tito byli původně členy Kněžského bratrstva sv. Pia X., jehož generálním představeným byl Mons. Marcel Lefebvre, nicméně opustili je po nedovolených biskupských svěceních v Écône a následném oznámení exkomunikace nad arcibiskupem Lefebvrem, spolusvětitelem a svěcenci.

Svatý stolec bratrstvo uznal a schválil. Jeho prvním generálním představeným se stal Josef Bisig.

Generální představení[editovat | editovat zdroj]

Kanonický status[editovat | editovat zdroj]

Podle kanonického práva je FSSP „klerikální společnost apoštolského života papežského práva“. Není tedy institutem zasvěceného života a jeho členové tak neskládají žádné náboženské sliby. Papežské právo Bratrstva pak znamená, že bylo založeno papežem a jen jemu (skrze Papežskou komisi Ecclesia Dei), namísto místním biskupům, má povinnost se zodpovídat za své akce. Místní biskup však stále dohlíží na práci Bratrstva v jemu svěřené diecézi. V tomto smyslu je tedy organizační a administrativní status Bratrstva stejný jako církevních řádů s papežským právem (např. jezuitů či dominikánů).

Charisma[editovat | editovat zdroj]

Posláním FSSP je podporovat křesťanskou dokonalost na základě zvláštního charismatu, které spočívá v poskytování mší a dalších svátostí římského ritu tak, jak existovaly před druhým vatikánským koncilem. Z toho důvodu Bratrstvo užívá misál a breviář Jana XXIII. z roku 1962, kdy byl vydán naposledy před liturgickými změnami druhého vatikánského koncilu.

Tento způsob Mše Svaté (tzv. Tridentská mše), ustanovený sv. Piem V. a Janem XXIII., nikdy nebyl zrušen či zakázán, což potvrdil Benedikt XVI. v motu proprio Summorum pontificum, je společně brán jako „mimořádná forma římského ritu“ (Forma Extraordinara). Není tak již k jeho slavení potřeba povolení místního biskupa, ale každý kněz se sám může rozhodnout, jakou formu slavení zvolí.

Poslání[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k výše zmíněnému si Bratrstvo staví dvojí poslaní: posvěcovat každého kněze skrze jeho kněžskou službu a takové kněze uvádět do farností, dále pak poskytovat katecheze a slavení svátostí, vést skupiny mládeže, organizovat poutě a obecně podporovat plnost svátostného a kulturního života těm laickým katolíkům, kteří mají taktéž zalíbení ve starším způsobu slavení podle misálu z roku 1962. Pro snazší plnění tohoto poslání Bratrstvo založilo vlastní kněžské semináře, kde vychovává budoucí kněze, kteří by v Bratrstvu sloužili.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Stávajícím generálním představeným FSSP je Andrzej Komorowski.

Bratrstvo je rozděleno do tří správních oblastí:

a regionů:

V současnosti má Bratrstvo dva semináře. Jeden pro německy a francouzsky mluvící se nachází ve Wigratzbadu augšpurské diecéziBavorsku, druhý pro anglicky mluvící v Dentonu, statě Nebraska ve Spojených státech amerických.

K 1. listopadu 2018 mělo FSSP 460 členů (304 kněží, 14 jáhnů a 142 nevysvěcených seminaristů),[3] z toho tři kněze, jednoho jáhna a jednoho seminaristu českého původu.

FSSP v České republice[editovat | editovat zdroj]

V České republice FSSP trvale působí v českobudějovické diecézi, kde jeho kněz (P. Jakub Václav Zentner FSSP) z pověření biskupa Kročila od října 2018 zajišťuje pravidelné vysluhování tridentské mše v kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích a ve farnosti Římov.[4][5] V březnu 2019 pak přibyl ještě kostel sv. Jakuba v Nepomuku. Do vícera dalších diecézí pak kněží FSSP českého původu pravidelně dojíždějí ze svých působišť v Jižních Čechách, Německu a Rakousku.

Kněží FSSP v ČR pravidelně vysluhují mše svaté a svátosti v tradiční formě a organizují a vedou víceré poutě ročně. Dalšími každoročními velkými akcemi jsou setkání rodin, tábory a setkání pro děti a mládež a především Hovory o víře, což je asi týden trvající pásmo přednášek, na němž vedle kněží FSSP přednášejí i další významní reprezentanti českého konzervativního a tradičního katolicismu, jako jsou např. prof. P. Efrem Jindráček OP, doc. Tomáš Machula, PhDr. Radomír Malý, prof. Petr Osolsobě, doc. P. Stanislav Přibyl, P. Štěpán Smolen, P. Radim Valík OSB.

FSSP se rovněž podílelo na organizaci návštěv kardinála Burkea a biskupa Schneidera v České republice. Biskup Schneider při obou svých návštěvách udělil tradiční formou svátost biřmování věřícím připraveným kněžími FSSP.

Při svých akcích FSSP často úzce spolupracují s vyšebrodským klášterem a několika tradičně orientovanými farnostmi.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

FSSPX a Odpor (FSSPX)[editovat | editovat zdroj]

FSSP bylo od počátku ostře kritizováno a napadáno ze strany arcibiskupa Lefebvra a FSSPX. Odchod skupiny otce Bisiga byl jimi vnímán jako dvojnásobná zrada: jednak jako porušení závazků vůči FSSPX, jednak jako zrada věci tradičního katolicismu a kapitulace před modernistickým Římem.

Arcibiskup Lefebvre sám ve své promluvě v roce 1990 označil tyto, kteří se oddělili od FSSPX, za zrádce, kteří činí ďáblovu práci tím, že si „třesou rukama s lidmi přidržujícími se modernistických a liberálních idejí zavržených Církví“.[6]

Jakkoliv nemalá rivalita mezi FSSPX a FSSP přetrvala do dnešních dnů, kritika ze strany vedení FSSPX postupně ochabla, zejména pak za vedení biskupa Fellaye, který velmi usiloval o smíření se Svatým stolcem a kanonickou regularizaci FSSPX, a proto jednak hledal v FSSP přirozeného spojence, jednak se snažil vyhnout námitkám, že kritikou FSSP vlastně kritizuje své vlastní směřování. Naopak původní nekompromisní postoj k FSSP přetrval u odpůrců sbližování Říma a FSSPX, především pak u těch, kteří pro ně FSSPX opustili a založili tzv. Odpor.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Priestly Fraternity of St. Peter na anglické Wikipedii.

  1. http://www.fssp.org/en/presentation-2/figures/
  2. http://fssp.org/en/actfond.htm
  3. http://www.fssp.org/en/presentation-2/figures/
  4. http://www.duseahvezdy.cz/2018/09/06/fssp-prichazi-do-ceskobudejovicke-dieceze/
  5. http://fssp.cz/?p=2704
  6. http://rexcz.blogspot.cz/2011/10/dva-roky-po-svecenich-nesmime-zavahat.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]