Kostel Obětování Panny Marie (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Obětování Panny Marie
Místo
Stát Česko
Kraj Jihočeský
Okres České Budějovice
Obec České Budějovice
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Datum posvěcení 1274[1]
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 16597/3-808 (PkMnMISSezObr) (součást památky Dominikánský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Klášterní kostel Obětování Panny Marie se nachází na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Je nejcennější historicko-uměleckou památkou Českých Budějovic a jednou z nejcennějších památek jižních Čech. Je součástí bývalého kláštera.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společně s klášterem jde o nejstarší budovu Českých Budějovic, která byla založena společně s městem v roce 1265. Nejstarší část kostela, jíž je presbytář, byla vysvěcena už roku 1274 v neděli po Slavnosti, ale základní stavba byla dokončena až okolo roku1300, přesné datum není známé.[1] Později byl kostel ještě místy dobudováván a přebudováván, zejména ve 14., 17. a 19. století. Kostel je trojlodní s nevystupující příčnou lodí, která na severu ústí v barokní předsíň. Společně s klášterem jej spravovali nejprve dominikáni (12651548 a 15871784), pak piaristé (17851870)[2] a nakonec redemptoristé (18851950) a poté ještě jako duchovní služba v letech (19681985)[3]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dominikánský klášter (České Budějovice).

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Presbyterium

Exteriér kostela, který byl z celého komplexu dostavěn pravděpodobně jako první, si přes četné přestavby jak kostela, tak konventních budov a křížové  chodby, zachoval raně gotický vzhled. Stavba nepůsobí lehce jako vrcholně gotické budovy i přes velikost lomených oken s typicky raně gotickou kružbou – kružnicovým trojlistem, rozdělených na dvě vertikální části zakončené rovněž jeptiškami. Do exteriéru se také propisují mohutné nosné pilíře prosté jakýchkoli ozdob zakončené do rovnoramenného trojúhelníku. Východní průčelí je součástí městského opevnění, jeho součástí je i lomený výklenek s, o něco menším, oknem. Na štítě zůstalo sedm původních dekorativních výklenků, které jsou pro štíty raně gotických kostelů typické. Celým kostelem, kromě příčné lodi, probíhá ve spodní třetině jednoduchá dekorativní římsa. Jižní strana kostela je součástí klášterních budov.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela si z velké části zachovává původní raně gotický vzhled, který narušují jen drobné barokní doplňky v západní části. Jedná se o trojlodní bazilikální kostel se zapuštěnou příčnou lodí, severním vstupem a je z jihu spojen dvěma portály s křížovou chodbou. Boční lodě jsou odděleny od hlavní šesti páry sloupů, které však nedosahují celé výšky hlavní lodě. Boční lodě jsou zaklenuty křížovou klenbou s profilovanými žebry v sedmi polích. Na straně blíže k hlavní lodi pokračuje profilace žeber společně se sloupy až k zemi, zatímco na odlehlých stranách jsou žebra zakončena jednoduchými podporami. Na severní zdi jsou vidět původní konzoly s vegetabilními motivy. Klenba hlavní lodi je taktéž křížová v deseti polích typických a jedním pětibokým polem nad kněžištěm. Svorníky klenby v hlavní i vedlejší lodi jsou, na rozdíl od kláštera zdobeny. Na podporách žeber hlavní lodi jsou místo vegetabilních motivů znázorněny různé lidské hlavy.

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Chrlič − drak

V kostele postaveném v gotickém a novogotickém stylu lze nalézt i mimořádně cenné fresky ze 14. století, unikátní je dvojitá freska ve výklenku naproti severnímu vstupu do příčné lodi: starší vrstva je tvořena obrazem Panny Marie s Kristem a klečícím donátorem, vrchní Pietou. Vlevo od výklenku nad vedlejším oltářem je umístěna největší freska sv. Kryštofa v České republice (téměř 10 metrů).

Novějšími součástmi výzdoby jsou obraz Panny Marie Českobudějovické, barokní varhany a barokní kazatelna a další.

Zvenku se nachází kus pod střechou kamenná žába. Podle pověsti, až vyleze nahoru, bude konec světa.

Kaple[editovat | editovat zdroj]

V historických pramenech bývá zmiňována řada kaplí, které vznikaly a zanikaly při jednotlivých přestavbách kostela i přilehlého klášterního areálu. Historicky pravděpodobně nejstarší je gotická kaple svaté Markéty, k jejíž výstavbě dal podnět Přemysl Otakar II. roku 1267 na počest své první manželky Markéty Babenberské (†1267). Roku 1633 nechal generál a člen řádu maltézských rytířů hrabě Baltasar de Marradas na vlastní náklad kapli přestavět na mariánskou a umístit do ní obraz Panny Marie Budějovické. Kaple svatého Vavřince je uváděna jakožto místo pohřbení převora Jindřicha Libraria zemřelého v roce 1281. Předpokládá se, že se rozkládala ve východním poli jižní příčné lodi. V kapli byl později umístěn oltář svaté Barbory. Tato kaple je patrně totožná s jižní gotickou chórovou kaplí, jejíž závěr byl v 70. letech 17. století stržen a přestavěn na půlkruhový barokní. Barokní úpravy areálu pokračovaly do roku 1740. Podobu z roku 1774 zachycuje mědirytina Františka Jakuba Prokyše. V současnosti již kaple neexistují, zanikly při novogotické přestavbě zahájené v roce 1885 redemptoristy. Část prostoru bývalé jižní kaple je využívána jako sakristie.[2]

V souvislosti s požárem roku 1381 bývá zmiňována kaple svatého Jiří, která společně s klášterní knihovnou byla jediným objektem v areálu, který oheň nepoškodil.[4] Polohu kaple zdroj neuvádí. V areálu dále vznikla (mimo kostel) kaple svatého Felixe a Adaukta (Přibíka) zvaná též Česká kaple. Zřízena byla v prvním podlaží původní zvonice vzniklé v polovině 15. století (ta byla po požáru 1728 přestavěna a zvýšena do podoby současné Bílé věže).[2] Kaple zůstala zachována, ale není veřejně přístupná.[5]

V současnosti přiléhá k severní zdi kostela menší barokní kaple svaté Anny, která byla přistavěna v 17. nebo 18. století. V rámci křížové chodby je přístupná tzv. studniční kaple, která původně sloužila ryze praktickým účelům.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

V kostele se koná mše svatá ve středu od 19 hodin, v neděli od 11:00 řeckokatolická bohoslužba a večer v 19:30 mše v době letních prázdnin.[6] 3. ledna 2010 se navíc stal jediným kostelem českobudějovické diecéze, v němž byla pravidelně (jednou za čtrnáct dní v neděli) sloužena tzv. tridentská mše. V roce 2012 byly bohoslužby v tridentském ritu přesunuty do kostela Panny Marie, Královny Andělů v Nových Hodějovicích, ale v létě 2015 byly vráceny zpět.

Od 11. června 2011 do 1. června 2013 sloužil jako hlavní českobudějovický kostel po dobu rekonstrukce katedrály.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Třetí díl série videí o dominikánském klášteře v Českých Budějovicích – Gotická podoba kláštera (v čase 5:20). Provází inženýr Jiří Míchal.
  2. a b c Mgr. Juraj Thoma, PhDr. Jan Müller Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.. Encyklopedie Českých Budějovic [online]. Č. Budějovice: NEBE, 2013, [cit. 2015-01-05]. Kapitola dominikánský konvent. Dostupné online. ISBN 978-80-904100-8-4.  
  3. doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc.. Encyklopedie Českých Budějovic [online]. Č. Budějovice: NEBE, 1998–2016, [cit. 2016-05-05]. Kapitola redemptoristé. Dostupné online. ISBN 978-80-904100-8-4.  
  4. WICPALEK, Maria. Budějovické kostely a kaple [online]. Překlad Ivo Kareš. Kohoutí kříž, [cit. 2015-01-04]. Dostupné online.  
  5. NESTÁVALOVÁ, Petra. Chodbami dominikánského kláštera procházel i Přemysl Otakar II.. denik.cz [online]. 2014-07-12 [cit. 2015-01-04]. Dostupné online.  
  6. TRABALÍK, Vladislav. Kostely [online]. České Budějovice: město České Budějovice, 2005-01-03, rev. 2005-01-03, [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.  
  7. Biskupství českobudějovické. Bohoslužby v Českých Budějovicích a okolí [online]. České Budějovice: Biskupství českobudějovické, [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRANIŠ, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. VIII.Politický okres česko-budějovický. Praha, 1900
  • HOSPODKOVÁ, Martina. Středověké nástěnné malby v klášterním kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích [online]. 2009 [cit. 2014-06-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milena Bartlová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/110309/ff_m/>.
  • KUTHAN, Jiří. Gotická architektura v jižních Čechách - Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha : Academia, 1975.
  • LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001.
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online.  
  • SOUKUPOVÁ, Helena. Rekonstrukce dominikánského kostela Panny Marie v Českých Budějovicích.In: Umění 13. století v českých zemích: příspěvky z vědeckého zasedání (2.-14. prosince 1981, Praha) = Kunst des 13. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern: Beiträge der wissenschaftlichen Tagung (2.-4. Dezember 1981, Prag). Praha: Československá akademie věd, Ústav teorie a dějin umění, 1983.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]