Klíč (přírodní rezervace)
Šablona:Infobox - chráněné území v Česku
Území přírodní rezervace Klíč zahrnuje od úpatí až po vrchol celou stejnojmennou horu (759 m n.m.)[1], která je čtvrtým nejvyšším vrcholem Lužických hor. Toto zvláště chráněné území má rozlohu 39,98 ha a je zároveň součástí dalších dvou velkoplošných chráněných území - Evropsky významné lokality Klíč (322,8 ha na katastrálním území obcí Svor, Arnultovice u Nového Boru a Polevsko) a Chráněné krajinné oblasti Lužické hory (celková plocha území CHKO je 27 000 ha).[2]
Vyhlášení rezervace
Do soupisu chráněných území byla lokalita jako rezervace o rozloze 9 ha poprvé zapsána 18. listopadu 1967 výnosem MKI č.13.902/67. Do obdobného soupisu dle výnosu Ministerstva kultury ČSR č.17.094/97 z 21. prosince 1987 byla tato lokalita zapsána jako SPR - státní přírodní rezervace.[3] V rozloze 39,98 ha, zahrnující celou horu Klíč, byla rezervace vyhlášena nařízením Správy CHKO Lužické hory č. 1/2005 ze dne 21. 3. 2005.[4]
Předmět ochrany
Flora a fauna
Předmětem ochrany jsou suťová společenstva s vzácnými a zvláště chráněnými druhy rostlin (vzácné glaciální relikty hvězdnice alpská a kapradinka skalní). Lesním porostem je jedna z nejvýše položených teplomilných doubrav v Čechách. Lesní porost se zde vyznačuje druhovým složením, odpovídajícím přírodním podmínkám. [5] Obdobně je formulován předmět ochrany i v příloze č. 501 částky č. 121 ve Sbírce zákonů č. 318/2013 ze dne 14. října 2013, obsahující nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit.[6]
Z dalších rostlin, které se zde vyskytují, můžeme jmenovat konvalinku vonnou, mařinku vonnou, bažanku vytrvalou, kyčelnici devítilistou a cibulkonosnou, lilii zlatohlávek, orlíček obecný nebo pažitku pobřežní horskou, lýkovec jedovatý, tolitu lékařskou či plavuň vranec jedlový, z četných mechorostů pak například játrovku skulinatku ladnou.
Pokud se jedná o živočišstvo, v suťových polích na Klíči se vyskytuje řada druhů brouků a pavouků, mezi nimž jsou i chladnomilné horské druhy, známé z Krkonoš nebo Vysokých Tater. Žijí zde též chráněné druhy ptáků, jako je tetřev hlušec, lejsek černohlavý, hýl obecný nebo čížek lesní. V roce 2007, po více než polovině století od posledního výskytu, bylo na Klíči zaznamenáno zahnízdění sokola stěhovavého.[7] Určitou raritou je výskyt kamzíků, kteří byli v Lužických horách vysazeni Kinskými, majiteli Sloupského panství.
Geologie a geomorfologie
Z geologického hlediska lze Klíč charakterizovat jako pravidelný znělcový kužel, který je uložen na tektonicky vyzdvižené kře kaolinických pískovců coniaku, náležejících svrchní křídě.[8] Součástí jižního svahu hory je nápadná, 45 až 60 metrů vysoká skalní stěna. Z geomorfologického hlediska se jedná o mrazový srub s vodorovně uspořádanými sloupci, na jehož úpatí se rozkládají suťová a balvanová pole. V zimním a zejména v předjarním období se na této stěně vytvářejí impozantní ledopády. Horolezectví je v přírodní rezervaci celoročně zakázané.[9]
Dostupnost
Klíč jako jedna z nejvýraznějších hor nejen v lužické oblasti, ale i v celých severních Čechách, je oblíbeným cílem jak individuálních výletníků, tak i hromadně organizovaných turistických akcí. Při dodržení podmínek ochrany přírody lze po značených cestách projít rezervací a vystoupit na vrchol, z něhož je za příznivého počasí vynikající rozhled. Klíč se nachází mezi Novým Borem a Svorem, přičemž spojnici mezi těmito dvěma sídly, dostupnými jak místními, tak i dálkovými vlakovými a autobusovými spoji, tvoří kromě železniční tratě ČD 080 a silnice I/9 i červená turistická značka, která má odbočku na vrchol hory (od nádraží ve Svoru je vrchol po této turistické cestě vzdálen asi 2,5 km). Převýšení při výstupu představuje zhruba 400 metrů. Kromě toho ke Klíči vede od Nové Huti modrá turistická cesta, která vede přes západní úbočí hory rozcestím Sedlo pod Klíčem. Od nádraží ve Svoru kolem Klíče vede ještě žlutě značená cesta, směřující do Kytlice.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ mapy.cz [online]. Seznam. 9. 5. 2015.
- ↑ PR Klíč na seznamu AOPK ČR
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 229.
- ↑ Nařízení Správy CHKO Lužické hory č. 1/2005
- ↑ Předmět ochrany na seznamu AOPK
- ↑ Text přílohy č. 501 nařízení vlády 318/2013 Sb.
- ↑ KÜHN, Jiří. Lužické hory [online]. 9. 5. 2015.
- ↑ KÜHN, Petr. Geologické zajímavosti Libereckého kraje. 1. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2006. 120 s. ISBN 80-239-6366-X. S. 51.
- ↑ Sdělení Správy CHKO Lužické hory z 25. 1. 2006
- ↑ CHKO Lužické hory [kartografický dokument] : Novoborsko, Krásnolipsko, Žitavské hory : turistická a cykloturistická mapa 1:25 000. 1. vyd. Česká Lípa: Geodezie On Line, 2007. ISBN 978-80-86782-59-1.
