Kiko, princezna Akišino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kiko
Princezna Kiko v roce 2014
Princezna Kiko v roce 2014
Rodné jménoKiko Kawašima (川嶋紀子)
Narození11. září 1966
Všeobecná nemocnice Shizuoka Saiseikai, Suruga-ku, Shizuoka, Japonsko
ObčanstvíJaponsko
Alma materUniverzita Gakušúin
Povolánípolitička
OceněníŘád Isabely Katolické
Nábož. vyznáníšintoismus
Manžel(ka)Fumihito, princ Akišino (svatba 1990)
DětiPrincezna Mako, Princezna Kako, Princ Hisahito
RodičeTatsuhiko Kawašima a Kazuyo Sugimoto
RodJaponská císařská dynastie
FunkceCrown Princess of Japan (od 2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kiko, princezna Akišino, korunní princezna Japonska[1] (皇嗣文仁親王妃紀子, Kōshi Fumihito Shinnōhi Kiko), rozená Kiko Kawašima (川嶋紀子, Kawashima Kiko) (* 11. září 1966) je manželka Fumihita, korunního prince Akišino, snacha emeritního císaře Akihita a emeritní císařovny Mičiko.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kiko se narodila ve Všeobecné nemocnici Shizuoka Saiseikai v Suruga-ku v Šizuoce v Japonsku. Je nejstarší dcerou Tatsuhiko Kawašimy a jeho manželky Kazuyo Sugimoto. V roce 1967 se rodina přestěhovala do Filadelfie, kde její otec navštěvoval Pensylvánskou univerzitu.[2] V roce 1971 získal doktorát v oboru regionální vědy a později zde i učil.[3]

Když se její otec stal hlavním výzkumným pracovníkem Mezinárodního institutu pro analýzu aplikovaných systémů (IIASA) v rakouském Laxenburgu, kde studoval prostorovou vědu a aktivity eLISA, Kiko začala navštěvovat základní, a později i střední školu ve Vídni v Rakousku.[3] Princezna tedy plynně hovoří anglicky i německy.[4] V roce 1972 se přestěhovali zpět do Japonska, kde její otec učil ekonomii na univerzitě Gakušúin v Tokiu. Se svými rodiči a bratrem žila v malém bytě.[4] V roce 1989 promovala na univerzitě Gakušúin s bakalářským titulem v oboru psychologie a v roce 1995 získala magisterský titul v oboru sociální psychologie na Graduate School of Gakushuin University. V roce 1995 získala titul Ph.D. v humanitních oborech na Ochanomizu University.

V roce 1987 se podílela na programu Loď pro jihovýchodní Asii a japonskou mládež (SSEAYP) a nadále tento program podporuje.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Právě zasnoubená Kiko Kawašima v roce 1990

Princ Fumihito jí poprvé požádal o ruku 26. června 1986, zatímco oba byli ještě studenty na univerzitě Gakushuin. O tři roky později, dne 12. září 1989, Rada císařské domácnosti oznámila zasnoubení a dne 12. ledna 1990 se konala slavnostní ceremonie.[4] Dokud neskončilo oficiální roční období smutku pro Fumihitova dědečka, císaře Hirohita, který zemřel v lednu 1989, nebylo stanoveno datum svatby.[3]

Svatba se konala ve svatyni v Tokijském císařském paláci 29. června 1990. Rada císařské domácnosti předtím udělila princi povolení ke zřízení nové větve císařské rodiny a císař mu v den svatby udělil titul Akišino-ne-miya (princ Akišino). Po svatbě se jeho nevěsta stala Její císařskou výsostí, princeznou Akišino, neformálně známou jako princezna Kiko. Jak diktuje tradice, při svém vstupu do císařské rodiny stejně jako ostatní členové získala osobní znak (o-shirushi (お 印)): kosatec chlupatý (hiougi-ayame (檜 扇 菖蒲)).

Japonská císařská rodina
Japonská císařská rodina



JCV princezna Juriko

  • JCV princezna Nobuko
    • JCV princezna Akiko
    • JCV princezna Jóko
  • JCV princezna Hisako Takamado
    • JCV princezna Cuguko
    • JCV princezna Ajako

Zásnuby a sňatek prince Akišina s Kiko Kawašimou zlomil precedens v několika ohledech. V té době byl ženich ještě postgraduálním studentem na univerzitě Gakušúin a měl se oženit před svým starším bratrem, tehdejším korunním princem Naruhitem. Úředníci z Rady císařské domácnosti byli proti uzavření manželství, stejně jako babička prince Akišino z otcovy strany, císařovna vdova Kódžun. První žena ze střední třídy, která se provdala za člena císařské rodiny, dostala od médií přezdívku „princezna z bytu“. Ačkoli se císařovna Mičiko také narodila jako obyčejná žena, pocházela z velmi bohaté rodiny; její otec byl prezidentem velké společnosti.

Princezna opakovaně řekla, že pokud to okolnosti dovolí, chce dokončit magisterský titul. Postgraduální studium psychologie ukončila mezi svými úředními povinnostmi a v roce 1995 získala magisterský titul z psychologie. Je známá zájmem o kulturu neslyšících a neslyšící v Japonsku. Naučila se japonský znakový jazyk a je zručnou tlumočnicí.[5] Každý prosinec navštěvuje „Soutěž ve znakové řeči pro studenty středních škol“, která se koná každý srpen. V říjnu 2008 se zúčastnila „38. národní konference neslyšících žen.“

V březnu 2013 získala Kiko titul Ph.D. v oboru psychologie na Graduate School of Humanities and Sciences na Ochanomizu University za disertační práci s názvem „Znalosti, vnímání, víra a chování související s tuberkulózou: Studie založená na dotazníkových průzkumech s účastníky semináře Národní federace komunitních ženských organizací pro kontrolu tuberkulózy a vysokoškolačkami."

Během těhotenství se svým třetím dítětem byla Kiko diagnostikována s vcestným lůžkem. "Princezna také trpí syndromem karpálního tunelu, který se zhoršuje kojením dětí, což je symptom běžný u žen středního věku" uvedl její lékař 14. prosince 2007.[6]

Děti[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1997 princ Akišino, princezna Kiko a jejich děti bydlí v areálu paláce Akasaka v Motoakasaka v Minatu v Tokiu. Pár má dvě dcery a jednoho syna:

  • Princezna Mako (眞 子 内 親王 Mako Naishinnō, narozená 23. října 1991 v nemocnici Imperial Household Agency Hospital v Kókjo)
  • Princezna Kako (佳 子 内 親王 Kako Naishinnō, narozená 29. prosince 1994 v nemocnici Imperial Household Agency Hospital v Kókjo)
  • Princ Hisahito (悠 仁 親王 Hisahito Shinnō, narozen 6. září 2006 v nemocnici Aiiku v Tokiu)[7]

Oficiální povinnosti[editovat | editovat zdroj]

Princ a princezna se setkávají s důležitými zámořskými návštěvníky, aby zlepšili diplomatické vztahy. Princezna byla vybrána v hlasování mezi 4 000 kandidáty jako jedna z mladých globálních lídrů pro rok 2007.[8]

Princ a princezna uskutečnili řadu oficiálních návštěv v zahraničí. V červnu 2002 se stali prvními členy císařské rodiny, kteří navštívili Mongolsko na oslavu 30. výročí diplomatických vztahů.[9][10] V říjnu 2002 navštívili Nizozemsko, aby se zúčastnili pohřbu nizozemského prince Clause. V září 2003 princ a princezna uskutečnili návštěvy na Fidži, Tonze a Samoi, což bylo vůbec poprvé, kdy členové císařské rodiny tyto země navštívili.[11] V březnu 2004 se princ a princezna vrátili do Nizozemska na pohřeb nizozemské královny Juliany. V lednu 2005 navštívili Lucembursko, aby se zúčastnili pohřbu velkovévodkyně Josefíny Šarloty. V říjnu a listopadu 2006 navštívili Paraguay, aby si připomněli 70. výročí emigrace Japonců do této země. V lednu 2008 navštívili Indonésii k příležitosti slavnosti 50. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Japonskem a Indonéskou republikou.[12]

U příležitosti „Roku přátelství mezi Japonskem a Dunajem 2009“ v květnu 2009 navštívili Rakousko, Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko.[13] V srpnu 2009 ke vzpomínkové události 400. výročí obchodních vztahů mezi Japonskem a Nizozemskem navštívili Nizozemsko.[14] Navštívili také Kostariku,[15] Ugandu,[16] Chorvatsko,[17] Slovenskou republiku,[18] Slovinsko,[19] Peru a Argentinu.[20] V červnu a červenci 2014 navštívili princ Fumihito a princezna Kiko Zambijskou republiku a Tanzanskou sjednocenou republiku.[21][22]

V červnu až červenci 2019 uskutečnil pár první oficiální zámořskou návštěvu císařské rodiny po korunovaci císaře Naruhita. Navštívili Polsko a Finsko, aby se zúčastnili oslav 100. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Japonskem a oběma zeměmi.[23] V srpnu 2019 přijeli manželé a jejich syn, Hisahito, na návštěvu Bhútánu.[24]

Tituly, oslovení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Znak větve císařské rodiny Akišino

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 11. září 1966 – 29. června 1990: slečna Kawašima Kiko
  • 29. června 1990 – současnost: Její císařská výsost princezna Akišino
  • 8. listopadu – současnost: Její císařská výsost Korunní princezna Japonska

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Národní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Čestné pozice[editovat | editovat zdroj]

  • Patronka Japonské asociace proti tuberkulóze
  • Předsedkyně Císařské nadace Boshi-Aiiku-kai
  • Čestná viceprezidentka Japonské společnosti Červeného kříže
  • Čestná vědecká pracovnice Japonské společnosti pro podporu vědy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kiko, Princess Akishino na anglické Wikipedii.

  1. WebCite query result. www.webcitation.org [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  2. Japanese Royal Bride's Years At Penn: A 'Vivacious' Child - philly-archives. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  3. a b c SANGER, David E.; TIMES, Special To the New York. Tokyo Journal; She's Shy and Not So Shy, Japan's Princess Bride. The New York Times. 1990-06-26. Dostupné online [cit. 2021-04-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. a b c TRIBUNE, Ronald E. Yates, Chicago. JAPANESE PRINCE PLANS TO MARRY A COMMONER. chicagotribune.com [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The emperor and the tennis pro. www.theglobeandmail.com. Dostupné online [cit. 2021-04-25]. 
  6. 紀子さま、左腕に痛み - MSN産経ニュース. web.archive.org [online]. 2007-12-16 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  7. Japan royal baby named Hisahito. news.bbc.co.uk. 2006-09-12. Dostupné online [cit. 2021-04-25]. (anglicky) 
  8. Globis Management Bank President Etsuko Okajima Selected as Young Global Leader 2007 by World Economic Forum | GLOBIS. web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  9. MOFA: Their Imperial Highnesses Prince and Princess Akishino to Visit Mongolia. www.mofa.go.jp [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  10. AUTHOR, No. Prince, Princess to visit Mongolia. The Japan Times [online]. 2000-06-10 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Japan-Fiji Relations (Basic Data). Ministry of Foreign Affairs of Japan [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Indonesian president meets Japanese Prince Akishino_English_Xinhua. web.archive.org [online]. 2016-08-22 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  13. Political relations | EMBASSY OF ROMANIA to Japan. tokyo.mae.ro [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  14. Dutch appeal to visiting Prince Akishino. News Summary R O Y A L B L O G. N L [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  15. Japanese royal visit a first in Costa Rica -. The Tico Times | Costa Rica News | Travel | Real Estate [online]. 2011-01-28 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Japan royals visit Uganda. web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  17. Japanese prince and princess Akishino to visit Croatia. www.dubrovnik.com [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  18. Japan-Slovakia Relations (Basic Data). Ministry of Foreign Affairs of Japan [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. W3BSTUDIO. Slovenia Times [online]. 2013-06-21 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Prince, Princess Akishino in Argentina. web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  21. 在ザンビア日本国大使館. www.zm.emb-japan.go.jp [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  22. The official site of the Tanzania National Parks - Latest news. web.archive.org [online]. 2015-03-27 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  23. AUTHOR, No. Japan's Crown Prince Akishino and Crown Princess Kiko leave for European trip. The Japan Times [online]. 2019-06-27 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. AUTHOR, No. Japan's Crown Prince Akishino and family meet Bhutan's king. The Japan Times [online]. 2019-08-20 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Kiko wearing Red Cross Medals [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2016. (anglicky) 
  26. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-10-07 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  27. Photographic image [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Belga Image [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2016. (anglicky) 
  29. Photographic image [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Photographic image [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Archived copy [online]. [cit. 2013-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. (anglicky) 
  32. Photographic image [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]