Syndrom karpálního tunelu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
fixace postiženého zápěstí

Syndrom karpálního tunelu (latinsky syndroma canalis carpi) je tzv. útlakový syndrom. Způsobuje ho postižení či poškození středního nervu (nervus medianus) v karpálním tunelu. Tlakové poškození může vzniknout např. po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů v této oblasti nebo poslední dobou častým chronickým přetížením zápěstí při nevhodné ergonomii práce s počítačem (viz RSI). Uváděny jsou také hormonální změny v organismu, jako je užívání antikoncepce, těhotenství či menopauza.

Projevuje se častěji u žen. Mezi příznaky patří oslabená citlivost, mravenčení, pálení, trnutí a bolesti prstů rukou, které často bolí i v klidovém stavu. Postižení uvádějí, že největší bolesti pociťují v noci. Syndrom lze klinicky diagnostikovat např. studií nervového vedení či metodou EMG.

Pro úlevu od bolesti se doporučuje v pravidelných intervalech přikládat na zápěstí led. Ten tlumí bolest a urychluje hojení zánětu. Při opakované činnosti rukou je vhodné činit pravidelné přestávky, často ohýbat prsty a třepat rukama. Z výživového hlediska se doporučuje zvýšení příjmu vitamínu B6.

Léčba je možná několika způsoby. Jedinou účinnou léčbou je dekomprese karpálního tunelu. Té lze v počáteční fázi dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetnutí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Příčný průřez zapěstím v oblasti karpálního tunelu. Nervus medianus je vyznačen žlutě
Pohled zepředu na průběh nervu medianu na ruce
Související informace naleznete také v článcích středový nerv, anatomie zápěstí a karpální tunel.

Karpální tunel je průchod, kterým se některé nervy, drobné cévy a šlachy svalů dostávají z předloktí do dlaně. Ohraničen je ze stran vyvýšeninami zápěstních kostí (eminentita carpi ulnaris et radialis), zadní stěna je tvořena zápěstními kůstkami a ze předu je kryt zápěstním poutkem ohýbačů (retinaculum musculorum flexorum).[1] [2]

Spolu s mnoha dalšími strukturami zde prochází i nervus medianus, který v této oblasti může být tlačen okolními strukturami na tuhé stěny tvořené zápěstními kůstkami, což vede k následné symptomatologii syndromu karpálního tunelu.[1]

Při operativním řešení je důležité brát v potaz možnou variabilitu průběhu větví nervu medianu, jejichž přetětí je jednou z nejčastějších komplikací otevřených zákroků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HUDÁK, Radovan; KACHLÍK, David. MEMORIX ANATOMIE. 2.. vyd. Praha: Triton, 2013. 605 s. ISBN 978-80-7387-712-5. S. 577. 
  2. PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi I. svazek. Banská Bystrica: Vydavatel´stvo Osveta, 2001. 463 s. ISBN 80-8063-046-1. S. 331-332.