Syndrom karpálního tunelu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
fixace postiženého zápěstí

Syndrom karpálního tunelu (latinsky syndroma canalis carpi) je tzv. útlakový syndrom. Způsobuje ho postižení či poškození středního nervu (nervus medianus) v karpálním tunelu. Tlakové poškození může vzniknout např. po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů v této oblasti nebo poslední dobou častým chronickým přetížením zápěstí při nevhodné ergonomii práce s počítačem (viz RSI). Uváděny jsou také hormonální změny v organismu, jako je užívání antikoncepce, těhotenství či menopauza.

Projevuje se častěji u žen. Mezi příznaky patří oslabená citlivost, mravenčení, pálení, trnutí a bolesti prstů rukou, které často bolí i v klidovém stavu. Postižení uvádějí, že největší bolesti pociťují v noci. Syndrom lze klinicky diagnostikovat např. studií nervového vedení či metodou EMG.

Pro úlevu od bolesti se doporučuje v pravidelných intervalech přikládat na zápěstí led. Ten tlumí bolest a urychluje hojení zánětu. Při pravidelné činnosti rukou je vhodné činit pravidelné přestávky, často ohýbat prsty a třepat rukama. Z výživového hlediska se doporučuje zvýšení příjmu vitamínu B6.

Léčba je možná několika způsoby. Jedinou účinnou léčbou je dekomprese karpálního tunelu. Té lze v počáteční fázi dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetnutí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Příčný průřez zapěstím v oblasti karpálního tunelu. Nervus medianus je vyznačen žlutě
Pohled ze předu na průběh nervu medianu na ruce.
Související informace naleznete také v článcích středový nerv, anatomie zápěstí a karpální tunel.

Karpální tunel je průchod, kterým se některé nervy, drobné cévy a šlachy svalů dostávají z předloktí do dlaně. Ohraničen je ze stran vyvýšeninami zápěstních kostí (eminentita carpi ulnaris et radialis), zadní stěna je tvořena zápěstními kůstkami a ze předu je kryt zápěstním poutkem ohýbačů (retinaculum musculorum flexorum).[1] [2]

Spolu s mnoha dalšími strukturami zde prochází i nervus medianus, který v této oblasti může být tlačen okolními strukturami na tuhé stěny tvořené zápěstními kůstkami, což vede k následné symptomatologii syndromu karpálního tunelu.[1]

Při operativném řešení je důležité brát v potaz možnou variabilitu průběhu větví nervu medianu, jejichž přetětí je jednou z nejčastějších komplikací otevřených zákroků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HUDÁK, Radovan; KACHLÍK, David. MEMORIX ANATOMIE. 2.. vyd. Praha : Triton, 2013. 605 s. ISBN 978-80-7387-712-5. S. 577.  
  2. PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi I. svazek. Banská Bystrica : Vydavatel´stvo Osveta, 2001. 463 s. ISBN 80-8063-046-1. S. 331-332.