Kazimír I. Opolský
| Kazimír I. Opolský | |
|---|---|
| kníže opolsko-ratibořský | |
 jezdecká pečeť Kazimíra I. Opolského | |
| Doba vlády | 1211–1230 |
| Narození | 1178–1179 |
| Úmrtí | 13. května 1230 |
| Pohřben | klášter Czarnowąsy |
| Předchůdce | Měšek I. Křivonohý |
| Nástupce | Jindřich I. Bradatý |
| Manželka | Viola Opolská |
| Potomci | Měšek II. Otylý Vladislav I. Opolský Věnceslava Eufrosina Opolská |
| Otec | Měšek I. Křivonohý |
| Matka | Ludmila |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kazimír I. Opolský (pol. Kazimierz Opolski) (1178/1179[1] – 13. května 1230) byl opolsko-ratibořský kníže panující v letech 1211–1230. Pocházel z rodu Piastovců.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]
Kazimír byl nejstarším dítětem a jediným synem knížete Měška Křivonohého a jeho ženy Ludmily, pravděpodobné dcery Oty III. Dětleba z rodu Přemyslovců a ruské princezny Durancie. Datum Kazimírova narození není známo. Jeho otci Měškovi se společně s Kazimírovým bratrancem Jaroslavem Opolským podařilo osamostatnit se na Kazimírově strýci Boleslavovi I. Vysokém. Zatímco Měšek získal Ratibořské knížectví, Jaroslav se stal knížetem v Opolsku. V roce 1177 vypukla v Polsku vzpoura proti tehdejšímu knížeti Měškovi III. Starému vedená Kazimírem II. Spravedlivým a Boleslavem Vysokým. Kazimírovu otci, jenž stál na straně Měška Starého, se Boleslavova vojska podařilo porazit. Kazimír Spravedlivý si po porážce vzbouřenců chtěl Měška Křivonohého udobřit a předal mu proto Seveřsko, Bytomsko a Osvětimsko vydělené z Malopolska. Kazimír se zároveň stal kmotrem Měškova syna – po něm dostal Kazimír I. Opolský své jméno. Kazimír Opolský se proto narodil někdy brzy po vzpouře proti Měškovi Starému, pravděpodobně mezi lety 1178 a 1179. I nadále Měšek Křivonohý stál v táboře Měška Starého a to i po smrti knížete Kazimíra II. Spravedlivého. Na straně Měška Starého pak spolu s Jaroslavem Opolským válčil i v bitvě u Mozgawy.
Po smrti bratra Boleslava I. Vysokého Kazimírův otec připojil ke svému knížectví i Opolsko. Tímto připojením se Opolsko stalo součástí Horního Slezska. Roku 1210 papež Inocenc III. vydal bulu, kterou v Polsku obnovil seniorát – dědičné právo nejstaršího člena rodu na vládu. Nejstarším Piastovcem byl tehdy Měšek I. Křivonohý, Kazimírův otec. Ačkoli dobyl Krakov, již 16. května 1211 zemřel.
Vládce Opolsko-ratibořska
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Měška I. Křivonohého, se polským knížetem stal nejstarší syn Kazimíra Spravedlivého, Lešek I. Bílý. Opolsko-ratibořským knížetem se stal jediný Měškův syn a dědic Kazimír I. Opolský. Po nástupu na knížecí stolec se připojil do tábora „juniorů“, ve kterém byli kromě něj Vladislav Odonic, Konrád I. Mazovský a Lešek I. Bílý. Tato strana bojovala proti „seniorům“, tedy Jindřichu I. Bradatému a Vladislavovi III. Tenkonohému. Junioři aktivně podporovali církev, stejně tak i Kazimír, který spolu s dalšími knížaty pro vratislavského biskupa Vavřince Doliveta na sněmu ve Wolbórzu v roce 1215 vydal imunitu a privilegia.[2]
Spolupráce s církví ochránila Ratibořsko, nikoli však Opolsko, na které si dělal nárok Jindřich I. Bradatý. V nebezpečí byly také země, které předal Kazimír II. Spravedlivý Měškovi, tedy Seveřsko, Bytomsko a Osvětimsko. Na ty si dělal nárok Lešek I. Bílý. Během Kazimírovy vlády došlo k změně knížecího sídla; Kazimír přesídlil z Ratiboře do Opolí. Za jeho vlády probíhala kolonizaci Horního Slezska Němci. Nejprve v rámci tohoto kolonizačního procesu vzniklo město Leśnica, poté Biała, Gościęcin a Olesno. Tento proces výrazně prospěl ekonomice Horního Slezska, přesto zde však kolonizace neprobíhala v takové míře, jako v Dolním Slezsku.[2] Na Kazimírově dvoře se zdržovali emigranti z Malopolska, jako například členové rodu Grificů. Jeden z členů tohoto rodu Klement z Brzeźnice financoval část stavby hradeb města Opolí.
Ve 20. letech 13. století probíhal vzestup dolnoslezského knížete a Kazimírova souseda Jindřicha Bradatého, což výrazně změnilo geopolitickou situaci Kazimírových zemí. Kazimír proto s Jindřichem uzavřel spojenectví, které se poprvé projevilo v roce 1225, kdy Kazimír Jindřicha vojensky podpořil v útoku na Krakov. Po zavraždění Leška I. Bílého Kazimír ke svému knížectví s podporou Jindřicha Bradatého připojil pevnost Czeladź.
Kazimír I. Opolský zemřel 13. května 1230. Byl pochován v klášteře Czarnowąsy, který za svého života podporoval a financoval.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Kazimíru I. Opolskému bylo v době jeho svatby již více než třicet let, což bylo značně nestandardní. Datum jeho svatby s Violou je neznámé, snad k ní došlo při návratu Kazimíra z Páté křížové výpravy, zřejmě někdy v letech 1217–1218, určitě pak po smrti jeho otce mezi lety 1212–1220. Violin původ je neznámý, podle kronikáře Jana Długosze pocházela z Druhé Bulharské říše. Měli spolu čtyři děti.[3][4][5]
- Měšek II. Opolsko-Ratibořský (asi 1220 – 22. říjen 1246), nástupce otce v Opolsko-Ratibořsku
- Vladislav I. Opolský (asi 1225 – 27. srpen/13. září 1282?), kníže opolsko-ratibořský od roku 1246
- Věnceslava – jeptiška v Czarnowąsech
- Eufrosina Opolská (1228/1230 – 4. listopad 1292), první manžel Kazimír I. Kujavský, druhý manžel Mstivoj II.
Po Kazimírově smrti se stal regentem za nezletilé syny Jindřich Bradatý, jejich opatrovnicí se stala Kazimírova manželka Viola.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Casimir I of Opole na anglické Wikipedii.
- ↑ JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. Krakov: Avalon, 2007. 501 s. ISBN 978-83-60448-28-1. S. 91.
- ↑ a b BAKALA, Jaroslav. Kazimír I. Opolský ve světle listinných svědectví. In: Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. 1/2008 : Confinia Silesiae (K životnímu jubileu Rudolfa Žáčka). Opava: Slezská univerzita v Opavě. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd, 2008. ISSN 1803-411X.
- ↑ MIROSLAV, Marek. Genealogy.EU. [online]. [cit. 2004-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Genealogical database by Herbert Stoyan [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-10.
- ↑ KAZIMIERZ I OPOLSKI [online]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimír I. Opolský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Měšek I. Křivonohý |
|
Kníže opolský 1211–1230 kníže opolsko-ratibořský |
|
Nástupce: Měšek II. Otylý |
| Předchůdce: Měšek I. Křivonohý |
|
Kníže ratibořský 1211–1230 kníže opolsko-ratibořský |
|
Nástupce: Jindřich I. Bradatý (regent) |
