Katherine Jenkinsová
Katherine Jenkins | |
---|---|
Katherine Jenkinsová v srpnu 2011 | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Katherine Jenkins |
Narození | 29. června 1980 (44 let) Neath, Wales, Spojené království |
Žánry | crossover, pop opera, klasika |
Hlasový obor | mezzosoprán |
Aktivní roky | 1998– |
Vydavatelé | Universal Warner Music Group |
Ocenění | důstojník Řádu britského impéria Classic Brit Awards |
Manžel(ka) | Andrew Levitas (od 2014) |
Web | KatherineJenkins.co.uk |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katherine Jenkinsová (* 29. června 1980, Neath) je velšská operní pěvkyně – mezzosopranistka a populární představitelka žánru klasického crossoveru,[1][2] která interpretuje širokou škálu operních árií, popových písní, muzikálových šlágrů a opakovaně vystupuje při veřejném přednesu hymny.[3]
Poté, co v mládí vyhrála pěveckou soutěž, vystudovala londýnskou Královskou hudební akademii (Royal Academy of Music), pracovala v modelingu a dávala hodiny zpěvu. Do širokého povědomí vstoupila v roce 2003, když zpívala ve Westminsterské katedrále na počest stříbrného jubilea papeže Jana Pavla II.
Od roku 2004 vydala několik alb, které zaznamenaly úspěch v britských i zahraničních hitparádách. V letech 2005 a 2006 její desky obdržely cenu Classic BRIT Awards v kategorii Album roku. Koncertovala také pro britské jednotky na misích v Iráku a Afghánistánu, vystupovala na sportovních akcích, v televizních pořadech a při charitativních událostech. Na jaře 2012 účinkovala v televizní taneční soutěži Dancing with the Stars, konané ve Spojených státech, kde skončila ve finále.[4]
25. prosince 2010 se Katherine objevila ve vánočním speciálu "A Christmas Carol" Britského seriálu Doctor Who (Pán času). Po boku Matta Smithe jako Doktora si zahrála dívku Abigail, která má v příběhu poměrně velkou důležitost. Nesmíme opomenout, že v této epizodě si navíc i zazpívala a svým zpěvem uklidnila žraloka.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se roku 1980 ve velšském Neathu[5], kde byly spolu se sestrou Laurou vychovávány rodiči Selwynem Johnem a Susan Jenkinsovými.
Po ukončení místní základní školy v Neathu a všeobecně zaměřené střední školy (Dwr-y-Felin Comprehensive School)[6] pokračovala studiem na Královské hudební akademii v Londýně (Royal Academy of Music),[6] kam v sedmnácti letech obdržela stipendium. Na ní absolvovala italštinu, němčinu, francouzštinu a ruštinu. Závěrečné zkoušky složila s vyznamenáním[7] a obdržela diplom v učitelství zpěvu.
Následně pracovala na volné noze jako učitelka zpěvu, provázela turisty na největším vyhlídkovém kole světa – Londýnském oku, a živila se také jako modelka,[8] když tuto dráhu nastoupila soutěží krásy, v níž se stala Tváří Walesu 2000 (Face of Wales). Poté se pokusila prorazit v hudebním průmyslu jako zpěvačka.[6] Po zaslání demonahrávky do vydavatelství Universal Classics and Jazz byla pozvána na pohovor, kde zazpívala árii „Una voce poco fa“ z Rossiniho Lazebníka sevillského.[8] Universal se s ní rozhodlo podepsat smlouvu na šest alb,[8] nejlukrativnější kontrakt v dějinách britské klasické hudby, v celkové výši 1 milionu liber.[6][9][10]
Hudební kariéra
[editovat | editovat zdroj]Vydaná alba
[editovat | editovat zdroj]V období 2004–2008 se šest ze sedmi sólových alb pěvkyně dostalo na vrchol britských hitparád klasické hudby a celková prodejnost činila více než 4 miliony nahrávek. Debutová deska Premiere se po vydání stala nejrychleji prodávaným albem od britské mezzosopranistky[6] a Jenkinsová měla jako první britský crossoverový umělec dvě alba na čele hitparády v jediném roce.[11] Pěvkyně také jako první ženská umělkyně obdržela dvě hudební ceny Classic BRIT Awards v kategorii Album roku za sebou. Nejdříve ocenění získala v pořadí druhá deska Second Nature, která dosáhla na 16. příčku hitparády UK Albums Chart[9] a stala se albem roku BRIT Award 2005.
Italské zpracování písně Dolly Partonové „I Will Always Love You“ (L'Amore Sei Tu) uvedla živě 28. srpna 2008 v západoyorkshirském Nostell Priory. Jednalo se o první skladbu z třetí sólové desky Living a Dream. Po jejím vydání se album drželo v první trojce hitparády klasické hudby.[6][12] Přímo na čele setrvalo téměř rok a čtvrtou pozici také zaznamenalo v britském žebříčku populární hudby.[12] Living a Dream pak získalo cenu BRIT Award 2006 pro album roku.[13][14]
Čtvrtá dlouhohrající nahrávka, vydaná 6. listopadu 2006, nesla název Serenade. V hlavních britských žebříčcích se vyhoupla na pátou pozici a prodejnost v prvním týdnu dosáhla 50 000 kopií, rekordní úrovně v žánru vážné hudby.[6] Páté album Rejoice bylo uvedeno do prodeje 19. listopadu 2007. Obsahuje repertoár zkomponovaný přímo pro zpěvačku.[15] Dvě z písní napsal Gary Barlow ze skupiny Take That.[16] V popové hitparádě dosáhlo nejvýše na třetí pozici,[17] kde porazilo nahrávky Spice Girls a Girls Aloud.[18] Jenkinsová k tomu uvedla: „Nikdy jsem si nedovedla představit, když jsem je jako malá holka poslouchala v rádiu, že bych mohla být v prodejnosti lepší, než Spice Girls a Céline Dion“.[18]
Dne 20. října 2008 bylo vydáno šesté studiové album nazvané Sacred Arias, poslední produkované labelem Universal Music. Již 19. října deník The Daily Telegraph napsal, že pěvkyně podepsala největší smlouvu v historii vážné hudby s vydavatelstvím Warner Music, a to v celkové výši 10 milionů dolarů.[19]
V pořadí sedmá deska Believe, první z dílny vydavatelství Warner Music, vyšla 26. října 2009. Album také obohatili hosté, včetně Andrey Bocelliho, Andrého Rieu a Chrise Bottiho. V roce 2011 pak bylo vydáno album Daydream.
Živá vystoupení
[editovat | editovat zdroj]V říjnu 2003 vystoupila ve Westminsterské katedrále na počest stříbrného jubilea papeže Jana Pavla II. a následně se účastnila turné Aleda Jonese.[7][20] Při Mistrovství světa v rugby 2003 debutovala v operním domu Sydney Opera House[8] a v srpnu 2004 zaznamenala premiéru na americkém pódiu, když se objevila na koncertu Hayley Westenrové v newyorském Joe's Pubu.[7]
Na rugbyovém utkání přednesla jako první zpěvačka hymnu Home Nations nazvanou „The Power of Four“ a velšskou národní hymnu „Hen Wlad Fy Nhadau“ začala pravidelně zpívat při mezinárodních zápasech velšského rugbyového týmu,[8] jehož se stala oficiálním talismanem.[10]
Dne 22. ledna 2005 účinkovala v Cardiffu na charitativní akci v rámci pomoci obětem po zemětřesení v Jihovýchodní Asii.[10] V létě téhož roku vystoupila na berlínském pódiu při sérii koncertů Live 8.[21]
Velšskou hymnu také přednesla při finále fotbalového FA Cupu dne 17. května 2008 mezi kluby Cardiff City a Portsmouth FC, jakožto první zpěvák účinkující při této příležitosti.[22] Na počátku roku 2009 se objevila po boku Plácida Dominga na koncertu v Jižní Koreji, třetím společném vystoupení po koncertech v Hongkongu 2008 a Athénách 2007. Dne 24. května 2010 přednesla v buenosaireském fotbalovém stánku River Plate Stadium kanadskou hymnu během přípravného utkání Argentiny a Kanady před Mistrovství světa ve fotbale 2010.[23]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Ve věku patnácti let, zemřel tehdy sedmdesátiletý otec Selwyn Jenkins na plicní karcinom.[6][24] V devatenácti letech, během studií na Královské hudební akademii, byla neznámým útočníkem fyzicky napadena a okradena. Násilník se pokusil o znásilnění, kterému se ubránila.[25][26]
Na Vánoce 2005 a 2006 navštívila britské vojáky v Iráku.[11][27] Při první návštěvě cestovala helikoptérou do Shaibahu, kde se nacházela největší britská základna v jižním Iráku. Během letu se vrtulník stal terčem útoku střel. Díky účinné protiraketové obraně stroj bezpečně přistál.[28]
V listopadu 2008 se v rozhovoru pro deník Daily Mail přiznala, že jako studentka měla zkušenost s lehkými drogami (extáze, cannabis). Poté, co podepsala profesionální smlouvu v roce 2003, s jejich užíváním skončila. V interview přímo uvedla, že „braní drog je největším zklamáním mého života“.[29]
Životopis nazvaný Time to Say Hello vyšel 28. ledna 2008. Na pokračování byl také přetištěn v nedělním The Mail on Sunday.[26]
Na počátku roku 2007 se poprvé objevila v žebříčku nejbohatších mladých Britů, sestavovaném Sunday Times, v němž jí patřilo 62. místo s odhadovaným majetkem 9 milionů liber.[30] V roce 2010, již sdílela s Leonou Lewisovou a Charlotte Churchovou 11. příčku s měním cca 11 milionů liber.
V červenci 2010 zakoupila dům společně s televizním moderátorem Gethinem Jonesem.[31] V únoru 2011 se zasnoubili, ovšem 30. prosince téhož roku bylo oznámeno, že se dvojice rozešla.[32] Hlásí se k vegetariánství.[33]
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]Singly
[editovat | editovat zdroj]Rok | Singl | Nejvyšší umístění | Album | |
---|---|---|---|---|
Velká Británie [34] |
Německo [35] | |||
2005 | „Time to Say Goodbye“ | 76. | — | Second Nature |
2006 | „Do Not Stand at My Grave & Weep“ | — | — | Living a Dream |
„Green, Green Grass of Home“ | 62. | — | Serenade | |
2007 | „I (Who Have Nothing)“ | — | — | Rejoice |
2008 | „Hallelujah“ | 112. | — | Sacred Arias |
2009 | „I Believe“ (s Bocellim) | — | — | Believe |
„Bring Me to Life“ | 74. | 46. | ||
„Angel“ | — | — | ||
2010 | „Love Never Dies“ | — | — | |
„Fear of Falling“ | — | — |
Alba
[editovat | editovat zdroj]Studiová alba
[editovat | editovat zdroj]- 2004: Premiere
- 2004: Second Nature
- 2005: Living a Dream
- 2006: Serenade
- 2007: Rejoice
- 2008: Sacred Arias
- 2009: Believe
- 2011: Daydream
Další alba
[editovat | editovat zdroj]- 2005: La Diva (severoamerická verze Second Nature)
- 2007: From the Heart (vydáno v ČLR, kompilace předešlých alb)
- 2009: Serenade – Deluxe Edition
- 2009: The Ultimate Collection (kompilace)
- 2011: Sweetest Love (kompilace)
- 2011: One Fine Day (kompilace)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katherine Jenkins na anglické Wikipedii.
- ↑ "Profile on Classical Crossover.co.uk Archivováno 13. 7. 2018 na Wayback Machine.". Retrieved 28 October 2009.
- ↑ "Profile on Classical Archives". Retrieved 28 October 2009.
- ↑ Katherine Jenkins [online]. classicfm.co.uk [cit. 2012-02-12]. Dostupné online.
- ↑ CLARKE, Suzan. Dancing With the Stars Season 14: William Levy and Katherine Jenkins Heat Up the Dance Floor on Latin Night [online]. ABC News, 16 April 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné online.
- ↑ "Katherine Jenkins". BBC Online. Retrieved 3 May 2007.
- ↑ a b c d e f g h Langley, William. "Not just a pretty voice Archivováno 7. 11. 2007 na Wayback Machine.". The Daily Telegraph, 15 June 2004. Retrieved 5 September 2007.
- ↑ a b c Foley, Jack. "Katherine Jenkins – more than just a Welsh pretty face Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.". indielondon.co.uk. Retrieved 16 October 2007.
- ↑ a b c d e Sweeting, Adam. "A treat for the dads and lads... Archivováno 9. 3. 2005 na Wayback Machine.". The Daily Telegraph, 3 March 2005. Retrieved 13 February 2008.
- ↑ a b "Katherine Jenkins Biography". BBC Online. Retrieved 16 October 2007.
- ↑ a b c Bourton, Tom. "The rise of Katherine Jenkins". BBC News, 25 May 2005. Retrieved 6 September 2007.
- ↑ a b "Jenkins' festive show for troops". BBC News, 22 October 2005. Retrieved 3 May 2007.
- ↑ a b Franks, Alan. "The Katherine Jenkins diversity show". The Times, 23 November 2007. Retrieved 23 November 2007.
- ↑ "Sting on Classical Brit shortlist". BBC News, 2 April 2007. Retrieved 16 October 2007.
- ↑ West, Dave. "Soprano delighted with second Brit win". Digital Spy 6 May 2006. Retrieved 6 September 2007.
- ↑ Jones, Hannah. "I’ve got a story to tell, says Kath". Western Mail, 6 October 2007. Retrieved 19 October 2007.
- ↑ "Details of Katherine Jenkins' fifth album Rejoice[nedostupný zdroj]". BBC Online, 9 October 2007. Retrieved 16 October 2007.
- ↑ "Lewis holds on to chart top spots". BBC News, 25 November 2007. Retrieved 26 November 2007.
- ↑ a b Price, Karen. "Katherine Jenkins beats Spice Girls in album charts". Western Mail, 26 November 2007. Retrieved 26 November 2007.
- ↑ HOPE, Christopher. Singer Katherine Jenkins agrees $10million record deal to break America. The Telegraph. London: 19 October 2008. Dostupné online [cit. 19 October 2008].
- ↑ "Katherine Jenkins Biography". BBC Online. Retrieved 16 October 2007.
- ↑ "Live 8 concert line-ups". The Guardian, 29 June 2005. Retrieved 6 September 2007.
- ↑ Szczepanik, Nick and Kempson, Russell. "Cup Final fans are urged to show respect". The Times, 17 May 2008. Retrieved 17 May 2008.
- ↑ What's new, Buenos Aires? Katherine Jenkins wears her favourite figure-hugging Posh dress to sing at Argentina match. Daily Mail. London: 25 May 2010. Dostupné online.
- ↑ Greenstreet, Rosanna. "Q&A". The Guardian, 23 September 2006. Retrieved 6 September 2007.
- ↑ Simpson, Richard. "Opera star Katherine Jenkins: The night I fought off a sex attacker". Daily Mail, 14 October 2007. Retrieved 13 June 2011.
- ↑ a b Simpson, Rin. "Katherine Jenkins says she'll never forget attacker". Western Mail, 14 January 2008. Retrieved 12 February 2008.
- ↑ "Jenkins performs for Iraq troops". BBC News, 23 December 2005. Retrieved 24 December 2006.
- ↑ "G.I. Jenkins: How the Welsh opera diva Katherine swapped designer dresses for desert camouflage" by Katherine Jenkins, Daily Mail, 20 January 2008. Retrieved 12 February 2008.
- ↑ Morgan, Piers. "I took drugs and I'm ashamed, reveals heavenly soprano Katherine Jenkins". Daily Mail, 1 November 2008 . Retrieved 3 November 2008.
- ↑ "Katherine Jenkins, Sunday Times richlist". The Times. Retrieved 3 May 2007.
- ↑ "I’m Gethin married! Engagement joy for Katherine Jenkins and her Blue Peter boyfriend" by Katie Nicholl, Daily Mail (6 February 2011). Retrieved 7 February 2011.
- ↑ Katherine Jenkins and Gethin Jones announce split [online]. BBC, 30 December 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné online.
- ↑ "When Piers met Katherine Jenkins" Archivováno 11. 11. 2013 na Wayback Machine. by Piers Morgan, GQ Magazine (16 August 2011). Retrieved 21 March 2012.
- ↑ Sur Telegraph.
- ↑ Sur la BBC.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Katherine Jenkins na Wikimedia Commons
- (anglicky) Katherine Jenkinsová – oficiální stránky
- Katherine Jenkins v Internet Movie Database (anglicky)
- (anglicky) Katherine Jenkinsová na BBC Wales