Katherine Jenkinsová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katherine Jenkins
Katherine Jenkinsová v srpnu 2011
Katherine Jenkinsová v srpnu 2011
Základní informace
Rodné jménoKatherine Jenkins
Narození29. června 1980 (43 let)
Neath, Wales, Spojené království
Žánrycrossover, pop opera, klasika
Hlasový obormezzosoprán
Aktivní roky1998
VydavateléUniversal
Warner Music Group
Oceněnídůstojník Řádu britského impéria
Manžel(ka)Andrew Levitas (od 2014)
WebKatherineJenkins.co.uk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katherine Jenkinsová (* 29. června 1980, Neath) je velšská operní pěvkyně – mezzosopranistka a populární představitelka žánru klasického crossoveru,[1][2] která interpretuje širokou škálu operních árií, popových písní, muzikálových šlágrů a opakovaně vystupuje při veřejném přednesu hymny.[3]

Poté, co v mládí vyhrála pěveckou soutěž, vystudovala londýnskou Královskou hudební akademii (Royal Academy of Music), pracovala v modelingu a dávala hodiny zpěvu. Do širokého povědomí vstoupila v roce 2003, když zpívala ve Westminsterské katedrále na počest stříbrného jubilea papeže Jana Pavla II.

Od roku 2004 vydala několik alb, které zaznamenaly úspěch v britských i zahraničních hitparádách. V letech 2005 a 2006 její desky obdržely cenu Classic BRIT Awards v kategorii Album roku. Koncertovala také pro britské jednotky na misích v IrákuAfghánistánu, vystupovala na sportovních akcích, v televizních pořadech a při charitativních událostech. Na jaře 2012 účinkovala v televizní taneční soutěži Dancing with the Stars, konané ve Spojených státech, kde skončila ve finále.[4]

25. prosince 2010 se Katherine objevila ve vánočním speciálu "A Christmas Carol" Britského seriálu Doctor Who (Pán času). Po boku Matta Smithe jako Doktora si zahrála dívku Abigail, která má v příběhu poměrně velkou důležitost. Nesmíme opomenout, že v této epizodě si navíc i zazpívala a svým zpěvem uklidnila žraloka.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1980 ve velšském Neathu[5], kde byly spolu se sestrou Laurou vychovávány rodiči Selwynem Johnem a Susan Jenkinsovými.

Po ukončení místní základní školy v Neathu a všeobecně zaměřené střední školy (Dwr-y-Felin Comprehensive School)[6] pokračovala studiem na Královské hudební akademii v Londýně (Royal Academy of Music),[6] kam v sedmnácti letech obdržela stipendium. Na ní absolvovala italštinu, němčinu, francouzštinu a ruštinu. Závěrečné zkoušky složila s vyznamenáním[7] a obdržela diplom v učitelství zpěvu.

Následně pracovala na volné noze jako učitelka zpěvu, provázela turisty na největším vyhlídkovém kole světa – Londýnském oku, a živila se také jako modelka,[8] když tuto dráhu nastoupila soutěží krásy, v níž se stala Tváří Walesu 2000 (Face of Wales). Poté se pokusila prorazit v hudebním průmyslu jako zpěvačka.[6] Po zaslání demonahrávky do vydavatelství Universal Classics and Jazz byla pozvána na pohovor, kde zazpívala árii „Una voce poco fa“ z Rossiniho Lazebníka sevillského.[8] Universal se s ní rozhodlo podepsat smlouvu na šest alb,[8] nejlukrativnější kontrakt v dějinách britské klasické hudby, v celkové výši 1 milionu liber.[6][9][10]

Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vydaná alba[editovat | editovat zdroj]

V období 2004–2008 se šest ze sedmi sólových alb pěvkyně dostalo na vrchol britských hitparád klasické hudby a celková prodejnost činila více než 4 miliony nahrávek. Debutová deska Premiere se po vydání stala nejrychleji prodávaným albem od britské mezzosopranistky[6] a Jenkinsová měla jako první britský crossoverový umělec dvě alba na čele hitparády v jediném roce.[11] Pěvkyně také jako první ženská umělkyně obdržela dvě hudební ceny Classic BRIT Awards v kategorii Album roku za sebou. Nejdříve ocenění získala v pořadí druhá deska Second Nature, která dosáhla na 16. příčku hitparády UK Albums Chart[9] a stala se albem roku BRIT Award 2005.

Katherine Jenkinsová, 2011

Italské zpracování písně Dolly Partonové „I Will Always Love You“ (L'Amore Sei Tu) uvedla živě 28. srpna 2008 v západoyorkshirském Nostell Priory. Jednalo se o první skladbu z třetí sólové desky Living a Dream. Po jejím vydání se album drželo v první trojce hitparády klasické hudby.[6][12] Přímo na čele setrvalo téměř rok a čtvrtou pozici také zaznamenalo v britském žebříčku populární hudby.[12] Living a Dream pak získalo cenu BRIT Award 2006 pro album roku.[13][14]

Čtvrtá dlouhohrající nahrávka, vydaná 6. listopadu 2006, nesla název Serenade. V hlavních britských žebříčcích se vyhoupla na pátou pozici a prodejnost v prvním týdnu dosáhla 50 000 kopií, rekordní úrovně v žánru vážné hudby.[6] Páté album Rejoice bylo uvedeno do prodeje 19. listopadu 2007. Obsahuje repertoár zkomponovaný přímo pro zpěvačku.[15] Dvě z písní napsal Gary Barlow ze skupiny Take That.[16] V popové hitparádě dosáhlo nejvýše na třetí pozici,[17] kde porazilo nahrávky Spice GirlsGirls Aloud.[18] Jenkinsová k tomu uvedla: „Nikdy jsem si nedovedla představit, když jsem je jako malá holka poslouchala v rádiu, že bych mohla být v prodejnosti lepší, než Spice Girls a Céline Dion“.[18]

Dne 20. října 2008 bylo vydáno šesté studiové album nazvané Sacred Arias, poslední produkované labelem Universal Music. Již 19. října deník The Daily Telegraph napsal, že pěvkyně podepsala největší smlouvu v historii vážné hudby s vydavatelstvím Warner Music, a to v celkové výši 10 milionů dolarů.[19]

V pořadí sedmá deska Believe, první z dílny vydavatelství Warner Music, vyšla 26. října 2009. Album také obohatili hosté, včetně Andrey Bocelliho, Andrého RieuChrise Bottiho. V roce 2011 pak bylo vydáno album Daydream.

Živá vystoupení[editovat | editovat zdroj]

Katherine Jenkinsová, 2011

V říjnu 2003 vystoupila ve Westminsterské katedrále na počest stříbrného jubilea papeže Jana Pavla II. a následně se účastnila turné Aleda Jonese.[7][20] Při Mistrovství světa v rugby 2003 debutovala v operním domu Sydney Opera House[8] a v srpnu 2004 zaznamenala premiéru na americkém pódiu, když se objevila na koncertu Hayley Westenrovénewyorském Joe's Pubu.[7]

Na rugbyovém utkání přednesla jako první zpěvačka hymnu Home Nations nazvanou „The Power of Four“ a velšskou národní hymnu „Hen Wlad Fy Nhadau“ začala pravidelně zpívat při mezinárodních zápasech velšského rugbyového týmu,[8] jehož se stala oficiálním talismanem.[10]

Dne 22. ledna 2005 účinkovala v Cardiffu na charitativní akci v rámci pomoci obětem po zemětřesení v  Jihovýchodní Asii.[10] V létě téhož roku vystoupila na berlínském pódiu při sérii koncertů Live 8.[21]

Velšskou hymnu také přednesla při finále fotbalového FA Cupu dne 17. května 2008 mezi kluby Cardiff CityPortsmouth FC, jakožto první zpěvák účinkující při této příležitosti.[22] Na počátku roku 2009 se objevila po boku Plácida Dominga na koncertu v Jižní Koreji, třetím společném vystoupení po koncertech v Hongkongu 2008 a Athénách 2007. Dne 24. května 2010 přednesla v buenosaireském fotbalovém stánku River Plate Stadium kanadskou hymnu během přípravného utkání ArgentinyKanady před Mistrovství světa ve fotbale 2010.[23]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Ve věku patnácti let, zemřel tehdy sedmdesátiletý otec Selwyn Jenkins na plicní karcinom.[6][24] V devatenácti letech, během studií na Královské hudební akademii, byla neznámým útočníkem fyzicky napadena a okradena. Násilník se pokusil o znásilnění, kterému se ubránila.[25][26]

Katherine Jenkinsová, 2011

Na Vánoce 2005 a 2006 navštívila britské vojáky v Iráku.[11][27] Při první návštěvě cestovala helikoptérou do Shaibahu, kde se nacházela největší britská základna v jižním Iráku. Během letu se vrtulník stal terčem útoku střel. Díky účinné protiraketové obraně stroj bezpečně přistál.[28]

V listopadu 2008 se v rozhovoru pro deník Daily Mail přiznala, že jako studentka měla zkušenost s lehkými drogami (extáze, cannabis). Poté, co podepsala profesionální smlouvu v roce 2003, s jejich užíváním skončila. V interview přímo uvedla, že „braní drog je největším zklamáním mého života“.[29]

Životopis nazvaný Time to Say Hello vyšel 28. ledna 2008. Na pokračování byl také přetištěn v nedělním The Mail on Sunday.[26]

Na počátku roku 2007 se poprvé objevila v žebříčku nejbohatších mladých Britů, sestavovaném Sunday Times, v němž jí patřilo 62. místo s odhadovaným majetkem 9 milionů liber.[30] V roce 2010, již sdílela s Leonou Lewisovou a Charlotte Churchovou 11. příčku s měním cca 11 milionů liber.

V červenci 2010 zakoupila dům společně s televizním moderátorem Gethinem Jonesem.[31] V únoru 2011 se zasnoubili, ovšem 30. prosince téhož roku bylo oznámeno, že se dvojice rozešla.[32] Hlásí se k vegetariánství.[33]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Singly[editovat | editovat zdroj]

Katherine Jenkinsová, 2011
Rok Singl Nejvyšší umístění Album
Velká Británie
[34]
Německo
[35]
2005 Time to Say Goodbye 76. Second Nature
2006 „Do Not Stand at My Grave & Weep“ Living a Dream
„Green, Green Grass of Home“ 62. Serenade
2007 „I (Who Have Nothing)“ Rejoice
2008 „Hallelujah“ 112. Sacred Arias
2009 „I Believe“ (s Bocellim) Believe
„Bring Me to Life“ 74. 46.
„Angel“
2010 „Love Never Dies“
„Fear of Falling“

Alba[editovat | editovat zdroj]

Studiová alba[editovat | editovat zdroj]

  • 2004: Premiere
  • 2004: Second Nature
  • 2005: Living a Dream
  • 2006: Serenade
  • 2007: Rejoice
  • 2008: Sacred Arias
  • 2009: Believe
  • 2011: Daydream

Další alba[editovat | editovat zdroj]

  • 2005: La Diva (severoamerická verze Second Nature)
  • 2007: From the Heart (vydáno v ČLR, kompilace předešlých alb)
  • 2009: Serenade – Deluxe Edition
  • 2009: The Ultimate Collection (kompilace)
  • 2011: Sweetest Love (kompilace)
  • 2011: One Fine Day (kompilace)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katherine Jenkins na anglické Wikipedii.

  1. "Profile on Classical Crossover.co.uk Archivováno 13. 7. 2018 na Wayback Machine.". Retrieved 28 October 2009.
  2. "Profile on Classical Archives". Retrieved 28 October 2009.
  3. Katherine Jenkins [online]. classicfm.co.uk [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CLARKE, Suzan. Dancing With the Stars Season 14: William Levy and Katherine Jenkins Heat Up the Dance Floor on Latin Night [online]. ABC News, 16 April 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. "Katherine Jenkins". BBC Online. Retrieved 3 May 2007.
  6. a b c d e f g h Langley, William. "Not just a pretty voice Archivováno 7. 11. 2007 na Wayback Machine.". The Daily Telegraph, 15 June 2004. Retrieved 5 September 2007.
  7. a b c Foley, Jack. "Katherine Jenkins – more than just a Welsh pretty face Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.". indielondon.co.uk. Retrieved 16 October 2007.
  8. a b c d e Sweeting, Adam. "A treat for the dads and lads... Archivováno 9. 3. 2005 na Wayback Machine.". The Daily Telegraph, 3 March 2005. Retrieved 13 February 2008.
  9. a b "Katherine Jenkins Biography". BBC Online. Retrieved 16 October 2007.
  10. a b c Bourton, Tom. "The rise of Katherine Jenkins". BBC News, 25 May 2005. Retrieved 6 September 2007.
  11. a b "Jenkins' festive show for troops". BBC News, 22 October 2005. Retrieved 3 May 2007.
  12. a b Franks, Alan. "The Katherine Jenkins diversity show". The Times, 23 November 2007. Retrieved 23 November 2007.
  13. "Sting on Classical Brit shortlist". BBC News, 2 April 2007. Retrieved 16 October 2007.
  14. West, Dave. "Soprano delighted with second Brit win". Digital Spy 6 May 2006. Retrieved 6 September 2007.
  15. Jones, Hannah. "I’ve got a story to tell, says Kath". Western Mail, 6 October 2007. Retrieved 19 October 2007.
  16. "Details of Katherine Jenkins' fifth album Rejoice[nedostupný zdroj]". BBC Online, 9 October 2007. Retrieved 16 October 2007.
  17. "Lewis holds on to chart top spots". BBC News, 25 November 2007. Retrieved 26 November 2007.
  18. a b Price, Karen. "Katherine Jenkins beats Spice Girls in album charts". Western Mail, 26 November 2007. Retrieved 26 November 2007.
  19. HOPE, Christopher. Singer Katherine Jenkins agrees $10million record deal to break America. The Telegraph. London: 19 October 2008. Dostupné online [cit. 19 October 2008]. (anglicky) 
  20. "Katherine Jenkins Biography". BBC Online. Retrieved 16 October 2007.
  21. "Live 8 concert line-ups". The Guardian, 29 June 2005. Retrieved 6 September 2007.
  22. Szczepanik, Nick and Kempson, Russell. "Cup Final fans are urged to show respect". The Times, 17 May 2008. Retrieved 17 May 2008.
  23. What's new, Buenos Aires? Katherine Jenkins wears her favourite figure-hugging Posh dress to sing at Argentina match. Daily Mail. London: 25 May 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Greenstreet, Rosanna. "Q&A". The Guardian, 23 September 2006. Retrieved 6 September 2007.
  25. Simpson, Richard. "Opera star Katherine Jenkins: The night I fought off a sex attacker". Daily Mail, 14 October 2007. Retrieved 13 June 2011.
  26. a b Simpson, Rin. "Katherine Jenkins says she'll never forget attacker". Western Mail, 14 January 2008. Retrieved 12 February 2008.
  27. "Jenkins performs for Iraq troops". BBC News, 23 December 2005. Retrieved 24 December 2006.
  28. "G.I. Jenkins: How the Welsh opera diva Katherine swapped designer dresses for desert camouflage" by Katherine Jenkins, Daily Mail, 20 January 2008. Retrieved 12 February 2008.
  29. Morgan, Piers. "I took drugs and I'm ashamed, reveals heavenly soprano Katherine Jenkins". Daily Mail, 1 November 2008 . Retrieved 3 November 2008.
  30. "Katherine Jenkins, Sunday Times richlist". The Times. Retrieved 3 May 2007.
  31. "I’m Gethin married! Engagement joy for Katherine Jenkins and her Blue Peter boyfriend" by Katie Nicholl, Daily Mail (6 February 2011). Retrieved 7 February 2011.
  32. Katherine Jenkins and Gethin Jones announce split [online]. BBC, 30 December 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. "When Piers met Katherine Jenkins" Archivováno 11. 11. 2013 na Wayback Machine. by Piers Morgan, GQ Magazine (16 August 2011). Retrieved 21 March 2012.
  34. Sur Telegraph.
  35. Sur la BBC.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]