Katedrála svatého Jakuba (Šibenik)

Katedrála svatého Jakuba v Šibeniku
Místo
Stát	Chorvatsko
Souřadnice	43°44′8″ s. š., 15°53′21″ v. d.
Základní informace
Církev	katolicismus
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Architekt	Juraj Dalmatský
Stavební sloh	renesanční architektura
Výstavba	1431
Další informace
Adresa	Trg Republike Hrvatske 1, 22000 Šibenik, Šibenik, Chorvatsko
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála svatého Jakuba v Šibeniku (chorvatsky Katedrala svetog Jakova u Šibeniku) je katedrála římskokatolické církve a sídlo šibenického biskupa v chorvatském Šibeniku. Katedrála je od roku 2000 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.

Historie

Na místě dnešní katedrály stával románský kostel zasvěcený sv. Jakubovi Většímu.^[1] První myšlenka na stavbu nové velké katedrály vznikla v roce 1298, kdy byla vytvořena šibenická diecéze a město bylo povýšeno na metropoli.^[1] Rozhodnutí o výstavbě katedrály bylo přijato v roce 1402, ale samotná stavba začala až v roce 1431. Na výstavbě se podíleli benátští mistři Francesco di Giacomo, Lorenzo Pincino a Pier Paolo Bussato spolu s místními kováři Andrijou Budčićem a Grubišem Šlafčićem. Podélné zdi, průčelí a dva portály (na průčelí a na severní straně) vznikly ve stylu benátské gotiky.^[1]

V roce 1441 svěřila Velká městská rada dílo Jiřímu Dalmatskému (Giorgio Orsini), kterého lze považovat za skutečného architekta katedrály. Rozšířil chrám vytvořením bočních lodí a polygonálních apsid, postavil křtitelnici, položil základy kopule a také vyřezal různé sochy, včetně 74 malých lidských hlav říms. Styl Jiřího Dalmatského je typickým příkladem jadranské renesance, která se vyznačuje harmonickým splynutím formálních prvků vycházejících z květové gotiky, vložených do renesanční stavby.

V roce 1475, po smrti Jiřího Dalmaty, v pracích pokračoval toskánský mistr Niccolò di Giovanni Fiorentino, který pokračoval v renesančním stylu a dokončil horní části budovy: kupoli, střechu a horní část průčelí. Vytvořil také venkovní sochy sv. Michala, sv. Jakuba a sv. Marka. Uvnitř chrámu vybudoval triforium, pracoval na presbytáři a hlavním oltáři. Po Fiorentinově smrti v roce 1505 se dalších prací ujali Benátčané Bartolomeo a Giacomo z Mestre a Mastro Mestičević ze Zadaru, kteří stavbu v roce 1536 dokončili.^[1] Oficiálně byla katedrála vysvěcena v roce 1555.

20. století - současnost

Kopule a kostel byly vážně poškozeny srbskými silami podporovanými Jugoslávskou lidovou armádou během bombardování ze září 1991. V následujících letech však byl kostel opraven a viditelná poškození byla odstraněna.

Na začátku roku 2008 katedrálu poničili srbští nacionalisté, kteří budovu posprejovali symboly srbského kříže. ^[2]