Karl Marek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o státním úředníkovi, finančním odborníkovi, bankéři a politikovi narozenému 1860. O dopravní odborníkovi, státním úředníkovi a politikovi narozenému 1850 pojednává článek Karel Marek (ministr).
Karl Marek
Karl Marek (1860–1923).jpg

Ministr financí Předlitavska
Ve funkci:
31. října 1916 – 20. prosince 1916
Předchůdce Karl von Leth
Nástupce Alexander Spitzmüller

Narození 5. února 1860
Cheb
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. dubna 1923 (ve věku 63 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Alma mater Karlo-Ferdinandova univ.
Profese pedagog, ekonom a bankéř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Marek (5. února 1860 Cheb[1]21. dubna 1923 Vídeň[2]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník, finanční odborník, bankéř, a politik, v roce 1916 ministr financí Předlitavska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval v letech 1878–1882 absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1883 působil jako státní úředník na okresním hejtmanství v Plzni. Později byl zaměstnán na okresním finančním ředitelství v Litoměřicích. Zde organizoval výběr nově zavedených nepřímých daní jako daně z lihovin, piva a cukru. Od roku 1891 přešel na zemské finanční ředitelství v Praze. Roku 1892 byl jmenován daňovým inspektorem v Bukovině. Zasloužil se o modernizaci finanční správy v této zemi. Od roku 1898 působil na finančním ředitelství v Štýrském Hradci. V letech 1900–1905 vyučoval účetnictví jako docent na univerzitě ve Štýrském Hradci. Roku 1905 přešel na ministerstvo financí, kde se následujícího roku stal ministerským radou, roku 1911 rozpočtovým referentem a roku 1912 sekčním šéfem se zodpovědností za odbor monopolů. Byl hodnocen jako vynikající organizátor a odborník na správní reformu (zejména v rozpočtových a účetních otázkách).[3][4]

Za druhé vlády Ernesta von Koerbera se stal ministrem financí. Funkci zastával od 31. října 1916 do 20. prosince 1916.[5] Podle dobových pamětníků se Ernest von Koerber a Karl Marek osobně znali, protože chodili na oběd do stejné vídeňské restaurace. Koerber oceňoval Marka jako nebyrokratického úředníka. Friedrich Kleinwaechter ho líčí jako „mimořádně sympatického člověka, rychle chápajícího, energického, se smyslem pro humor, žádného byrokrata.“ Jako ministr ovšem úřadoval v době zhoršující se situace ve státních financích kvůli pokračujícím válečným operacím. Za jeho působení v čele rezortu byla vypsána pátá válečná půjčka.[4]

Po odchodu z vlády se opět vrátil na post sekčního šéfa na ministerstvu financí. Roku 1917 se stal prezidentem Allgemeine Depositenbank. V bankovnictví působil i po zániku monarchie. V roce 1920 nastoupil na pozici prezidenta Export- und Industriebank. Na veřejné funkce musel rezignovat v roce 1922 kvůli zhoršujícímu se zdraví.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Mikuláše v Chebu
  2. Finanzminister a. D. Marek + (německy). Wiener Zeitung. 23. 4. 1923, s. 9. Dostupné online. 
  3. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Marek, Karl (1860-1923), Finanzfachmann, s. 76. (německy) 
  4. a b c Marek, ein glänzender Organisator [online]. wienerzeitung.at [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. (německy) 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591. (česky)