Michał Bobrzyński

Michał Bobrzyński
Michał Bobrzyński
Poslanec Haličského zem. sněmu
	Ve funkci:; ??? – ???
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1885 – 1900
	Ve funkci:; 1903 – 1908
Místodržící Haliče
	Ve funkci:; 1908 – 1914
Ministr pro haličské záležitosti
	Ve funkci:; 31. října 1916 – 22. června 1917
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předchůdce	Zdzisław Morawski
Nástupce	Juliusz Twardowski
Stranická příslušnost
Členství	Polský klub; stańczycy; Str. národní pravice
Narození	30. září 1849 ; Krakov; Rakouské císařství
Úmrtí	2. července 1935 (ve věku 85 let) ; Łopuchówko; Polsko
Místo pohřbení	Rakowický hřbitov
Alma mater	Jagellonská univerzita
Profese	historik, historik práva, právník, pedagog, vysokoškolský učitel, spisovatel a politik
Ocenění	komtur Řádu Františka Josefa (1898); Řád železné koruny 1. třídy (1910); velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska (1923)
Commons	Michał Bobrzyński
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michał Hieronim Bobrzyński (30. září 1849 Krakov – 2. července 1935 Łopuchówko) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský historik, státní úředník a politik polského původu z Haliče, v letech 1908–1914 místodržící Haliče, v letech 1916–1917 ministr pro haličské záležitosti.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval na Jagellonské univerzitě v Krakově. V roce 1876 získal titul profesora a vyučoval německé a staropolské právo na univerzitách v Krakově a Lvově.^[1]

Ve volbách do Říšské rady roku 1885 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Haliči. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil na schůzi 4. prosince 1890.^[2]

Zasedal rovněž potom na haličském zemském sněmu. Byl předákem konzervativců a členem Polského klubu.^[1] Vrátil se i na Říšskou radu, kam nastoupil 17. listopadu 1903 po doplňovací volbě poté, co rezignoval poslanec Hermann Czecz-Lindenwald.^[2] V květnu 1906 se uvádí jako jeden z členů poslaneckého Polského klubu na Říšské radě.^[3] Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 23. Na mandát rezignoval v roce 1908 kvůli svému jmenování místodržícím. Rezignace byla oznámena na schůzi 5. května 1908. V doplňovací volbě pak místo něj do parlamentu usedl Antoni Górski.^[4]

V období let 1908–1914 zastával post místodržícího Haliče.^[1] Patřil mezi takzvané stańczyky (konzervativní politický proud ze západní Haliče, po roce 1907 Strana národní pravice). V době, kdy zastával místodržitelský post, proti němu kriticky vystupovali tzv. podolacy, tedy konzervativní Poláci z východní Haliče.^[5]

Za druhé vlády Ernesta von Koerbera se stal ministrem pro haličské záležitosti. Post si udržel i v následující vládě Heinricha Clam-Martinice. Funkci zastával od 31. října 1916 do 22. června 1917.^[6]^[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bobrzyński, Michael (1849-1935), Historiker und Politiker, s. 95. (německy)
↑ ^a ^b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 20.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&size=45&page=76
↑ Stančici a Podoláci. Národní listy. Červenec 1911, roč. 51, čís. 193, s. 2. Dostupné online.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Michał Bobrzyński na Wikimedia Commons

[Biographien-1] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bobrzyński, Michael (1849-1935), Historiker und Politiker, s. 95. (německy)

[alex.onb.ac.at-2] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[3] Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 20.

[4] ttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&size=45&page=76

[NLPodol-5] Stančici a Podoláci. Národní listy. Červenec 1911, roč. 51, čís. 193, s. 2. Dostupné online.

[6] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Druhá vláda Ernesta Koerbera (1916)

Předseda vlády Předlitavska	Ernest von Koerber (31. října 1916 – 20. prosince 1916)

Ministři Předlitavska	Erwin von Schwartzenau (vnitro) • Karl Marek (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Franz Klein (spravedlnost) • Franz Stibral (obchod) • Heinrich Clam-Martinic (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Ernst Schaible (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Michał Bobrzyński (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska	István Burián (zahraniční věci) • Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Konrad Hohenlohe (finance)

Vláda Heinricha Clam-Martinice (1916–1917)

Předseda vlády Předlitavska	Heinrich Clam-Martinic (20. prosince 1916 – 22. června 1917)

Ministři Předlitavska	Erasmus von Handel (vnitro) • Alexander Spitzmüller (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Josef von Schenk (spravedlnost) • Karl Urban (obchod) • zemědělství neobsazeno •→ Ernst von Seidler (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Michał Bobrzyński (haličské záležitosti) • Josef Maria Baernreither (bez portfeje)

Společní ministři Rakousko-Uherska	István Burián (zahraniční věci) •→ Otakar Czernin (zahraniční věci) • Alexander von Krobatin (válka) •→ Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (válka) • Konrad Hohenlohe (finance) •→ István Burián (finance)