Karel Marek (ministr)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Marek

Ministr veřejných prací Předlitavska
Ve funkci:
9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911
Předchůdce August von Ritt
Nástupce Otakar Trnka

Narození 2. března 1850
Pátek u Poděbrad
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. října 1936
Holoubkov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Marek, uváděn též jako Karl Marek nebo Carl Marek[1] (2. března 1850 Pátek u Poděbrad15. října 1936 Holoubkov), byl český dopravní odborník, rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1911 ministr veřejných prací.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze statkářské rodiny z Pátku u Poděbrad. Vystudoval techniku. Pracoval ve Škodových závodech v Plzni. V roce 1880 se stal přednostou dopravního a dílenského oddělení Duchcovsko-podmokelské dráhy. Postupně se stal odborníkem na problematiku železniční dopravy a autorem několika patentů. Později přešel do státních služeb. Od roku 1884 vedl technický referát na ředitelství státních drah v Praze. Od roku 1886 zde byl přednostou. Později se stal referentem generálního ředitelství státních drah. Měl zodpovědnost za technické a uhelné otázky. Inicioval výstavbu rafinérie v Drohobyči na Haliči a podporoval průmyslové využití hnědého uhlí z ložisek v Čechách. Zastupoval státní dráhy na mezinárodních fórech.[2][3]

Za vlády Richarda Bienertha se dodatečně stal ministrem veřejných prací. Post si udržel i v následující vládě Paula Gautsche. Funkci zastával v období 9. ledna 19113. listopadu 1911.[4] Patřil mezi nepočetné Čechy v této vládě. Oznámení jeho nominace na významný rezort vyvolalo podle deníku Národní listy protesty německých nacionálních politiků.[5] Podílel se na řešení otázek bytové výstavby a rozvoje živnostenského podnikání. Sám měl k podnikání blízko, protože se svým tchánem a později i s bratrem manželky řídil továrnu na šamotové zboží v Teplicích/Košanech.[2]

Zemřel po delší nemoci roku 1936 v rodinné vile v Holoubkově na Rokycansku. Pohřben je v nedalekém městě Mýto.[2]

Markova vila[editovat | editovat zdroj]

V letech 1907-1910 navrhl a realizoval vilu Karla Marka v Holoubkově (čp. 123) architekt Jan Kotěra.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Není totožný s Karlem Markem, který byl v roce 1916 předlitavským ministrem financí, viz Dějiny Československa v datech, s. 591.
  2. a b c Karel Marek: Inventář [online]. ntm.cz, [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. Česko má novou vládu. Exministři dostali brilianty [online]. tyden.cz, [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. (česky) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590-591. (česky)  
  5. Přešité ministerstvo Bienerthovo. Národní listy. leden 1911, roč. 51, čís. 10, s. 1. Dostupné online.  
  6. ŠLAPETA, Vladimír. Jan Kotěra 1871-1923 : zakladatel moderní české architektury. Praha : Obecní dům / Kant, 2001. 411 s. ISBN 80-86339-08-4, ISBN 80-86217-46-9. Kapitola Vila Götzova, Markova, Krausova a Kratochvílova, 1907-1910, s. 164-167.