Kaple svatého Vincence Ferrarského (Sebuzín)
| Kaple svatého Vincence Ferrarského v Sebuzíně | |
|---|---|
 Kaple od severozápadu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Obec | Ústí nad Labem |
| Lokalita | Sebuzín |
| Souřadnice | 50°35′38,94″ s. š., 14°3′52,1″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | ústecký |
| Farnost | Církvice |
| Status | kaple |
| Zasvěcení | Vincenc Ferrerský |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní baroko |
| Výstavba | 1745 |
| Specifikace | |
| Délka | 6 m |
| Šířka | 4,7 m |
| Výška | 7 m, se zvonicí 11 m |
| Umístění oltáře | jih |
| Další informace | |
| Adresa | 403 02 Ústí nad Labem - Sebuzín |
| Kód památky | 42711/5-240 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple svatého Vincence Ferrarského v Sebuzíně je pozdně barokní sakrální stavba z roku 1745 zasvěcená španělskému dominikánskému kazateli Vincenci z Ferrery, která náleží k římskokatolické farnosti Církvice a je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Neorientovaná jednolodní kaple postavená ve středu původní návsi ve svažitém, k jihu stoupajícím terénu, má hlavní průčelí orientované k severu. K téměř čtvercovému půdorysu lodi (454 cm dlouhé a 470 cm široké) je přistavěna odsazená, 140 cm hluboká, půlkruhově uzavřená apsida. Sedlová střecha krytá pálenou taškou má nad závěrem z hřebenu vystupující šestibokou zvonici dřevěné oplechované konstrukce, zakončenou cibulovou bání s křížem.
Hlavní (severní) průčelí s volutovým štítem
[editovat | editovat zdroj]Hlavní průčelí na nízkém soklu je členěno profilovanými nárožními pilastry a pravoúhlým vstupním portálem se štukovou šambránou s uchy v horních rozích, v němž je hlavní vchod s dřevěnými jednokřídlými dveřmi a novodobá mříž. Nad portálem je podélně oválná štukem rámovaná nika s plastikou madony s dítětem.
Nad profilovanou korunní římsou krytou taškami je obdélný volutový štít s předsazenou, ve středu segmentově vzedmutou profilovanou římsou ve vrcholu. V jeho středním poli je obdélná půlkruhově uzavřená nika s kamennou plastikou sedícího Krista Trpitele ikonografického typu Ecce homo. Hlavu s trnovou korunou má složenou v dlaních a „výraz se zdá vyjadřovat pochybnost, zda hříšné a nevděčné lidstvo stojí za obětování se“.[2]
Boční průčelí a závěr
[editovat | editovat zdroj]Celý obvod kaple obíhá profilovaná korunní římsa, která je v závěru jediným zdobným prvkem. Boky kaple mají ve vstupních nárožích profilované nezdobené pilastry a jsou prolomeny pravoúhlými okenními otvory s druhotným zasklením (ocelová zasklená mříž).
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Podlaha v kapli je betonová, strop plochý, dřevěný a omítaný, dřevěný je také krov. V závěru kaple je segmentově ukončený oltářní výklenek, zařízení kaple má charakter lidového umění.[3]
Opravy a rekonstrukce
[editovat | editovat zdroj]Zásadnější úpravou prošla kaple v roce 1874, další opravy proběhly v letech 1995, 2011 a 2020, v současnosti (květen 2024) probíhá celková rehabilitace objektu a jeho bezprostředního okolí na náklady střekovského městského obvodu.[3][4][5][1] Jedná se především o úpravy spojené se zamezením pronikání vlhkosti do objektu, související úpravy povrchů kolem kaple, rehabilitace prostoru před kaplí a rekonstrukce jejího interiéru.
Urbanismus a životní prostředí
[editovat | editovat zdroj]Území kolem kaple je součástí čtvrté zóny CHKO České Středohoří a ochranného pásma povrchového i podzemního vodního zdroje druhého stupně.[6] Toto území prošlo výraznou proměnou spojenou s vybudováním kruhového objezdu a z něj vedoucí kapacitnější silnice do Tlučeňského údolí, která nahradila úzkou a frekventovanou silnici, jíž si řidiči zkracují cestu do Litoměřic. Z této doby pochází i dosavadní celkové řešení okolí kaple.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b kaple sv. Vincence z Ferrery - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ BORSKÁ, Helena. Po modré ke hradu. Severočeský regionální deník. Ústí nad Labem: Logos, 1993-08-06, roč. 3, čís. 180, s. 5. ISSN 2571-208X.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. T-Š. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 538 s. S. 295.
- ↑ SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Albis international, 1999. 383 s. ISBN 80-86067-41-6. S. 231–232.
- ↑ Rekonstrukce kaple v Sebuzíně – 1. etapa - 2023-06-20 14:34:53 - etendry.cz. etendry.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ agrigis.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ VORLÍČEK, Janni. Malá kaple, velké a dlouhé opravy. Rekonstrukce kapličky v Sebuzíně ještě potrvá. Ústecký deník. 2024-02-19. Dostupné online [cit. 2024-05-19].
