Kábús ibn Saíd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kábús ibn Sa'íd
Ománský sultán
Portrét
Doba vlády 23. července 1970 – dosud (47 let)
Úplné jméno Kábús ibn Sa'íd ibn Tajmúr
al-Sa'íd
Narození 18. listopad 1940 (77 let)
Salála, Omán
Předchůdce Saíd bin Tajmúr
Potomci bezdětný
Rod Saídové
Otec Saíd bin Tajmúr
Matka Mazún al-Mašání

Kábús ibn Sa'íd ibn Tajmúr al-Sa'íd (arabsky: (قابوس بن سعيد آل سعيد)‎‎ je sultánem Ománu. Narodil se 18. listopadu 1940 v Salále jako jediný syn sultána Saíd bin Tajmúra.

V lednu 2018 byl nejdéle sloužící hlavou státu na Blízkém východě.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Základní a středoškolské vzdělání získal v Salále a indickém městě Puné. V roce 1958 zamířil pokračovat se studiem na Královské vojenské akademii v Sandhurstu nedaleko Londýna a po jejím absolvování sloužil v letech 1960-1964 v britské armádě.[1] Část výcviku strávil s britskou jednotkou v Německu. V roce 1964 se vrátil zpět do rodného Ománu.[1]

Během 23. července roku 1970 svrhl s britskou pomocí svého otce Saída ibn Tajmúra a stanul v čele země, jejíž název změnil z původního Maskat a Omán na současný Sultanát Omán.

Následující desetiletí se zasadil o modernizaci země a to tak, aby byly uchovány místní tradice. Omán vstoupil do OSN a do dalších mezinárodních organizací. Roku 1981 byl Kábús spoluzakladatelem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu.

V roce 2011 čelil protestům v rámci Arabského jara, které zasáhly i další sousední státy. Situace se sice zklidnila, ale vyžádala si navýšení veřejných výdajů, což dále prohloubilo krizi země tak závislé na příjmu z ropy a zemního plynu. Následující roky se sultán veřejnosti ukazuje zřídka. Kábús během pár let několik navštívil Německo za účelem zdravotní prohlídky a dal tak prostor spekulacím ohledně jeho zdravotního stavu.[2] Později se objevily informace, že sultána sužuje rakovina tlustého střeva, ale oficiální stanovisko není.[3]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Kábús ibn Saíd je absolutním monarchou a dále zastává roli ministra obrany, financí a zahraničí, rovněž je předseda vlády, předseda centrální banky a vrchní velitel ozbrojených sil. Madžlis aš-Šúra, dolní komora, nemá zákonodárnou moc, ale více poradenský charakter.

Nástupnictví a osobní život[editovat | editovat zdroj]

Kábús nemá potomstvo a veřejně neurčil svého následníka. V roce 1976 se oženil se svou sestřenicí, manželství však bylo bezdětné a pár se později rozvedl. Podle Briana Whitakera některé zdroje hovoří o sultánově údajně homosexualitě, která by mohla být vysvětlením, proč není opět ženatý a nemá děti. Stále však jde o spekulace.[4] Jméno následníka/následníků je napsáno v dopise, který je zatím ukrytý. O jaká jména jde, se ale neví.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Den sultánových narozenin je v Ománu slaven jako státní svátek. Oblibou sultána Kábúse je klasická západní hudba, z umělců Ludwig van Beethoven, z nástrojů varhany.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b International Peace Award to His Majesty Sultan Qaboos bin Said [online]. Washington D.C.: 1998-10-15 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The sultanate of Oman is taking a kicking [online]. Maskat: The Economist, 2017-07-08 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ALARIMI, Fatma; ABOUDI, Sami. Oman's Sultan Qaboos returns home after medical tests in Germany: royal court [online]. Maskat: Reuters, 2016-04-12 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. WHITAKER, Brian. Unspeakable Love: Gay and Lesbian Life in the Middle East [online]. Saqi Books, 2006, rev. 2011 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DRÁPELOVÁ, Věra. Sultán miluje evropskou klasiku. Do své země pozval i český orchestr [online]. MF DNES, 2015-12-21 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.