Júsuf al-Karadáví
| Júsuf al-Karadáví | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. září 1926 Saft Turab, Egypt |
| Úmrtí | 26. září 2022 (ve věku 96 let) Dauhá |
| Alma mater | Ústav arabského výzkumu a studií (do 1958) Univerzita al-Azhar (1944–1958) |
| Povolání | Ulamá, spisovatel, fakíh, básník, právník, kazatel a muhaddith |
| Zaměstnavatelé | Katarská univerzita IslamOnline |
| Ocenění | Mezinárodní cena krále Fajsala za islamistiku (1994) Kulturní cena sultána bin Alího al-Úvajse (1999) Dubajská mezinárodní cena Koránu (2000) Cena Maal Hijrah Malajsie (2009) |
| Nábož. vyznání | islám |
| Děti | Abd ar-Rahmán Jusúf Ilham Al-Qaradawi |
| Funkce | předseda Evropské rady fatvy a výzkumu (1997–2022) předseda Mezinárodní unie muslimských učenců (2004–2018) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Júsuf Abdulláh al-Karadáví (arabsky يوسف القرضاوي; první jméno též Jusuf, příjmení též al-Qaradáwí aj., anglickým přepisem Yusuf al-Qaradawi nebo Yusuf Al Qaradawi, 9. září 1926 Saft Turab, Egypt – 26. září 2022 Dauhá, Katar) byl egyptský islámský teolog, právník, kazatel a publicista. Své komentáře vysílal prostřednictvím pravidelného pořadu na televizní stanici al-Džazíra a předpokládalo se, že jeho pořad sledovalo cca 60 milionů lidí.[1][2] Patřil k nejvlivnějším učencům a morálním autoritám islámského světa.[1][3][4] Schvaloval sebevražedné atentáty proti lidem, které považoval za nepřátele islámu.[zdroj?]
Od roku 1999 mu byl zapovězen vstup na území USA a od roku 2008 i do Spojeného království.[5] V březnu 2012 Francie oznámila, že mu vstup do země také neumožní.[6]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině chudých, zbožných sedláků v nilské deltě. Otec zemřel, když byly Júsufovi dva roky, a vychovával ho strýc, nutící ho memorovat korán. Júsuf uměl celý korán dříve, než mu bylo devět let. Studoval na náboženské střední škole v Tantě, a po maturitě odešel na univerzitu do Káhiry, kde pokračoval v islámských studiích. Získal také diplom z arabštiny a arabské literatury.
Po absolvování školy se stal zaměstnancem Imámského institutu, organizace zodpovědné za dodržování islámu ve společnosti. Po odchodu z Egypta v roce 1961 pokračoval v této práci v Kataru až do roku 1990, pak se stal ředitelem katarské islámské univerzity. Je také hlavou Evropského úřadu pro fatwy a výzkum, islámské organizace sídlící v Irsku.
Roku 2004 se stal komisařem Centra islámských studií na Oxfordské univerzitě. Téhož roku dva a půl tisíce muslimských vědců ze Saúdské Arábie, Iráku a Palestiny osočilo Karadávího, že dělá islámu špatné jméno.[zdroj?]
Názory
[editovat | editovat zdroj]Júsuf al-Karadáví budil kontroverzi svými názory, které byly často dezinterpretovány a které někdy procházely změnami. V případě ženské obřízky například prohlásil, že není podle islámu povinná, ale pokud je prospěšná, je možno ji provést, dle jeho knihy Zakázané a povolené v islámu. Zároveň však jinde uvedl, že vzhledem k její nepovinné povaze a poškozujícímu vlivu na fyzické i duševní zdraví je ve výsledku proti islámskému právu.[7]
K odpadlictví od islámu se vyjádřil, že jde o vážné nebezpečí pro muslimskou komunitu a že povinností všech muslimů je „boj proti odpadlictví ve všech jeho podobách a odkud pochází a nedat šanci pronikat do muslimského světa“.[8]
V roce 2008 se umístil na třetím místě v anketě o nejvýznamnější intelektuály současnosti pořádané americkým časopisem Foreign Policy.[9] Podílel se také (jako technický konzultant) na mnohamilionovém výpravném filmu o Mohammadovi.
Publikoval přes 120 knih, včetně publikace Zakázané a povolené v islámu, jakési příručky víry, a knihy Islám: budoucnost civilizace. Dlouhou dobu také patřil k intelektuálnímu kruhu organizace Muslimské bratrstvo (viz Muslimské bratrstvo), egyptské politické organizace.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b No.9 Sheikh Dr Yusuf al Qaradawi, Head of the International Union of Muslim Scholars – "The 500 most influential Muslims in the world 2009", Prof John Esposito and Prof Ibrahim Kalin – Edmund A. Walsh School of Foreign Service, Georgetown University
- ↑ SMOLTCZYK, Alexander. Islam's Spiritual 'Dear Abby': The Voice of Egypt's Muslim Brotherhood. Der Spiegel. 15 February 2011. Dostupné online [cit. 11 July 2014].
- ↑ Product Description: The Global Mufti: The Phenomenon of Yusuf Al-Qaradawi (Paperback)by Bettina Graf (Author, Editor), Jakob Skovgaard-Petersen (Editor) C Hurst & Co Publishers Ltd (20 July 2009) [online]. Amazon.co.uk [cit. 2010-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Raymond William Baker, Islam Without Fear: Egypt and the New Islamists (2003), p.4
- ↑ Muslim cleric not allowed into UK. news.bbc.co.uk. BBC News, 7 February 2008. Dostupné online [cit. 8 February 2008].
- ↑ France election: Sarkozy vows ban on militant preachers, BBC, 26 March 2012
- ↑ http://www.ikhwanweb.com/article.php?id=19661
- ↑ Source of the Punishment for Apostasy [online]. Islam online [cit. 2010-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05.
- ↑ Zpráva serveru Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Júsuf al-Karadáví na Wikimedia Commons
