Jusúf al-Karadáví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jusúf al-Karadáví
Narození 9. září 1926 (92 let)
Saft Turab, Egypt
Národnost Arabové a Egypťané
Alma mater Univerzita al-Azhar (1944–1958)
Zaměstnavatel Qatar University
Ocenění Mezinárodní cena krále Fajsala (1994)
Dubai International Holy Quran Award
Mezinárodní cena krále Fajsala za službu islámu
Děti Abdul Rahman Yusuf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jusúf Abdalláh al-Karadáví (arabsky يوسف القرضاوي‎‎; první jméno též Jusuf, příjmení též al-Qaradáwí aj., anglickým přepisem Yusuf al-Qaradawi nebo Yusuf Al Qaradawi, * 9. září 1926) je egyptský islámský teolog, právník, kazatel a publicista. Své komentáře vysílá prostřednictvím pravidelného pořadu na televizní stanici al-Džazíra a předpokládá se, že jeho pořad sleduje cca 60. milionů lidí.[1][2] Patří k nejvlivnějším učencům a morálním autoritám islámského světa.[1][3][4] Schvaluje sebevražedné atentáty proti lidem, které považuje za nepřátele islámu.[zdroj?]

Od roku 1999 je mu zapovězen vstup na území USA a od roku 2008 i do Spojeného království.[5] V březnu 2012 Francie oznámila, že mu vstup do země také neumožní.[6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině chudých, zbožných sedláků v nilské deltě. Otec zemřel, když byly Jusúfovi dva roky, a vychovával ho strýc, nutící ho memorovat korán. Jusúf uměl celý korán dříve, než mu bylo devět let. Studoval na náboženské střední škole v Tantě, a po maturitě odešel na univerzitu do Káhiry, kde pokračoval v islámských studiích. Získal také diplom z arabštiny a arabské literatury.

Po absolvování školy se stal zaměstnancem Imámského institutu, organizace zodpovědné za dodržování islámu ve společnosti. Po odchodu z Egypta v roce 1961 pokračoval v této práci v Kataru až do roku 1990, pak se stal ředitelem katarské islámské univerzity. Je také hlavou Evropského úřadu pro fatwy a výzkum, islámské organizace sídlící v Irsku.

Roku 2004 se stal komisařem Centra islámských studií na Oxfordské univerzitě. Téhož roku dva a půl tisíce muslimských vědců ze Saúdské Arábie, Iráku a Palestiny osočilo Karadávího, že dělá islámu špatné jméno.[zdroj?]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Jusúf al-Karadáví budí kontroverzi svými názory, které jsou často dezinterpretovány a které někdy prochází změnami. V případě ženské obřízky například prohlásil, že není podle islámu povinná, ale pokud je prospěšná, je možno ji provést, dle jeho knihy Zakázané a povolené v islámu. Zároveň však jinde uvedl, že vzhledem k její nepovinné povaze a poškozujícímu vlivu na fyzické i duševní zdraví je ve výsledku proti islámskému právu.[7]

K odpadlictví od islámu se vyjádřil, že jde o vážné nebezpečí pro muslimskou komunitu a že povinností všech muslimů je "boj proti odpadlictví ve všech jeho podobách a odkud pochází a nedat šanci pronikat do muslimského světa".[8]

V roce 2008 se umístil na třetím místě v anketě o nejvýznamnější intelektuály současnosti pořádané americkým časopisem Foreign Policy.[9] Podílel se také (jako technický konzultant) na mnohamilionovém výpravném filmu o Mohammadovi.

Publikoval přes 120 knih, včetně publikace "Zakázané a povolené v islámu", jakési příručky víry, a knihy "Islám: budoucnost civilizace". Dlouhou dobu také patřil k intelektuálnímu kruhu organizace Muslimské bratrstvo (viz Muslimské_bratrstvo), egyptské politické organizace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b No.9 Sheikh Dr Yusuf al Qaradawi, Head of the International Union of Muslim Scholars – "The 500 most influential Muslims in the world 2009", Prof John Esposito and Prof Ibrahim Kalin – Edmund A. Walsh School of Foreign Service, Georgetown University
  2.  "Islam's Spiritual 'Dear Abby': The Voice of Egypt's Muslim Brotherhood"(15 February 2011). Der Spiegel. 
  3. Product Description: The Global Mufti: The Phenomenon of Yusuf Al-Qaradawi (Paperback)by Bettina Graf (Author, Editor), Jakob Skovgaard-Petersen (Editor) C Hurst & Co Publishers Ltd (20 July 2009) [online]. Amazon.co.uk [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Raymond William Baker, Islam Without Fear: Egypt and the New Islamists (2003), p.4
  5. "Muslim cleric not allowed into UK"1=. BBC News. 7 February 2008. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/7232398.stm. Retrieved 8 February 2008. 
  6. France election: Sarkozy vows ban on militant preachers, BBC, 26 March 2012
  7. http://www.ikhwanweb.com/article.php?id=19661
  8. Source of the Punishment for Apostasy [online]. Islam online [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Zpráva serveru Novinky.cz