Josef Palivec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Palivec
Josef Palivec
Josef Palivec
Narození 7. října 1886
Švabín (dnes součást Zbiroha)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. ledna 1975 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel a básník
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Manžel(ka) Helena Čapková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
první manželka Stéphanie Guerzoni
druhá manželka Helena Čapková
švagr Josef Čapek
švagr Karel Čapek

JUDr. Josef Palivec (7. října 1886, Švabín – dnes součást Zbiroha30. ledna 1975, Praha) byl československý diplomat, český básník, esejista, překladatel z francouzštiny, španělštiny a angličtiny (Paul Valéry, Stéphane Mallarmé, Luis de Góngora y Argote, Samuel Taylor Coleridge).

Život[editovat | editovat zdroj]

Překládal též české básníky do francouzštiny. Rytíř Řádu čestné legie (1928). Druhý manžel Heleny Čapkové. Účastník protinacistického odboje, po roce 1948 deset let vězněn komunistickým režimem. V roce 1992 byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.

Citát[editovat | editovat zdroj]

V životě měl jsem hromadu dobrých známých, dost kamarádů, ale jen tři životní přátele. Poslední a nejstarší z nich byl básník Josef Palivec.... Ještě před válkou napsal knihu uhrančivě krásných veršů a přeložil Valéryho básně. Jeho překlady jsou téměř tak dokonalé jako originál. Říkám–li téměř, pak to, co jim chybí, je rozdíl mezi francouzštinou a češtinou. Čeština je přece jen zcela jiná řeč. Ale překladům to příliš nevadí.
— Jaroslav Seifert [1]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Pečetní prsten, 1941
  • Naslouchání, 1942
  • Síta, 1943 – obsahuje předešlé dvě sbírky a báseň Spáč

Souborné vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 495

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]