Josef Maximilián Petzval
| Josef Maximilián Petzval | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Josef Maximilian Petzval |
| Narození | 6. ledna 1807 Spišská Belá |
| Úmrtí | 17. září 1891 (ve věku 84 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1928) Gymnázium Janka Francisciho-Rimavského |
| Povolání | fyzik, matematik, lens designer a vynálezce |
| Zaměstnavatel | Vídeňská univerzita |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Příbuzní | Oto Petzval (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jozef Maximilián Petzval (6. ledna 1807 Spišská Belá – 17. září[p 1]1891 Vídeň), psáno též Pecval byl matematik, fyzik a vynálezce.[1] Významné jsou především jeho teoretické výpočty v oblasti optiky a podíl na zdokonalení mnoha optických přístrojů.
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Narodil se na slovenské Spiši v rodině německého učitele pocházejícího z Moravy. Jeho národnostní příslušnost je nejasná, on sám ji nikdy v oficiálních dokumentech neuváděl. [2] Do základní školy chodil v Kežmarku. V roce 1820 získal jeho otec místo v Levoči a Josef tam studoval na gymnáziu. Ve čtvrté třídě málem propadl z matematiky, ale později se vlastní pílí zlepšil a dokázal řešit nejsložitější příklady. Po jeho ukončení pracoval rok jako vychovatel v šlechtické rodině v maďarské Heveši. Vydělané peníze mu umožnily studium na univerzitě v Budapešti. Roku 1826 se zapsal na inženýrský institut, kde v roce 1828 obdržel inženýrský diplom. Na přímluvu profesora Wolfsteina získal místo městského inženýra a v rámci své funkce vypracoval návrh na vybudování kanálu na Dunaji, který měl ochránit Budapešť od opakujících se záplav. Jeho realizace byla městskou radou zamítnuta. [2] Petzval se dal zapsat na filozofickou fakultu a v roce 1832 získal doktorát z matematiky. Na této univerzitě pak učil nejprve jako asistent a od roku 1835 jako profesor. Byl vynikající matematik, zabýval se hlavně teorií diferenciálních a algebraických rovnic.
V roce 1837 odešel přednášet matematiku na univerzitu do Vídně, kde setrval dalších čtyřicet let. Pořídil si dům se zahradou na pozemcích zrušeného kláštera na kopci Kahlenberg a na přednášky dojížděl na koni. Rád fyzicky pracoval, štípal dřevo, byl vynikající šermíř. Žil jako samotář a v upravených místnostech svého bydliště prováděl různé experimenty.[2][3] Zvláštní pozornost věnoval optice, byl zručný brusič skla a jemný mechanik. V roce 1840 vypočítal a zkonstruoval objektiv se světelností 1:3,5 (Petzvalův objektiv), který pak použil ve svých přístrojích výrobce fotoaparátů Johann Christoph Voigtländer. To umožnilo pořídit dostatečně ostrý snímek během několika sekund. Učinil řadu dalších vynálezů z oboru optiky: navrhl konstrukce osvětlovacích a promítacích přístrojů, krajinářský objektiv (orthoskop) pro velkoformátové kamery, dvojoký dalekohled, divadelní kukátko, zdokonalil mikroskop. O významu jeho objektivu svědčí, že se podle jeho principu vyráběly vysoce světelné objektivy ještě ve dvacátém století.[4][5] Petzval si nezajistil pro své vynálezy patentovou ochranu a na jejich praktickém využití se obohatili výrobci optiky, především Voigtländer.[2]
Jeho teoretické práce byly vysoce ceněny, přední místo mezi nimi zaujímá publikace Integrace lineárních diferenciálních rovnic s konstantním nebo proměnlivým koeficientem z roku 1851. V roce 1855 vnikli do jeho domku lupiči a způsobili požár, při kterém bylo mnoho jeho rukopisů a technických náčrtů zničeno. Deset let po jeho smrti byly na půdě domu nalezeny zbytky písemností. [2]
V roce 1869 se oženil se svou mladou hospodyní, která však po třech letech zemřela. [3] Josef Petzval zemřel v osamocení ve věku 84 let a je pochován na Ústředním hřbitově ve Vídni.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
V roce 1849 se stal Petzval členem Rakouské akademie věd. V roce 1873 byl přijat za člena Uherské akademie věd. Byl vyznamenán řádem Františka Josefa. Roku 1881 byl jmenován čestným členem Jednoty českých matematiků. Poděkoval česky psaným dopisem. [2][3]
V arkádě nádvoří Vídeňské univerzity je umístěna Petzvalova busta. [3] V jeho rodné obci Spišská Belá bylo v roce 1964 zřízeno muzeum Jozefa Maximilána Petzvala zaměřené na historii fotografie a kinematografie. [6]
Jeho jméno nese kráter v blízkosti jižního pólu na odvrácené straně Měsíce. V roce 1980 byla po něm pojmenována planetka (3716 Petzval, 1980 TG) na návrh astromického ústavu Slovenské akademie věd v Tatranské Lomnici a českých vědců. [7]
Teoretické práce[editovat | editovat zdroj]
J. Petzval: Integration der linearen Differentialgleichungen mit constanten und veränderlichen Coefficienten, nákladem Císařské akademie věd (Kais. Akademie der Wissenschaften), Vídeň, 1851. Části rukopisů nalezené 10 let po smrti Josefa Petzvala:
- Teorie tónových osnov
- Teorie opěrných čar
- Sedmimístné logaritmy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Petzval, Jozef Maximilián. Pyramída. December 1982, roč. XII, čís. 138, s. 4394. ISSN 0231-9047.
- ↑ a b c d e f CODR, Milan; TŮMA, Jan. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Josef Petzval, s. 76–80.
- ↑ a b c d Jozef Petzval | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 47. (slovensky)
- ↑ Petzval Portrait Lenses and Their History [online]. [cit. 2010-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Múzeum Jozefa Maximiliána Petzvala – Mesto Spišská Belá [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PLANETKY.CZ provozuje observatoř Kleť. www.planetky.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. (slovensky)
- RUMANOVSKÝ, Ivan. Jozef Petzval: Život a dielo. Martin: Osveta, 1957. (slovensky)
- RUMANOVSKÝ, Ivan. Jozef Petzval, priekopník fotografickej optiky. Bratislava: Čs. štátny film, 1960. (slovensky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Maximilián Petzval na Wikimedia Commons - (slovensky) Múzeum J. M. Petzvala Spišská Belá
- (slovensky) Múzeum Jozefa Maximiliána Petzvala v Spišskej Belej
- (anglicky) Józeph Miksa Petzval
- (anglicky) Petzval Portrait Lenses and Their History
