Josef Lacina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Lacina

Josef Lacina (1886)
Narození 2. srpna 1850
Malín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. června 1908 (ve věku 57 let)
Rožďalovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Lacina (2. srpna 1850 Malín[1]21. června 1908 Rožďalovice[2] byl český středoškolský profesor, historik, spisovatel, ale i příležitostný básník a dramatik. V letech 1875–95 vyučoval na gymnáziu ve Slaném a z dějin tohoto města čerpal náměty pro řadu článků, studií a historických povídek. Vědecké práce podepisoval svým jménem, beletrii pod pseudonymem Kolda Malínský. Jeho dílo bylo ve své době populární a oceňované pro vlastenectví, vytříbený styl a hluboké znalosti autora.

Na jeho památku je jedna z malínských ulic pojmenována Koldova.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 2. srpna 1850 v Malíně u Kutné Hory. V letech 1862–67 studoval na gymnáziu v Hradci Králové, poté přešel na pražské akademické gymnázium. Roku 1871 byl přijat na filosofickou fakultu, kde vystudoval historii.[3]

V roce 1875 nastoupil jako suplující učitel na piaristickém gymnáziu ve Slaném.[3] Od roku 1877 pracoval krátce v téže pozici na gymnáziu v Kutné Hoře, ale již následujícího léta se vrátil do Slaného,[2] kde mezitím místní gymnázium převzalo do správy město a Lacina byl přijat jako řádný učitel. Pobyt zde jej velmi ovlivnil – z bohatých dějin Slaného čerpal zdroje pro množství odborných i uměleckých textů.[3]

Roku 1895 se stal profesorem na c. k. vyšší reálce v Praze a zároveň konzervátorem c. k. ústřední komise pro okresy Louny, Rakovník, Podbořany a Slaný.[2] Většinu času věnoval vyučování, výzkumu a literární tvorbě; veřejného dění se neúčastnil.[4]

Zemřel 21. června 1908 v Rožďalovicích a byl pohřben na místním hřbitově.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Josef Lacina byl autorem řady odborných článků, studií a historických povídek, ale příležitostně psal i humoresky, básně a divadelní hry. Jeho povídky byly ve své době oblíbené u čtenářů a oceňované pro vlasteneckou vroucnost a slohovou dokonalost,[3] i když kritika nacházela i nedostatky (např. přílišnou rozvláčnost, nedostatečný důraz na psychologii postav).[5] Projevují se v nich autorovy odborné znalosti a badatelská pečlivost. Inspirovala jej regionální historie Slaného, podobně jako Zikmunda Wintra Rakovnicko. Vědecké práce podepisoval vlastním jménem, beletrii pod pseudonymem Kolda Malínský.[3]

K jeho prvním pracím patří básně (Růže srdce, Znělka), zveřejněné ve Světozoru r. 1872.[6] O rok později napsal komedie Tatínkovy juchty a Sultánova smrt.[3] K jeho dalším časopisecky vydaným pracím patří např.:

  • Matějové z Matějova (Svobodný občan 1876), humoreska
  • Lesní růže (Světozor 1876), historická povídka
  • O posvícení (Koleda 1877), historická povídka
  • O vývoji českého školství (Škola a obec 1878), historické pojednání
  • O zajících a žábách (Svity 1880), báseň
  • O Vršovcích (program slánského gymnázia 1881)
  • Škola ve Slaném (program slánského gymnázia 1882)
  • Požár ve Slaném r. 1634 (Osvěta 1882), historická studie
  • Polské kněžny na trůně českém (Slovanský sborník 1883), přeloženo i do polštiny

Knižně vyšly např.:[7]

  • Lidiada : komický epos ve třech odděleních (1874), parodie na Homérovy básně[2]
  • Amazonka na útěku (historická veselohra, po r. 1881)
  • Kronika : historické obrázky Koldy Malínského (1883–4)
  • Paměti královského města Slaného. Díl I., Za svobody i v porobě (1885)
  • Ze starých pamětí (1887), formou kroniky vyprávěné příběhy z počátku třicetileté války, kdy se město Slaný přidalo ke stavovskému povstání a po jeho porážce bylo přísně potrestáno. Kritika knize vyčítala šablonovitost a nedostatečnou psychologii postav a přílišnou rozvláčnost.[5]
  • Slanské obrázky : historické povídky (1890)
  • Česká kronika (1893 s reedicemi), rozsáhlé populárně naučné dílo[4]
  • Obecná kronika, čili, Vypravování o národech vzdělaných od dob nejstarších až po naše časy (1898–1903)
  • Maria z Magdaly : dějepisný obraz z dob Kristových (1901)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Sedlec
  2. a b c d e Denní zprávy. Národní listy. 1908-06-22, roč. 48, čís. 171, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-01-04].  
  3. a b c d e f Josef Lacina. Zlatá Praha. 1886-03-05, roč. 3, čís. 12, s. 187. Dostupné online [cit. 2012-01-04].  
  4. a b † Spisovatel Josef Lacina (Kolda Malínský). Národní politika. 1908-06-22, roč. 26, čís. 172, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-01-04].  
  5. a b VÍTĚZNÝ, V.. Ze starých pamětí. Literární listy. 1888-04-16, roč. 9, čís. 9, s. 149. Dostupné online [cit. 2012-01-04].  
  6. MALÍNSKÝ, Kl.. Sestina. Světozor. 1872-06-14, roč. 6, čís. 24, s. 278. Dostupné online [cit. 2012-01-04].  
  7. Podle seznamu prací v NK ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 2/II (K–L). Vyd. 1. Praha: Academia, 1993. 1377 s. ISBN 80-200-0345-2. [Heslo „Josef Lacina" je na str. 1115–1117; napsala Jitka Pelikánová.]
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 15. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1066 s. [Heslo „Josef Lacina" je na str. 531–532.]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]