Jilmovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJilmovité
alternativní popis obrázku chybí
Plody jilmu vazu (Ulmus laevis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď jilmovité (Ulmaceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jilmovité (Ulmaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jilm vaz (Ulmus laevis)

Jednodomé nebo dvoudomé stromy s jednoduchými střídavými, dvouřadě uspořádanými listy s palisty. Čepel listů je na okraji jednoduše nebo dvakrát pilovitá, s peřenou žilnatinou. Odění je z jednoduchých chlupů. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, nenápadné, pravidelné, s češulí, v úžlabních svazečcích. Okvětí je nerozlišené, v počtu 4 až 9 volných nebo srostlých plátků. Tyčinek je stejný počet jako okvětních plátků a jsou volné. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, obvykle s jednou komůrkou a 1 vajíčkem. Plodem je křídlatá nažka nebo oříšek, výjimečně peckovice (Ampelocera). [1]

Čeleď zahrnuje asi 35 druhů v 8 rodech. Je rozšířena v severním mírném pásu s přesahy do tropického pásu v jihovýchodní Asii a tropické Americe (Ampelocera, Phyllostylon). Největší druhové zastoupení je v Asii. Největším rodem je jilm (asi 25 druhů). [2]

Květy jsou opylovány větrem. Plody jsou většinou křídlaté a šířené větrem. Oříšky severoamerického stromu Planera aquatica jsou šířeny vodou. [1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď jilmovité v klasickém smyslu zahrnovala 15 rodů a asi 200 druhů. Později bylo na základě molekulárních studií 7 rodů (břestovec – Celtis, Trema aj.) přeřazeno do čeledi konopovité (Cannabaceae). Podle kladogramů APG jsou jilmovité sesterskou větví skupiny čeledí zahrnující konopovité (Cannabaceae), morušovníkovité (Moraceae) a kopřivovité (Urticaceae). [2]

Evropská květena[editovat | editovat zdroj]

Zelkova habrolistá (Zelkova carpinifolia)

Na území ČR jsou domácí 3 druhy jilmů: v teplejších oblastech roste jilm vaz (Ulmus laevis) a jilm habrolistý (Ulmus minor), v pahorkatině a podhorských krajích jilm horský (Ulmus glabra). Zastoupení jilmů na našem území bylo silně zredukováno tzv. grafiózou, houbovou chorobou způsobující odumírání větví nebo i celých stromů. [3]

V evropské květeně je čeleď zastoupena 6 druhy rodu jilm (mimo našich domácích jilmů Ulmus canescens ve Středomoří, U. elliptica na Krymu a na Ukrajině a jilm vysokýU. procera v západní a jižní Evropě) a druhem Zelkova abelicea, který je endemitem Kréty. [4]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dřevo jilmů je dobře až středně dobře opracovatelné, žádané jsou zejména kořenicové dýhy. [6]

Jako okrasné dřeviny jsou v ČR pěstovány domácí i cizokrajné jilmy (Ulmus), zelkova habrolistá (Zelkova carpinifolia), zelkova ostrolistá (Zelkova serrata) a plotovník Davidův (Hemiptelea davidii). [7]

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Ampelocera, Chaetachme, Hemiptelea, Holoptelea, Phyllostylon, Planera, Ulmus, Zelkova [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  2. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  3. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.  
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  5. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  6. WAGERFUHR, R.. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.  
  7. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
  • Mártonfi P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]