Javor babyka

Javor babyka
	Javor babyka
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	mýdelníkotvaré (Sapindales);
Čeleď	mýdelníkovité (Sapindaceae);
Rod	javor (Acer);
Binomické jméno
	Acer campestre; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Javor babyka (Acer campestre) nebo též javor polní je strom, domácí téměř v celé Evropě s výjimkou Skandinávie. Roste jako keř, stromek či mohutný strom, a to hlavně na okrajích lesů a keřových porostů. Preferuje vápenitou půdu, ale prospívá i v půdě mírně kyselé.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Pro rostlinu s označením javor babyka (Acer campestre) je používáno více rozdílných názvů, například Euacer scharkense, Acer affine, A. bedoi, A. collinum, A. eriocarpon, A. erythrocarpum, A. haplolobum, A. heterolobum, A. heterotomum, A. macrocarpon, A. marucum, A. microcarpon, A. microphyllum, A. molle, A. orthopteron, A. palmatisectum, A. polycarpon, A. praecox, A. quinquelobatum, A. robustum, A. suberosum, A. sylvestre, A. tauricum, A. tauschianum, Euacer affine, Euacer scharkense, a další.

České názvy[editovat | editovat zdroj]

Pro rostlinu s označením javor babyka je používáno více rozdílných názvů, například staročesky "klenicě".^[2]

Podřazené taxony[editovat | editovat zdroj]

Je pěstováno mnoho kultivarů, které se výrazně liší především růstem, ale i jinými vlastnostmi.

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Babyka roste téměř všude v Evropě, od Skandinávie až na jih, v západní Asii a severozápadní Africe i v oblasti Středozemí, kde je však omezena na vyšší nadmořské výšky. Ve střední Evropě je rozšířena od rovin po hory. V severních Alpách roste i na hranici 800 m n. m. Jen málo se však pěstuje, protože je malého vzrůstu. V parcích a zahradách je běžná jako volně stojící okrasný strom nebo jako živý plot.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Javor babyka je opadavý keř nebo strom dorůstající 5–15, ale i 25 m výšky. Dožívá se věku 150 až 200 let. Má srdčitý kořenový systém, středně hluboký (do 1 metru), délky do 6 metrů.

Kmen a letorosty[editovat | editovat zdroj]

Často vytváří nižší vícekmenné stromy, kmen bývá křivý. Kmen může být široký až do 1 m v průměru, s jemně popraskanou, často poněkud korkovitou šedohnědou borkou, ve stáří rozpukanou. Výhonky jsou hnědé, s tmavě hnědými zimními pupeny. Starší větve na sobě mají rezavě hnědé korkovité lišty.

List[editovat | editovat zdroj]

Vstřícné listy jsou v párech, protistojné, 5–16 cm dlouhé a 5–10 cm široké. Mají pět vejčitých, tupě zašpičatělých laloků s hlubokými zářezy. Řapík je 3–9 centimetrů dlouhý. Čepel je na obou stranách chlupatá, vespod světlejší než svrchu. Řapík po nalomení roní mléčnou šťávu. Listy jsou na podzim před opadem jasně žluté.

Květ[editovat | editovat zdroj]

V dubnu a květnu, hned po vyrašení listů nebo i současně s rašícími listy, se objevují zelenožluté květy ve vzpřímených, chocholičnatých, 4–6 cm velkých květenstvích. Obvykle jsou jednodomé. Květy jsou opylovány hmyzem.

Plod[editovat | editovat zdroj]

Plody jsou dvounažky s 2,5 cm dlouhými křídly, která jsou vodorovně rozložená. Každá nažka je 8–10 mm široká, plochá, s 2cm křídlem.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Preferuje vlhké až suché půdy bohaté na živiny. Nachází se jako příměs v porostech dubu, habru, ve smíšených lesích, bukových porostech, na lesních okrajích a v mlází. Javor babyka toleruje částečný stín. Dobře snáší znečištěné ovzduší ve městech, průmyslové znečištění a posypové soli kolem cest. Z tohoto důvodu je často používána pro výsadby v městských oblastech.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Babyka nachází použití v mnoha oborech. V Alsasku větve babyky visící nad vchodem domů údajně odrazují netopýry.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Odolné, načervenalé dřevo je vhodné k soustružení.

Zahradnictví[editovat | editovat zdroj]

Babyka se dá použít do živých plotů, ale dost rychle roste, proto se musí až 4× ročně řezat. Babyka je používaná pro výsadby podél silnic jako alej, pro větrolamy i jako pozadí zahradních úprav.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Listy jsou v některých regionech používány jako příměs do krmiva. Babyka je jako medonosný druh ceněna ve včelařství.

Farmacie[editovat | editovat zdroj]

Používá se hlavně kůra, externě v kosmetice na zarudlou kůži nebo vnitřně jako čaj se svíravou chutí.^[3] Kůra se používá vysušená na slunci a udržovaná v suchu. Obsahové látky: fytosteroly, choliny, allantoiny, taniny.

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Mnohdy se vyskytují hálky na listech, způsobené roztoči rodu Aceria. V suchém počasí se vyskytují listové plísně (padlí).

Památné a významné javory babyky[editovat | editovat zdroj]

Babyky patří k pomaleji rostoucím stromům, takže i ve vyšším věku dosahují drobnějších rozměrů. K našim nejmohutnějším babykám patří:

Babyka v Ústí nad Orlicí (600 cm, 2023)
Babyka v Riegrově sadu (500 cm, 2009)
Čížkovská babyka (465 cm, 2009)
Babyka v Bludově (413 cm, 2009, od roku 2009 jen pahýl)
Třanovická babyka (380 cm, 2007)
Babyka u hájovny (380 cm, 2009)
Babyka u Potštejna (380 cm, 1940, zanikla roku 1940)
Babyka U Babky (358 cm, 2009)
Svítkovská babyka (350 cm, 2000)
Babyka u Vinařic (290 cm)
Babyka v Seminářské zahradě (285 cm, 2013)
Javor babyka v Pisárkách (280 cm)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
↑ http://m.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/nazvy-zapadoceskych-mest-a-mestecek--116240 Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine. - Názvy západočeských měst a městeček
↑ Die Große Enzyklopädie der Heilpflanzen - Ihre Anwendung und ihre natürliche Heilkraft. [s.l.]: Übersetzung aus dem Italienischen von Walter Wurzer, 1994. ISBN 3-7043-9002-X. S. 35. (německy)