Jaroslav Preiss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
JUDr. Jaroslav Preiss

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1908 – 1913

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1919
Stranická příslušnost
Členství mladočeši
Česká státopráv. dem.
Čs. národní demokracie

Narození 8. prosince 1870
Přeštice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. dubna 1946 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Jarmila Dimmerová (1936-1946)
Olga Dostalová (1898-1921)
Alma mater Univerzita Karlova
Profese poslanec, pedagog, spisovatel, ekonom, novinář a bankéř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Preiss (8. prosince 1870 Přeštice[1]29. dubna 1946 Praha) byl český bankéř, národohospodář, ředitel Živnostenské banky, politik mladočeské strany a meziválečný poslanec za Českou státoprávní demokracii respektive Československou národní demokracii. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů Živnostenské banky a díky svému postavení jedním z nejvlivnějších mužů první československé republiky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě v Domažlicích studoval práva ve Štýrském Hradci, v Lipsku a na české Právnické fakultě v Praze. Od roku 1900 byl redaktorem hospodářské rubriky Národních listů, později odborných časopisů.[2] Od roku 1904 redigoval Finanční listy, vydávané Živnostenskou bankou (hovorově: Živnobanka).

Živnostenská banka[editovat | editovat zdroj]

Do Živnostenské banky nastoupil v roce 1907 na místo šéfa průmyslového a hypotekárního oddělení a v letech 1917–1938 byl jejím vrchním ředitelem. Banka měla v české ekonomice rozhodující vliv a vlastnila takřka polovinu tehdejšího československého průmyslu. Preiss založil Spolek továrníků a výrobců hospodářských strojů, po jeho reorganizaci a přejmenování na Ústřední svaz českých průmyslníků se stal v roce 1918 jeho místopředsedou a v roce 1930 předsedou svazu. V roce 1938 Jaroslav Preiss onemocněl a z čela Živnobanky odstoupil.

Značný vliv měl Preiss v jednom z největších československých průmyslových podniků, v Českomoravské-Kolben-Daněk (ČKD), jehož byla Živnobanka největším akcionářem.[3] Od května 1930 zastával funkci předsedy správní rady ČKD.[4]

Působení v politice[editovat | editovat zdroj]

Angažoval se i v politice. Koncem 19. století byl součástí studentského hnutí pokrokářů, přičemž náležel (podobně jako například Alois Rašín) k frakci, která tíhla k mladočechům. Počátkem 20. století už patřil mezi členy Národní strany svobodomyslné (mladočeské) a v jejím rámci k představitelům mladé generace okolo Karla Kramáře, kteří stranu v první dekádě nového století ovládli.[5] V zemských volbách roku 1908 byl zvolen poslancem zemského sněmu za městskou kurii, obvod Dvůr Králové, Náchod, Hořice, Nové Město n. Metují.[6] Byl kandidátem mladočeské strany.[7]

Za první světové války byl spolu s Rašínem a Kramářem zatčen a odsouzen pro velezradu. Pak ale byl po nástupu nového (a posledního) rakouského císaře Karla I. amnestován a zapojil se opět do veřejného života. 28. října 1918 jednal společně s Karlem Kramářem v ŽenevěEdvardem Benešem o podobě budoucího státu.[8]

Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění[9] za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii, která z ní vznikla. Na mandát rezignoval na 72. schůzi v září 1919.[10]

Pak už formálně nebyl členem národní demokracie, ale o stranu stále jevil zájem a ovlivňoval vnitrostranické dění. V druhé polovině 20. let podporoval takzvané průmyslové křídlo národní demokracie, tvořené pragmatickými podnikatelskými postavami jako byli Ladislav Novák, Bohdan BečkaFrantišek Hodáč, které odmítaly protihradní výstřelky Karla Kramáře a Františka Síse.[11]

Přestože mu v době Protektorátu Čechy a Morava byla za odmítnutí spolupráce uložena pětimilionová pokuta, kterou zaplatil, byl v roce 1945 internován na Pankráci, odkud byl v dubnu 1946 propuštěn. Zemřel již o tři dny později.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Preiss byl dvakrát ženatý. V roce 1898 se oženil s Olgou Dostalovou (*21. března 1876 Veleslavín[12] - † 29. dubna 1921 Praha[13]), starší setrou herečky Národního divadla Leopoldy Dostalové. Manželé měli tři dcery, Olgu (1899-??)[14], Jaroslavu (1902-??)[15][p 1] a Věru (1904-??)[16]. V roce 1936 se Jaroslav Preiss podruhé oženil s Jarmilou Dimmerovou.

Podporovatel české kultury[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Preiss byl nadšeným sběratelem starého i současného českého umění a bibliofilem. Od roku 1929 do roku 1941 byl prezidentem zemského správního výboru Národního muzea v Praze. Do historických sbírek odkázal několik artefaktů. Dále byl členem Národohospodářského ústavu a kuratoria Moderní galerie. Přátelil se s umělci a dal se několikrát portrétovat. Jeho poslední portrét z roku 1946 namaloval Vratislav Nechleba.

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze přednášel politickou ekonomii a vydal několik odborných knih.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V některých dobových dokumentech je dcera Jaroslava chybně zapsána jako syn (Jaroslaus) [1].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Ottův slovník naučný, heslo Preiss, Jaroslav.
  3. JELÍNEK, Jaroslav. ČKD kontra(kt) Škoda: ČKD v konkurenčním boji se Škodovými závody v letech 1928-1932. Praha : Národní technické muzeum, 2013. 101 s. ISBN 978-80-7037-222-7. S. 10. Dále jen: ČKD kontra(kt) Škoda. 
  4. ČKD kontra(kt) Škoda. s. 55
  5. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 171, 321, 331, 332. (česky)  
  6. http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  7. Národní politika 28. února 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196153&picp=&it=0&s=djvu
  8. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 435-436. (česky)  
  9. Jaroslav Preiss [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  11. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 603-604. (česky)  
  12. Matriční záznam o narození a křtu Olgy Dostalové
  13. oznámení o úmrtí Olgy Preissové-Dostalové, Národní listy 1.6.1921, ranní vydání str.3
  14. Matrika N, sv. Ludmila 1899-1901, snímek 48. Záznam o narození a křtu
  15. Matrika N, sv. Ludmila 1901-1903, snímek 186. Záznam o narození a křtu
  16. Matrika N, sv. Ludmila 1903-1905, snímek 249. Záznam o narození a křtu
  17. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Preiss, Jaroslav.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 563.  
  • Ottův slovník naučný, heslo Preiss, Jaroslav. Sv 28, str. 1046
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Preiss, Jaroslav. Sv 9, str. 100
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 625-626.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]