Japonský teriér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Japonský teriér
Pes s kupírovaným ocasem
Pes s kupírovaným ocasem
Základní informace
Země původu JaponskoJaponsko Japonsko
Využití Společenský pes
Průměrný věk 13 až 14 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost 4,5 až 6 kg
Výška † 30 až 33 cm
Barva Bílá s černou nebo tmavě hnědou hlavou a znaky
Klasifikace a standard
Skupina FCI Teriéři
Sekce FCI Malí teriéři
ČMKU standard
† výška uváděna v kohoutku

Japonský teriér (japonsky: 日本テリア, anglicky: Japanese Terrier) je malé psí plemeno ze skupiny teriérů, které bylo vyšlechtěno v Japonsku. Oproti jiným japonským plemenům se jedná o poměrně mladé psí plemeno, přesto je uznané Mezinárodní kynologickou federací (FCI), která jej řadí do skupiny teriéři, do sekce malí teriéři.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlava japonského teriéra

Historie japonských teriérů sahá až do 17. století, kdy byli do Japonska přivezeni jejich předkové: hladkosrstí foxteriéři a malá lovecká plemena psů.[1] Konkrétně se jednalo o loď plavící se z Nizozemí do japonského Nagasaki.[1] Od té doby probíhal v Japonsku chov těchto dovezených plemen, až v roce 1920 začalo selektivní kříženi a vznikl tak japonský teriér, jak jej známe dnes. O 10 let později, v roce 1930, bylo plemeno uznáno Japonským Kennel Clubem.

Původně se využívali především jako krysaři v docích. V současnosti už je ale uvidíme jen jako společníky. V roce 2006 plemeno uznal United Kennel Club (UKC). Hojně se chovají především ve své rodné zemi, ale jinak je najdeme i v Evropě. Početnými chovy je známé především Německo a Francie, kde si tito malí psíci získávají oblibu. V současné době (září roku 2015) se v Česku nenachází ani jeden chovný jedinec.

Japanese Terrier 22.04.2012 pl.jpg

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Japonský teriér je malý pes, s inteligentní výrazem a kompaktní postavou. Výška v kohoutku se pohybuje mezi 30 a 33 cm, hmotnost je 4,5 až 6 kg. Právě poměr výšky ku délce trupu je 1:1. Srst, která pokrývá celé tělo, je velmi krátká (okolo 2 mm[2]), na dotek hebká a s podsadou. Základní barvou je čistě bílá, na které mohou být tmavě hnědé až černé znaky, a ve stejné barvě je i hlava.

Mozkovna je plochá a poměrně štíhlá, stop nevýrazný. Uši jsou posazené vysoko, středně malé, trojúhelníkového tvaru. Pes je nosí vztyčené a natočené vpřed, pokud se pes bojí, natočí je dozadu. Oči jsou malé, mandlového tvaru s tmavě hnědými duhovkami. Nosní houba je vždy černá, pysky přiléhavé a tenké. Zuby musí mít nůžkový skus. Krk je poměrně dlouhý, dobře osvalený, ale štíhlý, bez laloku. Harmonicky se napojuje na hřbet, který je krátký a úzký, se svažující se zádí. Břicho výrazně vtažené. Ocas je přirozeně dlouhý, šavlovitého tvaru, ale běžně se kupíruje. Nohy jsou dlouhé, se silnými stehny, zakončené kulatými a drobnými tlapkami.[3]

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Povahově je japonský teriér přátelský, důvěřivý, hravý a oddaný pes, který se silně váže na svoji rodinu. Samotný standard dle FCI jej popisuje jako hravé a veselé psí plemeno.[3] Sám o sobě si japonský teriér dobře rozumí s dětmi, ale protože má jemnou konstrukci, je nutné myslet na tom, že některé dětské hrátky mohou psovi ublížit. Sám o sobě nevyhledává společnost jiných psů, ale v případě nutnosti s nimi umí vyjít nebo spolupracovat. Přesto může být vůči některým obřím plemenům uštěkaný. K cizím je přátelský a důvěřivý, není to dobrý hlídač. Vůči hlodavcům má vyvinuté lovecké pudy, proto je bude rád lovit, naopak velká lesní či hospodářská zvířata ignoruje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese Terrier na anglické Wikipedii.

  1. a b http://dogslife.cz/plemena-standart/japonsky-terier.php [online]. .  
  2. http://www.krmivo-brit.cz/brit-klub/katalog-plemen/psi/terieri/japonsky-terier/ [online]. .  
  3. a b Standard FCI, č. 259