Jan Schneider

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Jan Schneider (rozcestník).
Jan Schneider
Narození30. března 1934
Písek
Úmrtí1. prosince 2014 (ve věku 80 let)
Třeboň
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′8″ s. š., 14°21′4″ v. d.)
Povoláníspisovatel, básník, novinář, textař a dramatik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Schneider (30. března 1934 Písek1. prosince 2014) byl český textař, básník, dramatik, scenárista, novinář, překladatel a divadelní organizátor, někdejší redaktor Rádia Svobodná Evropa, muž spojený s organizací cen Thálie. Svá literární díla vydával také pod pseudonymem Jan Chum.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se sice v Písku, ale své dětství prožil v jihočeském Táboře, kde úspěšně absolvoval gymnázium. Věnoval se ochotnickému divadlu, které se jmenovalo Intimní scéna. Následně vystudoval statistiku na VŠE Praha a stal se inženýrem. V roce 1956 se jeho překlad básní recitoval v poznaňském literárním kabaretu Žioltodziob, následně se po překladu do francouzštiny objevily i ve studentském časopise pařížské Sorbonny. Doma se poprvé jeho básně objevily na stránkách časopisů, konkrétně Květen a Kultura, v roce 1958.

Následovala spolupráce s malými divadly – Semafor, Paravan, Na Zábradlí, Rokoko. V Semaforu se zviditelnil v roce 1961 pořadem tzv. chuligánských veršů Vo co de, v němž účinkoval spolu s Waldemarem Matuškou a Pavlínou Filipovskou.[1] O rok později odešel do Rokoka a stal se jeho kmenovým autorem, mimo jiné pořadů Rokokokoktejl či úspěšných komedií.[1] Na Zábradlí uváděl spolu s Jaroslavem Jakoubkem šansony zpívané především Ljubou Hermanovou.[1] V plzeňském divadle Alfa napsal spolu s Bohuslavem Ondráčkem písně do komedií Francimor a Edudant a Černej sen, které zpívali Marta Kubišová a Václav Neckář.[1] V Divadle E. F. Buriana uvedl svou burlesku Poetikon.[1] V roce 1967 vznikl první český divadelní muzikál Gentlemani, na němž opět spolupracoval s Bohuslavem Ondráčkem. Uveden byl v Praze i Brně, ale také v Budapešti či západoněmeckém Giessenu.[1]

Písně s jeho texty zpívali např. Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář, Waldemar Matuška či Eva Pilarová. V 60. letech působil v Československém rozhlase, kde vedl tehdejší pořad Mikrofórum,[1] což bylo z ideologického hlediska bráno jako konkurence hudebních pořadů Svobodné Evropy typu Afternoon Music. V písňových soutěžích byla jeho tvorba oceněna mimo jiné bronzovým a zlatým Klíčem Intervize, stříbrnou a zlatou Lyrou v Bratislavě, zlatou Synkopou či Grand Prix v Sopotech.[1] Jeho texty však byly kritizovány vrcholnými komunistickými politiky a autor upadl v nemilost.

V roce 1969 odešel z republiky do Německa. Po emigraci a vstupu do mnichovské redakce Rádia Svobodná Evropa uváděl již zmíněný pořad Afternoon Music, současně psal fejetony a komentáře. Pro Svobodnou Evropu pracoval téměř dvacet let, až do počátku let devadesátých, kdy se vrátil zpět do vlasti. Spolu s manželkou Libuší, také bývalou novinářkou, se usadil v Třeboni.[1][2]

V Německu napsal šest knih a v psaní pokračoval i po návratu do Československa. Zhruba od roku 1998 vydával dvě i tři knihy ročně, sám si je také ilustroval.[1] V roce 2005 se recitálem Vítej, lásko, napsaným pro Martu Kubišovou a Divadlo Ungelt, vrátil k divadelní tvorbě.[1] V roce 2012 získal literární ocenění Zeyerův hrnek.[3]

Zemřel 1. prosince 2014 ve věku 80 let.[1][4] Poslední rozloučení se uskutečnilo v Písku a Jan Schneider byl podle některých zdrojů byl pochován na zdejším Lesním hřbitově.[2] Podle jiných zdrojů spočinul na břevnovském hřbitově u sv. Markéty,[5][6] kam byla posléze pohřbena i jeho žena. Supraphon v dubnu 2016 vydal jeho výběrové album Jan Schneider a kamarádi: Musím zpívat dál.[2]

Divadelní a rozhlasová tvorba[editovat | editovat zdroj]

Z písňových textů[editovat | editovat zdroj]

  • Ó, baby, baby – Marta Kubišová, Helena Vondráčková
  • Hej, pane zajíci – Helena Vondráčková a Marta Kubišová
  • Soud – Václav Neckář
  • Nebeskej kovboj – Waldemar Matuška
  • Don diri don – Waldemar Matuška
  • Hříbě – Helena Vondráčková a Václav Neckář
  • Magdaléna – Marta Kubišová
  • Requiem – Eva Pilarová
  • Óda na příští stoletíHelena Blehárová

Knižní tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Pro Petra a Lucii (1967), nakl. Panton
  • Zlato pro dva slavíky (1968), nakl. MAGNET (společně s Libuší Jelínkovou, jeho pozdější ženou)
  • Květinové hry (1998), nakl. Torst, ISBN 80-7215-078-2
  • 2000 - Motáky z konce milénia (1999), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-3865-2
  • Pláž šedých panterů (1999), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-3770-2
  • Šenkýřka krásy. Verše stověžaté (2000), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-4754-6
  • Klíče od jezera (2000), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-4753-8
  • Sedm zamilovaných (2001), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-6199-9
  • V srdci galského kohouta. Vademecum pro toulavé Čechoevropany 1. (2001), Bílomodrý fén, nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-6198-0
  • Polidštění králíka (2002), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-7814-X
  • Jihočeský kaleidoskop (2002), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-7813-1
  • Bílomodrý fén. Vademecum pro toulavé Čechoevropany 2. (2002), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-8522-7
  • Kočičí zlato. Šlágry, šansony & parlanda rocků rockové rebelie (2003), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-9611-3
  • Teroristé v nás (2003), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-239-0282-2
  • Příštipky k vlašské botě. Vademecum pro toulavé Čechoevropany 3. (2003), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-238-9610-5
  • Europortréty z galerie známých i zpola zapomenutých (2004), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-239-1874-5
  • Tornáda. Evropánům v Bruselu. Troubadurské verše vylovené z ústí katalánské řeky Gaiá (2004), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-239-1875-3
  • Písmo větrných mlýnů. Vademecum pro toulavé Čechoevropany 4. (2004), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-239-1876-1
  • Lunety 06. Kalendářní čtivo (2005), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-239-4178-X
  • Nepohodové Náhledy Nedočecha. O iluzích jako příčinách mnoha českých šlamastyk (2006), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 80-239-7261-8
  • Písně proclené v Ungeltu (2007), nakl. Schneider-vydavatelství
  • Sloky vánoční (2008), nakl. MOBA, ISBN 978-80-243-3514-8
  • Spamy bohyně sváru (2008), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 978-80-254-1519-1
  • Ester nebo HADASA (2009), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 978-80-254-3931-9
  • Trubadúr v harému (2010), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 978-80-254-6233-1
  • Transmutace dcery posledního alchymisty (2010), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 978-80-254-6234-8
  • Studiosus s rolničkami (2011), nakl. Schneider-vydavatelství, ISBN 978-80-254-9134-8
  • Proti dírám v paměti (2012) nakl. JAVA Třeboň ISBN 978-80-260-1202-3
  • Lišejník namísto sametu (2013) nakl. JAVA Třeboň ISBN 978-80-260-4037-8

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Redakce. Zemřel Jan Schneider, básník od třeboňských rybníků. Českobudějovický deník. 2014-12-03. Dostupné online [cit. 2021-02-22]. (česky) 
  2. a b c BUKÁČKOVÁ, Hana. Emigrant a textař Jan Schneider vynikal lidštinou, za úspěch mu vděčí Marta Kubišová i Václav Neckář. iReport.cz [online]. 2016-08-06 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  3. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Česká literární bibliografie - Literární ceny. www.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  4. iDNES.cz; ČTK. Zemřel Jan Schneider, autor velkých hitů Kubišové, Matušky i Neckáře. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-12-01 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  5. Jan Schneider: Obrazy. www.lucerna.cz [online]. Palác Lucerna Praha, březen 2016 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  6. JINDRÁKOVÁ, Julie. Naučná stezka významných osobností břevnovského hřbitova. [s.l.]: [s.n.] 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]