Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jan Nepomuk Trauttmansdorff)
Jan Nepomuk kníže z Trauttmansdorffu
Knížecí erb Trauttmansdorffů
Knížecí erb Trauttmansdorffů
2. kníže z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Ve funkci:
27. srpna 1827 – 24. září 1834
PředchůdceFerdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu
NástupceFerdinand Jáchym z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1812 – 1834
PanovníkFrantišek I.
PředchůdceDominik Ondřej II. z Kounic
NástupceEugen Dominik Bruntálský z Vrbna
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1812 – 24. září 1834
PanovníkFrantišek I.
Nejvyšší císařský komorník nad stříbrem[1]
Ve funkci:
1807 – 1812
PanovníkFrantišek I.
Císařský komoří
Ve funkci:
1801 – 24. září 1834
PanovníkFrantišek II./I.

Narození18. března 1780
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí24. září 1834 (ve věku 54 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže kníže s oslovením Jasnost
Choť(1801) Alžběta z Fürstenberg-Weitry (1784–1865)
RodičeFerdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1749–1827) a Marie Karolína z Colloreda-Walsee (1752–1832)
Děti1. Ferdinand Jáchym (1803–1859)
2. Bedřich (1804–1834)
3. Marie Anna (1806–1885)
4. Karolína (1808–1886)
Příbuzníbratr: Josef z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1788–1870)
děd: Rudolf Josef z Colloreda (1706–1788)
vnuk: Karel z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1845–1921)
vnučka: Františka z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1844–1898)
vnučka: Marie z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1843–1825)
zeť: Karl Ludwig Grünne (1808–1884)
Profeseúředník
Oceněnírytíř řádu Železné koruny 1. třídy (1816)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Nepomuk Josef Norbert kníže z Trauttmansdorffu (německy Johann Nepomuk Josef Norbert Fürst von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg; 18. března 1780, Vídeň24. září 1834, Vídeň)[1] byl český a rakouský šlechtic, po otci dědic titulu knížete a rozsáhlých statků v západních a východních Čechách (Horšovský Týn, Jičín). U dvora zastával funkci císařského nejvyššího štolby (1812–1834).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zámek Horšovský Týn, hlavní sídlo Trauttmansdorffů v Čechách

Pocházel ze šlechtického rodu Trauttmansdorffů,[2] narodil se jako starší syn diplomata a rakouského ministra zahraničí Ferdinanda z Trauttmansdorffu (1749–1827), který byl v roce 1805 povýšen do knížecího stavu. Po matce Marii Karolíně Colloredové (1752–1832) byl vnukem dlouholetého říšského místokancléře Rudolfa Josefa z Colloreda. Měl bratra Josefa, který působil jako císařský diplomat.

Jan Nepomuk v mládí sloužil v armádě a zúčastnil se válek proti revoluční Francii, později zastával funkce u císařského dvora ve Vídni. Byl c. k. tajným radou, komořím a v letech 1812–1834 císařským nejvyšším štolbou.[3][1] V této funkci mimo jiné nechal postavit nové hřebčíny Františkův Dvůr (Franzenshof) v Selmicích poblíž Kladrub. Byl také členem Zemědělské společnosti ve Vídni.

Za zásluhy získal Řád železné koruny I. třídy,[1] několik vyznamenání obdržel také od zahraničních panovníků (ruský Řád sv. Alexandra Něvského, bádenský Domácí řád věrnosti nebo bavorský Řád sv. Huberta.

Po otci zdědil v roce 1827 titul knížete a rozsáhlý majetek v Čechách (Horšovský Týn, Jičín).

Ve Vídni se 15. února 1801 oženil s lankraběnkou Alžbětou Marií z Fürstenbergu (12. července 1784, Vídeň – 19. června 1865 tamtéž), dcerou nejvyššího dvorního maršálka Jáchyma Egona z Fürstenbergu a jeho manželky Žofie Marie Terezie z Oettingen-Wallersteinu.[1] Z jejich manželství se narodily čtyři děti:

Jeho mladší bratr Josef (1788–1870) byl diplomatem a dlouholetým rakouským vyslancem v Prusku (1827–1849).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]