Jan Kušta
| Jan Kušta | |
|---|---|
 Jan Kušta | |
| Narození | 22. května 1845 Rohovka  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1. dubna 1900 (ve věku 54 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Národnost | česká |
| Povolání | pedagog a paleontolog |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Kušta (22. května 1845 Rohovka[1] – 1. dubna 1900 Praha[2]) byl český geolog a paleontolog. Zaměřil se na studium karbonu a permu na Rakovnicku, Kladensku, v okolí Radnic u Rokycan, Rosic u Brna i jinde. Pro Národní muzeum shromáždil množství rostlinných i živočišných zkamenělin. Objevil pozůstatky diluviálního člověka u Lubné. Byl po něm pojmenován rod amerických fosilních pavoukovců Kustarachne.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 22. května 1845 v obci Rohovka u Horní Cerekve. V letech 1858–1866 studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci a pak do roku 1869 na pražské filosofické fakultě. V roce 1871 získal místo na nižší reálce a měšťanské škole v Lounech, odkud roku 1876 přešel na obecní reálku v Rakovníku. Zde působil osmnáct let. Od září 1894 do konce života vyučoval na české reálce v Ječné ulici v Praze.[3]
Vedle učitelských povinností se věnoval geologickému a paleontologickému výzkumu. Na základě předchozích prací Jana Krejčího, Antonína Friče, Karla a Otakara Feistmantelových podal několik příspěvků k rozčlenění prvohorních útvarů karbonu a permu v okolí Rakovníka, Slaného, Kladna, Radnic a moravských Rosic. Roku 1878 určil geologický obzor uhelný u Kněževsi, zkoumal rozšíření nýřanského obzoru aj. Přitom shromáždil množství rostlinných i živočišných zkamenělin (např. pavoukovce u Rakovníka a Petrovic) a předal je Českému (dnes Národnímu) muzeu. Roku 1884 objevil u Týřovic nejstarší české zkameněliny a o několik let později u Lubné pozůstatky člověka z období pleistocénu (diluvia).[4]
Vědecká práce mu zajistila světový věhlas; například americký paleontolog Samuel Hubbard Scudder po něm pojmenoval rod amerických pavoukovců Kustarachne[4] (dnes není uznávaný, ve skutečnosti se jednalo o sekáče[5]). Entomolog rakovnického původu Antonín Nonfried po něm pojmenoval dva druhy cetonií.[4]
Na základě zveřejněných vědeckých prací (viz níže) se pokoušel získat místo na pražské technice, nebyl však přijat a tento neúspěch, ač si na něj veřejně nestěžoval, ho pak dlouho velmi mrzel.[6] Stal se však mimořádným členem Královské české společnosti nauk a korespondentem c. k. říšského geologického ústavu.[4]
Zemřel 1. dubna 1900 v Praze.[3] Pohřben byl na Olšanech za účasti rakovnického starosty Čermáka, ředitele tamější reálky Wurma, prorektora techniky Slavíka a dalších osobností.[7]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Kušta byl autorem více než sedmdesáti vědeckých prací.[3] První z nich byl článek Úvod do zemězpytu se zřetelem k okolí Lounskému,[8] vydaný v časopise Posel z Budče roku 1872.[3] Množství pojednání uveřejnil ve Zprávách c. k. říš. geolog. ústavu a Věstníku kr. čes. společnosti nauk.[4] Knižně vyšly např.[9]
- Note über die Auffindung des Nýřaner Horizontes bei Lubná (1882)
- Nová geologická pozorování v Radnickém okolí (1887)
- Příspěvek k seznání zvířeny kamenouhelné u Rakovníka (1887)
- O Blattině z lubkového uhlí z Třemošné u Plzně (1888)
- Geologické poznámky o karbonu Kladenském (1889)
- Bludné valouny a stopy mesozoické flory v českém permu (1891)
- Památky práce lidské v útvaru diluvialním v Čechách (1891)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z13, s. 20
- ↑ a b c d Prof. Jan Kušta †. Národní politika. 1900-04-03, roč. 18, čís. 92, s. 6. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-11].
- ↑ a b c d e Kušta Jan. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1900. Dostupné online. Svazek 15. S. 410.
- ↑ DUNLOP, Jason A. The enigmatic fossil arachnid Kustarachne tenuipes Scudder, 1890 is a harvestman. European Arachnology. Roč. 2002, s. 17–25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-04. Archivováno 4. 12. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ WINTER, Zikmund. Rakovnické obrázky. Zlatá Praha. 1909-07-23, roč. 26, čís. 44, s. 524. Dostupné online [cit. 2013-05-11].
- ↑ Pohřeb. Národní listy. 1900-04-04, roč. 40, čís. 94, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-11].
- ↑ KUŠTA, Jan. Úvod do zemězpytu se zřetelem k okolí Lounskému. Posel z Budče. 1872-07-04, roč. 1872, čís. 27, s. 218. Dostupné online [cit. 2013-05-11].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Jan Kušta, s. 63–64.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kušta na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Kušta
