Ivan Pfaff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. Dr. Ivan Pfaff
Narození6. června 1925
Československo nebo Praha
Úmrtí28. června 2014 (ve věku 89 let)
Heidelberg
Povoláníspisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Pfaff (6. června 192528. června 2014) byl německý historik, publicista a spisovatel českého původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval na pražské a brněnské Filozofické fakultě historii a anglistiku. Po studiu pracoval v regionálních muzeích. Od října 1946 do února 1948 přispíval do tehdejších Lidovek (Svobodné noviny), v šedesátých letech do časopisů jako (Literární noviny, Kulturní noviny, Student, Orientace, Kulturní tvorba, Tvar.

Na přelomu let 1967 a 1968 byl necelého půl roku vězněn StB. Podle svědectví Bohumila Doležala se Ivan Pfaff v roce 1965 na sekretariátu Svazu čs. spisovatelů „zmocnil“ podpisových archů pod protestní peticí proti zákazu časopisu Tvář, „připsal k nim vlastní ohnivou výzvu proti komunistickému útlaku v Československu a vše poslal nic netušícímu Pavlu Tigridovi. Výzvě se dostalo na Západě velké publicity a začala se jí okamžitě zabývat StB. Ta poměrně rychle zjistila vznik pseudoiniciativy i jejího konstruktéra a pana Pfaffa zavřeli, až zčernal.“[1]

Po srpnu 1968 odešel do NSR, kde zprvu pracoval jako vědecký stipendista různých nadací (1969–1996). Přispíval do FAZ, NZZ. Přispíval také do Tigridova pařížského Svědectví a Pelikánových římských Listů, do čtvrtletníku Proměny vydávaného v New Yorku (členem redakční rady v letech 1971–1976); zařazen do římských Studií (dvojčíslo 43–44 s titulem Básníci ve stínu šibenice).

Od roku 1990 jeho články zveřejňovala také česká periodika jako Ateliér, Tvar, Svobodný zítřek, Sešity, Lidovky.

V devadesátých letech vstoupil do diskuse o roli Edvarda Beneše při poválečném vyhnání Němců. Byl částečně kritizován za některé – na historika emocionální – příspěvky, snažící se Benešův nacionalismus obhajovat. Na druhou stranu kritizoval jeho prosovětské „vazalství“.

Roku 1992 v Praze habilitoval, zemřel v Heidelbergu 28. června 2014.

Citát[editovat | editovat zdroj]

  • „Nebyl to Stalin, ale jeho český host [Edvard Beneš], který v prosinci 1943 definoval vztahy obou zemí jako vazalství Československa … Sovětsko-československá smlouva otevřela Sovětskému svazu dveře do střední Evropy, dávno před průnikem Rudé armády do tohoto prostoru.“
    v německém originále: „Es war nicht Stalin, sondern sein tschechischer Gast, der im Dezember 1943 die gegenseitigen Beziehungen beider Länder als Vasallentum der Tschechoslowakei definierte … Der Vertrag öffnete der Sowjetunion eine Tür nach Mitteleuropa, lange vor dem Durchbruch der Roten Armee in diesem Raum.“ (FAZ, 12. 12. 1993)

Reference[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Tradice česko-ruských vztahů v dějinách – projevy a doklady, spoluautor Vladimír Závodský, 1957
  • Jan Neruda a české demokratické hnutí v letech šedesátých: Příspěvek k společenskému složení národně osvobozeneckého boje v závěru buržoazně demokratické revoluce. Praha: ČSAV, 1963. 106 s. (Rozpravy ČSAV, ročník 73/1963. Řada společenských věd, seš. 8, 1963.)
  • Česká kultura v zápase proti fašismu 1933–1938, 1969.
  • Lidé a systém. In: KRATOCHVIL, Antonín, ed. Básníci ve stínu šibenice: antologie z děl českých spisovatelů – politických vězňů stalinské éry. V Římě: Křesťanská akademie, 1976, s. 79-96.
  • Historické kořeny reformního hnutí v České společnosti. Köln: Index, 1988.
  • Die moderne tschechische Geschichte in der Produktion tschechoslowakischer Exilverlage und in tschechoslowakischen Exilzeitschriften 1969/1987. In: Bohemia. Bd.29, Heft 2. 1988. S. 391–399.
  • Česká levice proti Moskvě 1936–1938. Praha: Naše vojsko, 1993.
  • Sovětská zrada 1938. Praha: Bea, 1993.
  • O perspektivu lidského společenství – politické myšlení Karla Čapka. Praha: Artfórum-Jazzová sekce, 1994. ISBN 80-85271-09-5.
  • Česká přináležitost k Západu v letech 1815–1878 – k historii českého evropanství mezi vídeňským a berlínským kongresem. Doplněk. Brno, 1996. ISBN 80-85765-60-8.
  • Česká kultura mezi pravicí a levicí – Z kulturně politických zápasů předválečných
  • Die Sowjetunion und die Verteidigung der Tschechoslowakei 1934-1938. Versuch der Revision einer Legende, svazek 21 řady Ostmitteleuropa in Vergangenheit und Gegenwart. Köln : Weimar : Wien: Böhlau Verlag, 1996. ISBN 3-412-15493-8, ISBN 978-3-412-15493-6.
  • Die Gefahr der Sowjetisierung der Tschechoslowakei im Falle einer russischen Hilfeleistung. In: Mythos München = Le Mythe de Munich = The Myth of Munich. Fritz Taubert (ed.). Mnichov: R. Oldenbourg Verlag, 2002, s. 25–39. ISBN 3-486-56673-3.
  • Francie a Čechy v Evropě národních států: francouzská politika F. L. Riegra 1867–1878. Praha: Euroslavica, 2013. 260 s. ISBN 978-80-87825-01-3.

Články (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Pfaff
  • Jak tomu opravdu bylo se sovětskou pomocí v mnichovské krizi, Svědectvi, XIV, č. 56 a 57
  • Prag und der Fall Tuchatschewski, Vierteljahreshefte für Zeitgeschichte 35/1987, s. 95
  • Stalin und die tschechische Linkskultur – Die Kampagne gegen den Formalismus in der Kunst 1936-1938, Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte 3/1988
  • Stalins Strategie der Sowjetisierung Mitteleuropas 1935-1938. Das Beispiel Tschechoslowakei, Vierteljahreshefte für Zeitgeschichte 38/1990, s. 543
  • Die Modalitäten der Verteidigung der Tschechoslowakei 1938 ohne Verbündete, Militärgeschichtliche Zeitschrift 57 (1998), s. 23-77
  • Deutsche antinazistische Kultur im tschechischen Exil in den Jahren 1933-1938, Germanoslavica IX, 1/2002
  • Krize české kultury po moskevských procesech / The Crisis of Czech Culture After the Moscow Trials in 1936-1938, Slovanský přehled 1/2002, ročník LXXXVIII, s. 33-57
  • Jalta – dělení světa nebo legenda? Z československého zorného úhlu, Paginae historiae 10/2002, s. 108-152.
  • „Weg mit der Partei!“, Die Zeit, 22.5.2003 / „Pryč se stranou!“, přeložil Milan Neubert, web SDS, 30.5.2007 – o Plzeňském povstání v roce 1953
  • Prosincový blok“ a alternativa menšinové levicové vlády v Československu 1935, Paginae historiae 11/2003, s. 138-164
  • Lex Beneš a protičeská kampaň v tisku SRN, Právo 30.4.2004
  • Střední Evropa – ztracený sen nebo příští realita? Pokus o výměr českého pohledu / Central Europe – the Lost Dream or the Future Reality? The Attempted Definition of the Czech Point of View, Slovanský přehled 3/2006, ročník XCII, s. 411-431
  • Válka básníků (k sedmdesátému výročí španělské občanské války), Souvislosti 3/2006
  • Zápas o německé divadlo v českých zemích 1934–1938, Divadelní revue 1/2007
  • Zapadlá cesta za polskou revolucí, Slovanský přehled 1-2/2013, ročník XCIX, s. 15–52