Ivan Pfaff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. Dr. Ivan Pfaff
Narození 6. června 1925
Československo
Úmrtí 28. června 2014 (ve věku 89 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Pfaff (6. června 192528. června 2014) byl německý historik, publicista a spisovatel českého původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval na pražské a brněnské Filozofické fakultě historii a anglistiku. Po studiu pracoval v regionálních muzeích. Od října 1946 do února 1948 přispíval do tehdejších Lidovek (Svobodné noviny), v šedesátých letech do časopisů jako (Literární noviny, Kulturní noviny, Student, Orientace, Kulturní tvorba, Tvar.

Na přelomu let 1967 a 1968 byl necelého půl roku vězněn StB. Podle svědectví Bohumila Doležala se Ivan Pfaff v roce 1965 na sekretariátu Svazu čs. spisovatelů „zmocnil“ podpisových archů pod protestní peticí proti zákazu časopisu Tvář, „připsal k nim vlastní ohnivou výzvu proti komunistickému útlaku v Československu a vše poslal nic netušícímu Pavlu Tigridovi. Výzvě se dostalo na Západě velké publicity a začala se jí okamžitě zabývat StB. Ta poměrně rychle zjistila vznik pseudoiniciativy i jejího konstruktéra a pana Pfaffa zavřeli, až zčernal.“[1]

Po srpnu 1968 odešel do NSR, kde zprvu pracoval jako vědecký stipendista různých nadací (1969–1996). Přispíval do FAZ, NZZ. Přispíval také do Tigridova pařížského Svědectví a Pelikánových římských Listů, do čtvrtletníku Proměny vydávaného v New Yorku (členem redakční rady v letech 1971–1976); zařazen do římských Studií (dvojčíslo 43–44 s titulem Básníci ve stínu šibenice).

Od roku 1990 jeho články zveřejňovala také česká periodika jako Ateliér, Tvar, Svobodný zítřek, Sešity, Lidovky.

V devadesátých letech vstoupil do diskuse o roli Edvarda Beneše při poválečném vyhnání Němců. Byl částečně kritizován za některé – na historika emocionální – příspěvky, snažící se Benešův nacionalismus obhajovat. Na druhou stranu kritizoval jeho prosovětské „vazalství“.

Roku 1992 v Praze habilitoval, zemřel v Heidelbergu 28. června 2014.

Citát[editovat | editovat zdroj]

  • „Nebyl to Stalin, ale jeho český host [Edvard Beneš], který v prosinci 1943 definoval vztahy obou zemí jako vazalství Československa … Sovětsko-československá smlouva otevřela Sovětskému svazu dveře do střední Evropy, dávno před průnikem Rudé armády do tohoto prostoru.“
    v německém originále: „Es war nicht Stalin, sondern sein tschechischer Gast, der im Dezember 1943 die gegenseitigen Beziehungen beider Länder als Vasallentum der Tschechoslowakei definierte … Der Vertrag öffnete der Sowjetunion eine Tür nach Mitteleuropa, lange vor dem Durchbruch der Roten Armee in diesem Raum.“ (FAZ, 12. 12. 1993)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Politický zápisník Bohumila Doležala, neděle 2. května, 2002 Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Tradice česko-ruských vztahů v dějinách – projevy a doklady, spoluautor Vladimír Závodský, 1957
  • Jan Neruda a české demokratické hnutí v letech šedesátých: Příspěvek k společenskému složení národně osvobozeneckého boje v závěru buržoazně demokratické revoluce. Praha: ČSAV, 1963. 106 s. (Rozpravy ČSAV, ročník 73/1963. Řada společenských věd, seš. 8, 1963.)
  • Česká kultura v zápase proti fašismu 1933–1938, 1969.
  • Lidé a systém. In: KRATOCHVIL, Antonín, ed. Básníci ve stínu šibenice: antologie z děl českých spisovatelů – politických vězňů stalinské éry. V Římě: Křesťanská akademie, 1976, s. 79-96.
  • Historické kořeny reformního hnutí v České společnosti. Köln: Index, 1988.
  • Die moderne tschechische Geschichte in der Produktion tschechoslowakischer Exilverlage und in tschechoslowakischen Exilzeitschriften 1969/1987. In: Bohemia. Bd.29, Heft 2. 1988. S. 391–399.
  • Česká levice proti Moskvě 1936–1938. Praha: Naše vojsko, 1993.
  • Sovětská zrada 1938. Praha: Bea, 1993.
  • O perspektivu lidského společenství – politické myšlení Karla Čapka. Praha: Artfórum-Jazzová sekce, 1994. ISBN 80-85271-09-5.
  • Česká přináležitost k Západu v letech 1815–1878 – k historii českého evropanství mezi vídeňským a berlínským kongresem. Doplněk. Brno, 1996. ISBN 80-85765-60-8.
  • Česká kultura mezi pravicí a levicí – Z kulturně politických zápasů předválečných
  • Die Sowjetunion und die Verteidigung der Tschechoslowakei 1934-1938. Versuch der Revision einer Legende, svazek 21 řady Ostmitteleuropa in Vergangenheit und Gegenwart. Köln : Weimar : Wien: Böhlau Verlag, 1996. ISBN 3-412-15493-8, ISBN 978-3-412-15493-6.
  • Die Gefahr der Sowjetisierung der Tschechoslowakei im Falle einer russischen Hilfeleistung. In: Mythos München = Le Mythe de Munich = The Myth of Munich. Fritz Taubert (ed.). Mnichov: R. Oldenbourg Verlag, 2002, s. 25–39. ISBN 3-486-56673-3.
  • Francie a Čechy v Evropě národních států: francouzská politika F. L. Riegra 1867–1878. Praha: Euroslavica, 2013. 260 s. ISBN 978-80-87825-01-3.

Články (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Pfaff
  • Jak tomu opravdu bylo se sovětskou pomocí v mnichovské krizi, Svědectvi, XIV, č. 56 a 57
  • Prag und der Fall Tuchatschewski, Vierteljahreshefte für Zeitgeschichte 35/1987, s. 95
  • Stalin und die tschechische Linkskultur – Die Kampagne gegen den Formalismus in der Kunst 1936-1938, Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte 3/1988
  • Stalins Strategie der Sowjetisierung Mitteleuropas 1935-1938. Das Beispiel Tschechoslowakei, Vierteljahreshefte für Zeitgeschichte 38/1990, s. 543
  • Die Modalitäten der Verteidigung der Tschechoslowakei 1938 ohne Verbündete, Militärgeschichtliche Zeitschrift 57 (1998), s. 23-77
  • Deutsche antinazistische Kultur im tschechischen Exil in den Jahren 1933-1938, Germanoslavica IX, 1/2002
  • Krize české kultury po moskevských procesech / The Crisis of Czech Culture After the Moscow Trials in 1936-1938, Slovanský přehled 1/2002, ročník LXXXVIII, s. 33-57
  • Jalta – dělení světa nebo legenda? Z československého zorného úhlu, Paginae historiae 10/2002, s. 108-152.
  • „Weg mit der Partei!“, Die Zeit, 22.5.2003 / „Pryč se stranou!“, přeložil Milan Neubert, web SDS, 30.5.2007 – o Plzeňském povstání v roce 1953
  • Prosincový blok“ a alternativa menšinové levicové vlády v Československu 1935, Paginae historiae 11/2003, s. 138-164
  • Lex Beneš a protičeská kampaň v tisku SRN, Právo 30.4.2004
  • Střední Evropa – ztracený sen nebo příští realita? Pokus o výměr českého pohledu / Central Europe – the Lost Dream or the Future Reality? The Attempted Definition of the Czech Point of View, Slovanský přehled 3/2006, ročník XCII, s. 411-431
  • Válka básníků (k sedmdesátému výročí španělské občanské války), Souvislosti 3/2006
  • Zápas o německé divadlo v českých zemích 1934–1938, Divadelní revue 1/2007
  • Zapadlá cesta za polskou revolucí, Slovanský přehled 1-2/2013, ročník XCIX, s. 15–52